Problematika použití krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin z intenzivních školkařských technologií v podmínkách ČR

Autoři:

Antonín Jurásek, Jarmila Martincová, Jarmila Nárovcová

Úvod

Pěstování krytokořenného sadebního materiálu (dále KSM) má v našem lesním hospodářství dlouhodobou tradici. Ve výzkumu i v provozních podmínkách byla proto již od r. 1958 ověřována celá řada typů obalů a technologických postupů pěstování obalených sazenic. Některé méně vhodné obaly vymizely, s některými typy obalů jsou již dlouhodobé pozitivní zkušenosti a staly se součástí zalesňování u nás. Hlavní podíl produkce obaleného sadebního materiálu se v minulosti soustřeďoval na obaly středního objemu pohybujícího se od 0,5 do 1,0 litrů, to znamená silný sadební materiál, který odpovídá extrémnějším podmínkám prostředí. První detailně ověřované obaly, které se úspěšně používají do současnosti, byly rašelinocelulózové kelímky Jiffy pots. Jejich dovoz k nám byl uskutečněn již v roce 1961 a vzhledem k dobrým výsledkům s jejich použitím (LOKVENC 1990) se těchto obalů v letech 1985 - 1990 dováželo ročně více než 10 milionů kusů (VAŘEJKA 1990).
Jen málo specialistů mělo před rokem 1989 možnost sledovat vývoj lesního školkařství za "železnou oponou". Lesní školky na západ od našich hranic měly již tehdy obchodní charakter a pohybovaly se v tvrdém konkurenčním prostředí. Velmi rychle proto zaváděly nové technologické postupy (fóliové kryty, kompletní technologie obalované sadby, skladování v klimatizovaných skladech apod.), které jim umožňovaly zefektivnění drahé lidské práce, zvyšování kvality sadebního materiálu a komfortu služeb pro zákazníky.
Ze zorného úhlu dnešní doby je třeba ocenit, že se specialisté v oboru již v tehdejší době snažili tyto nové prvky, které byly důsledkem a východiskem tržního prostředí, uplatnit u nás. V sedmdesátých letech minulého století se přistoupilo i k ověřování technologií pěstování KSM v obalech malých objemů (např. Kopparfors, Paperpot, Jiffy tablety). Tyto obaly různých velikostí a tvarů, určené pro pěstování semenáčků a sazenic, byly výzkumně ověřovány včetně podrobných doporučení pro využití v praxi (MARTINCOVÁ 1977, DUŠEK, MARTINCOVÁ 1983, DUŠEK et al. 1987) Většina těchto pěstebních obalů (nejčastěji plastových bloků buněk - sadbovačů) již měla ochranné prvky proti vzniku deformací kořenů a v zahraničních školkách byly využívány v rámci ucelených technologií intenzivního pěstování KSM. Právě tyto technologie KSM tzv. "středního typu" (NERUDA, ŠVENDA 2000) o objemu jednotlivých pěstebních buněk 0,2 - 0,3 l, v nichž se pěstují semenáčky nebo sazenice maximálně v dvouletém pěstebním cyklu, jsou v současnosti v zahraničí nejvíce používány. V Evropě jsou velké objemy této krytokořenné sadby pěstovány nejen ve Finsku a Švédsku, ale postupně i v zemích západní a střední Evropy, včetně České republiky.
V současné době, kdy i v podmínkách našich lesních školek vzniká tvrdé konkurenční prostředí umocněné navíc naším vstupem do EU, je opět širší uplatnění intenzivních školkařských technologií s využitím KSM velmi aktuální.
V této souvislosti je na místě otázka: Proč se intenzivní technologie pěstování KSM u nás výrazněji neprosadily již dříve, i když byla snaha je do školkařských provozů zavádět? Ze zahraničí se v minulých desetiletích často dovážely jen fragmenty technologií (např. sadbovače, secí a obalovací linky), které logicky nemohly dosáhnout očekávaného efektu jako kompletní technologie se vším potřebným vybavením. Za uváděnými nevýhodami a neefektivností nově se objevujících školkařských metod se často skrývala i povrchnost a hrubé porušování technologických postupů (např. pozdní snímání fólie z fóliových krytů, nedostatečná závlaha, nekvalitní semenáčky a sazenice osazované do obalů často bez potřebné úpravy kořenů, použití biologicky nevhodných pěstebních obalů, nešetrný způsob manipulace se sadebním materiálem před výsadbou). Výsledný efekt - vysoké ztráty po zalesňování, deformace kořenů u obalených sazenic a další nedostatky - potom bohužel v očích lesnické veřejnosti dopadaly na vrub těchto perspektivních školkařských postupů. Vzhledem k relativně malému zájmu o KSM ze strany vlastníků lesů tak lesní školkaři nebyli dostatečně motivováni a neměli ani dostatek finančních prostředků pro investování do rozvoje těchto technologií.
Světový trend směřuje stále ke zvyšování podílu kvalitního KSM z intenzivních technologií ve školkařské produkci. Cílem tohoto úvodního příspěvku je proto informovat o současných možnostech a podmínkách použití KSM z intenzivních školkařských technologií tak, aby tento sadební materiál našel i v podmínkách ČR odpovídající uplatnění pro umělou obnovu lesa.

Obecné zásady pro pěstování kvalitního krytokořenného sadebního materiálu

Pěstební obaly je možno rozdělit na dva základní typy podle možnosti prorůstání kořenů:

• rozpadavé obaly umožňující prorůstání kořenů stěnami a dnem (sazenice jsou vysazovány s obaly, předpoklad úplného rozpadu obalu po výsadbě),


• pevné obaly neumožňující prorůstání kořenů stěnami a dnem (sadební materiál je z obalů před výsadbou vyjímán).

Základní požadavky na rozpadavé obaly (umožňující prorůstání kořenů stěnami a dnem):

• obal umožňuje prorůstání kořenů stěnami a dnem bez jejich zaškrcování materiálem obalu,
• materiál obalu je homogenní, což umožňuje rovnoměrné prorůstání kořenů do všech směrů a přirozený vývoj kořenových systémů,
• obal si podržuje svůj tvar a soudržnost až do výsadby (za předpokladu odpovídající doby pěstování),
• obaly mají zkosené stěny nebo jsou umisťovány dostatečně daleko od sebe, aby nedocházelo k vzájemnému prorůstání kořenů mezi jednotlivými obaly,
• materiál obalu se po výsadbě zcela rozpadá bez zanechání zbytků (např. syntetických vláken), které by při dalším růstu zaškrcovaly kořeny nebo kmínek stromku.

Základní požadavky na pevné obaly (neumožňující prorůstání kořenů stěnami a dnem):

• obaly mají vhodný tvar a úpravy stěn a dna zabraňující vzniku deformací kořenů - k nejdůležitějším patří:


a) vertikální žebra nebo rýhy na vnitřní straně stěn usměrňující růst kořenů směrem dolů (tato žebra musí probíhat po celé délce obalu),

b) chybějící dno nebo plynulý přechod (zužování) mezi stěnami a otvorem ve dně zabraňující vzniku spirálních deformací u dna obalů (pokud není tento přechod plynulý, pak i malé okraje dna mohou působit závažné deformace),


• při pěstování krytokořenných semenáčků je součástí technologie pěstování na "vzduchovém polštáři", který omezuje prorůstání kořenů do podloží a vznik deformací pod dny obalů (zejména u druhů dřevin s výrazným kůlovým kořenem).

Výhody a nevýhody použití krytokořenného sadebního materiálu

K hlavním výhodám použití KSM patří:

• Zkrácení doby pěstování s možností pružněji reagovat na poptávku mimo jiné i v případě nutnosti zalesnění kalamitních holin (např. při intenzivním způsobu pěstování KSM lze u některých druhů dřevin dosáhnout výsadyschopnosti již během prvního roku pěstování).


• Výrazné prodloužení časového úseku, kdy je možné zalesňovat. Je tak možné efektivněji využívat pracovní síly v pěstební činnosti a zvládnout velké objemy zalesnění. Intenzivní metody KSM umožňují přesunutí části zalesňování i na podzim, což je velmi významné vzhledem k stále častějším epizodám sucha v jarním období.


• Ochrana kořenů během manipulace a z ní vyplývající nižší šok z přesazení, vyšší ujímavost a rychlejší obnova růstu po výsadbě. U výpěstků z intenzivních technologií (plugů) rychlé obnovení růstu kořenů je podporováno předchozím "řezem vzduchem", kdy se vytváří větší množství kořenových základů, z nichž je po výsadbě v optimálních podmínkách rozrůstá kvalitní kořenový systém.


• Dodání určitého množství vhodného substrátu a živin pro počáteční období růstu po výsadbě.


• Rychlejší odrůstání kultur založených KSM, zkrácení nezbytné péče o ně (zejména ochrana proti buřeni) a dřívější dosažení stavu zajištěné kultury.


• Možnost účinnější aplikace repelentů proti biotickým škůdcům již ve školce před expedicí. Významná je i možnost uplatnění umělé mykorrhizace.


• Při použití KSM umožňuje legislativa snížit minimální hektarové počty sazenic až o 20 %.

Naproti tomu k nevýhodám použití KSM patří:

• Zvýšené nebezpečí deformací kořenů.


• Nebezpečí vysýchání a vymrzání malých krytokořenných semenáčků a sazenic při nevhodném výběru stanoviště.


• Vyšší vstupní cena KSM a vyšší náklady na dopravu a další manipulaci.

Při pěstování KSM je nezbytné:

• Dodržování komplexních technologických postupů a odpovídající technologické vybavení (foliové kryty vybavené kvalitním "vzduchovým poštářem" a závlahou, kvalitní substrát, zvládnutí technologie přihnojování a optimalizace růstového prostředí).


• Použití biologicky ověřených typů pěstebních obalů s účinnými prvky ochrany proti deformacím kořenů (odkryté dno, vnitřní podélné žebrování).

Systém opatření ke zvýšení kvality krytokořenného sadebního materiálu

Současné problémy pěstování a užití KSM z intenzivních technologií a strategie jeho dalšího použití

• Podstatně byly zpřísněny požadavky na kvalitu sadebního materiálu. Standardy kvality (týkají se i KSM) vymezené v ČSN 48 2115 "Sadební materiál lesních dřevin" se staly součástí nové legislativy (vyhl. č. 29/2004 Sb. k zákonu č. 149/2003 Sb.). Znamená to, že obchodovat je možné pouze s kvalitním sadebním materiálem (tedy i KSM) splňujícím parametry standardů. KSM pěstovaný biologicky vhodnými postupy tedy velmi rychle vytlačí ze školek pěstování dřevin v levnějších, ale biologicky nevhodných typech obalů a kvalitou bude podstatně lépe konkurovat klasickému pěstování prostokořenných sazenic. S tímto faktem by v současné době neměla mít většina školkařských provozů vážnější problémy, protože jsou zde již standardy kvality podle ČSN 48 2115 již po několik roků uplatňovány.


• Zvyšování podílu KSM je celosvětovým trendem, který postupně proniká i do ČR. Jedná se zejména o pěstování KSM v plastových kontejnerech intenzivními postupy ve foliových krytech a sklenících. Důvody jsou především ekonomické, protože u těchto technologií je možné významně snižovat podíl drahé lidské ruční práce, zkrátit dobu pěstování sadebního materiálu, tedy i intenzivněji využít produkční plochy školek. Velmi vysoký podíl KSM je tradičně např. ve Skandinávii a zemích západní Evropy, stejně jako v zámoří (Kanada, USA). Cena KSM se zde již v některých případech přibližuje ceně prostokořenného sadebního materiálu.


• Z tohoto úhlu pohledu lze očekávat i v podmínkách ČR zvyšující se efektivnost při používání technologicky kompletních a biologicky vhodných postupů pěstování KSM, zejména "kontejnerových" technologií umožňujících částečnou nebo úplnou mechanizaci. I když je v současnosti v ČR zavádění komplexních technologií KSM omezeno nedostatkem investičních prostředků, přesto nejvýznamnější producenti sadebního materiálu urychleně tyto metody zavádějí a doplňují. Důvodem je i náš vstup do EU a očekávaný konkurenční tlak zahraničních školkařů.


• I když v našich podmínkách bude obecně mít nezastupitelné místo pěstování prostokořenného sadebního materiálu, lze očekávat, že podíl KSM se ze současných ca 10 % podstatně zvýší, naše prognóza je ca 30 %. Důležitý je ale i jiný fakt, který může v blízké budoucnosti vyvolat existenční problémy řady malých školkařských provozů odkázaných pouze na klasické pěstování sadebního materiálu na záhonech. V konkurenčním tlaku bude významná flexibilita nabídky, tzn. rychlá schopnost reagovat na požadavky zákazníka, a to jednak v typu a kvalitě sadebního materiálu, ale i v čase (při vzniku nenadálé potřeby, např. větrné a kůrovcové kalamitě). Toho je možné dosáhnout pouze tehdy, pokud školka má k dispozici mimo klasický postup pěstování i intenzivní technologie pěstování KSM, umožňující v podstatně kratším časovém úseku vypěstovat potřebný sadební materiál.

Výzkumné ověřování použitelnosti výpěstků z intenzivních technologií

Vzhledem k předpokládanému významu používání sadebního materiálu lesních dřevin vypěstovaných intenzivními školkařskými technologiemi je v rámci našeho pěstebního výzkumu řešena i tato problematika. Cílem je zjistit růstové reakce výpěstků z intenzivních školkařských technologií v porovnání s klasicky pěstovaným sadebním materiálem, se snahou vymezit stanoviště, pro která je jejich použití optimální. Pro tento účel využíváme i hodnocení výsadeb různých dřevin, které máme k dispozici v rámci testování pěstebních obalů pro katalog.
Současně je ověřováno, do jaké míry je KSM z intenzivních technologií využitelný pro extrémnější stanoviště. Tento výzkum probíhá modelově na dvou dřevinách, a to smrku a buku, v horských polohách. Dalším aspektem, který byl nově zařazen do výzkumného programu, je ověření, do jaké míry je možné při pěstování KSM ve školce používat intenzivní přihnojování, zejména tzv. pomalu rozpustnými hnojivy. Při výsadbě KSM na chudší a extrémnější stanoviště by mohlo dojít k omezení rozrůstání kořenů a vzniku druhotných deformací. Účelem tohoto výzkumu je předejít možným problémům vymezením extrémnějších typů stanovišť, kde je použití KSM z intenzivních technologií rizikové nebo stanovením únosné míry přihnojování stromků ve školce. Tento výzkum je ve stadiu zakládání výzkumných ploch a první výsledky přinese v následujících letech.

Závěr

Použití krytokořenného sadebního materiálu má v podmínkách ČR dlouhodobou tradici. V minulosti jsme se nevyhnuli při pěstování a užití KSM řadě chyb, jejichž důsledky se projevují v kvalitě některých založených lesních porostů a které způsobily určitou nedůvěru k těmto technologiím na straně vlastníků lesa. V podmínkách našeho lesního hospodářství bude mít i nadále rozhodující postavení klasicky pěstovaný prostokořenný sadební materiál. V souladu se světovým trendem lze ale počítat s postupným nárůstem používání kvalitního KSM, a to zejména z intenzivních školkařských technologií. Systémová řešení kvality KSM pro podmínky ČR, která již pověřené organizace výzkumu po řadu let připravují a realizují ve spolupráci se Sdružením lesních školkařů ČR i s vlastníky lesa (zejména LČR, s. p.) by měla zaručit vysokou morfologickou a fyziologickou kvalitu KSM, který je v našich školkách pěstován. Právě kvalita sadebního materiálu a výhody jeho použití (včetně ekonomických) by měly vlastníky lesa přesvědčit o výhodnosti jeho použití na řadě zalesňovaných stanovišť.

Literatura