Tvůrčí pracovníci a osobnosti působící na VÚLHM - Výzkumné stanice Opočno
při jejím zrodu a v prvních desetiletích jejího rozvoje

Ing. VRATISLAV DUŠEK, CSc.

ING. VRATISLAV DUŠEK, CSC. (18. 11. 1924 Topolčianky, † 31. 3. 1997) absolvoval v r. 1952 Lesnickou fakultu ČVUT v Praze a nastoupil do VÚ Opočno. Na stanici se zaměřil na školkařství. Zabýval se zaváděním nových technologií pěstování sadebního materiálu lesních dřevin, zejména intenzivními postupy na základě studia ekologie a s využitím experimentální rhizologie juvenilních stadií dřevin. V roce 1964 vypracoval kandidátskou disertaci Pěstování sazenic buku a borovice s bohatým kořenovým systémem podřezáváním kořenů. Dlouhá léta vedl oddělení lesního školkařství a zalesňování. Poskytoval rozsáhlou poradní činnost, při které úzce spolupracoval s rezortním ministerstvem. V roce 1970 zpracoval s kolektivem obsáhlou publikaci Moderní lesní školkařství. Revidované vydání pod názvem Lesní školkařství - základní údaje připravil v roce 1997.

Prof. Ing. JOSEF FANTA, CSc.

PROF. ING. JOSEF FANTA, CSC. (3. 7. 1931 Kolín) po absolvování Lesnické fakulty ČVUT v Praze nastoupil v roce 1954 do Výzkumné stanice v Opočně. Zde řešil především otázky přirozené obnovy, pěstební techniky a omezení škod při těžbě a přibližování dřeva v podrostním hospodářství. V roce 1969 vypracoval kandidátskou disertaci Prostředí a růst nárostů jedle a smrku v podrostním lese ve skupině lesních typů Fageto-Abietum nižšího stupně (A. Zlatník). V r. 1963 odešel z Výzkumné stanice Opočno pracovat na Správu Krkonošského národního parku. V roce 1977 z Československa emigroval a usadil se v Nizozemsku. Zde pracoval v Institutu pro výzkum lesa a krajiny a později jako profesor na Univerzitě v Amsterodamu (obor ekologie krajiny) a na Univerzitě ve Wageningenu (obor ekologie lesa). Jako vědecký konzultant nizozemské Nadace FACE (Forests Absorbing Carbondioxyde Emissions) spoluorganizoval v 90. letech minulého století v České republice výzkum a obnovu lesů v Krkonošském národním parku. V roce 2007 obdržel od ministra Martina Bursíka prestižní Cenu ministra životního prostředí za rok 2006, a to za celoživotní přínos ochraně přírody a vědecké ekologii (prim. zdroj).

Ing. LUDĚK CHROUST, CSc.

ING. LUDĚK CHROUST, CSC. (22. 2. 1928 Jaroměř) po absolvování Pilařské a dřevařské školy v Hranicích nastoupil v roce 1952 na VÚ Opočno. Během zaměstnání vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze (1961). Zabýval se porostní výchovou borovice, smrku a dubu navíc s ohledem na ekologii výchovných sečí. V roce 1972 vypracoval kandidátskou disertaci Význam ekologického účinku výchovných sečí pro racionalizaci výchovy borových porostů. Výsledky celoživotních výzkumů zhodnotil v obsáhlé monografii Ekologie výchovných sečí (1997). V roce 1990 odešel do důchodu, na stanici působí jako příležitostný konzultant.

Ing. ZDENĚK KADLUS, CSc.

ING. ZDENĚK KADLUS, CSC. (19. 1. 1923 Přelouč, okr. Pardubice; † 28. 10. 2010 Hranice na Moravě) absolvoval ČVUT Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství v Praze (1948). V Opočně pracoval od roku 1955 do roku 1971. Zabýval se problematikou přeměn smrkových monokultur, přirozenou obnovou v horských oblastech a přírodními rezervacemi. V roce 1965 zpracovala kandidátskou disertaci Struktura a vývoj přirozeného zmlazení smrku, jedle a buku v Jeseníkách a v Orlických horách. V roce 1971 odešel na Střední lesnickou školu v Hranicích, kde působil jako odborný učitel, a po odchodu do důchodu (1984) jako externí učitel až do roku 1993.

Ing. KAREL KAŇÁK, CSc.

ING. KAREL KAŇÁK, CSC. (3. 9. 1922 Plzeň, † 10. 2. 2007 Zruč - Senec) vystudoval v letech 1946 - 1950 ČVUT Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství v Praze. Po ukončení studia působil na téže škole jako odborný asistent. V r. 1951 nastoupil do VÚ v Opočně a v r. 1962 přestoupil v rámci VÚLHM do útvaru biologie a šlechtění dřevin na pracoviště Plzeň-Bolevec. V r. 1989 odešel do důchodu. V Opočně se zabýval problematikou proveniencí borovice. V roce 1960 vypracoval kandidátskou disertaci Hospodaření v borových porostech šlechtitelským výběrem. V Bolevci založil v r. 1956 sbírku světového sortimentu druhů rodu Pinus - Arboretum Sofronka.

Lesní rada HUGO KONIAS

HUGO KONIAS (1. 7. 1891 Volduchy u Rokycan, † 6. 5. 1954 Opočno) absolvoval Vyšší lesnickou školu v Zákupech (1911). Po ukončení studií nastoupil do služeb na velkostatcích Colloredo-Mansfelda ve Zbirohu. V r. 1924 byl jmenován ředitelem na jeho velkostatku v Opočně. V letech 1951 - 1954 působil ve Výzkumném ústavu pro pěstování lesů, semenářství a školkařství v Opočně. Byl vynikajícím praktickým lesníkem. Propagoval maloplošné obhospodařování lesa s optimálním využíváním přirozené obnovy. Započal realizaci přeměn a převodů v řadě lesních porostů. Své zkušenosti předával od roku 1946 novým generacím lesníků ve známých opočenských pěstebních kursech. Pro kursy připravil publikace Přeměny opočenských lesů (1946) a Lesní hospodářství (1950, 1951).

Ing. THEODOR LOKVENC, CSc.

ING. THEODOR LOKVENC, CSC. (27. 10. 1926 Náchod) absolvoval Státní vyšší lesnickou školu v Písku (1948). Od roku 1950 pracoval jako vedoucí polesí lesního závodu Broumov a v r. 1951 přešel do VÚ v Opočně. Dálkově vystudoval Lesnickou fakultu ČVUT v Praze (1957 - 1963). V roce 1965 vypracoval kandidátskou disertaci Některé biologické podklady zalesňování alpínské oblasti Krkonoš. Zabýval se zejména problematikou zalesňování v horských oblastech (především v Krkonoších), biologií a zaváděním obalené sadby, kvalitou sadebního materiálu a diferenciací zalesňování. Po odchodu do důchodu v roce 1990 působí jako konzultant a příležitostný externí člen řešitelských kolektivů. (K životnímu jubileu Ing. Theodora Lokvence, CSc.; odkaz na článek Ing. Luďka Chrousta, CSc., otištěný ve čtrnáctideníku Opočenské noviny, č. 18/2006 [6. 10. 2006], s. 4: K osmdesátinám Ing. Theodora Lokvence, CSc.)

Ing. VÁCLAV MAREŠ, CSc.

ING. VÁCLAV MAREŠ, CSC. (25. 5. 1935 Opočno) byl synem Václava Mareše st., spolupracovníka Hugo Koniase na velkostatku Opočno a od r. 1952 i ve Výzkumné stanici. Ing. Mareš absolvoval Lesnickou fakultu ČVUT v Praze v r. 1958. Po několikaletém působení v Lesprojektu v Hradci Králové nastoupil v r. 1964 do Výzkumné stanice v Opočně. Zabýval se přirozenou obnovou, převody a přeměnami lesních porostů zejména na lesním hospodářském celku Opočno. V roce 1979 vypracoval kandidátskou disertaci Vliv obnovních sečí na produkci obnovovaných porostů ve stupni smrkobukovém a bukosmrkovém. Do důchodu odešel v r. 1994.

Ing. PAVEL MATOUŠEK

ING. PAVEL MATOUŠEK (30. 6. 1906 Zdislavice, † 20. 1. 1963) absolvoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Byl zaměstnán u Státních lesů mimo jiné i na Podkarpatské Rusi. Po válce pracoval na Ministerstvu lesního a vodního hospodářství, odkud v roce 1951 přišel do VÚ v Opočně. Zabýval se otázkami lesního semenářství, které měl v pracovní náplni již na ministerstvu. Sestrojil Matouškovu trhačskou soupravu ke sběru semen ze stojících stromů, kterou později zdokonalil a podílel se na jejím zavádění do lesnické praxe.

Ing. JIŘÍ MOTTL, CSc.

ING. JIŘÍ MOTTL, CSC. (4. 11. 1922 Vlachovo Březí, okr. Klatovy) ukončil ČVUT Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství v Praze v r. 1949. V r. 1951 byl jmenován ředitelem nově založeného Výzkumného ústavu pro pěstování lesů, semenářství a školkařství v Opočně s pověřením tento ústav vybudovat. Zastával současně funkci vedoucího kolektivu pěstování topolů, které představovalo jeho hlavní odborné zaměření. V roce 1964 zpracoval kandidátskou disertaci Pěstování topolů na různých stanovištích v podorlické oblasti. V roce 1961 přešel do Výzkumné stanice VÚLHM v Uherském Hradišti - Kunovicích, kterou řadu let vedl, a kde pokračoval ve výzkumu a praktickém pěstování rychlerostoucích dřevin až do odchodu do důchodu v r. 1987.

Ing. JIŘÍ NĚMEC

ING. JIŘÍ NĚMEC (9. 7. 1934) po absolvování Učňovské školy lesnické v Chlumci n. C. a Železné Rudě nastoupil v r. 1951 do VÚ v Opočně. V r. 1960 ukončil dálkové studium na Střední lesnicko technické škole v Trutnově. Působil převážně v kolektivu zabývajícím se pěstováním topolů. Dálkově studoval na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně a pěstování topolů bylo tématem i jeho diplomové práce. Studia dokončil v r. 1968, ale to již od r. 1966 pracoval u Východočeských státních lesů na lesním závodě v Opočně.

Ing. JAROSLAV NETOLICKÝ, CSc.

ING. JAROSLAV NETOLICKÝ, CSC. (15. 2. 1922 Říčany u Prahy) absolvoval v roce 1950 ČVUT Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství v Praze a poté aspiranturu na Lesotechnické akademii v Leningradě v bývalém Sovětském svazu. Po krátkém působení v Semenářském závodě Státních lesů v Českých Budějovicích nastoupil v roce 1956 na Výzkumnou stanici v Opočně. Jeho hlavní pracovní náplní bylo testování a aplikace herbicidů v lesních školkách a technikou výstupů do korun stromů. V roce 1972 odešel jako učitel na Lesnickou mistrovskou školu do Vimperku.

Doc. Ing. VLADIMÍR PEŘINA, CSc.

DOC. ING. VLADIMÍR PEŘINA, CSC. (20. 6. 1927 Bratislava, † 16. 5. 1990 Opočno) po vystudování Státní vyšší lesnické školy v Písku v roce 1948 absolvoval v r. 1952 na Lesnické fakultě ČVUT v Praze. Jako řádný aspirant nastoupil do Výzkumné stanice v Opočně ke školiteli Hugo Koniasovi. V roce 1956 byl jmenován do funkce vedoucího Výzkumné stanice, kterou vykonával až do své smrti v r. 1990. V r. 1958 obhájil disertaci Přeměny borových monokultur na plístocenních terasách. K dalším tématům jeho výzkumů patřily otázky hospodářských způsobů a obnovy lesa v ekologickém pojetí a problematika víceúčelového obhospodařování lesů. Inicioval výstavbu nové provozně-laboratorní budovy stanice dokončené v r. 1964. V r. 1987 byl na návrh Ústavu aplikované ekologie a ekotechniky (Kostelec nad Černými lesy) Vysoké školy zemědělské v Praze jmenován docentem pro obor zakládání a pěstování lesa. (ZDE podrobněji)

ROSTISLAV PEŠKA

ROSTISLAV PEŠKA (1. 8. 1903 Brno, † 3. 5. 1991 Hradec Králové) absolvoval Štátnu vyššiu lesnícku školu v Banskej Štiavnici. Působil jako lesní hospodář na různých majetcích. Před nástupem na stanici byl vedoucím polesí Týniště n.O. Lesního závodu v Opočně. V roce 1952 přešel do Výzkumné stanice Opočno. Podílel se na řešení výzkumných úkolů, zejména zpracováním historických podkladů. V práci pokračoval i po odchodu do důchodu.

Ing. BOHUSLAV ŠVARC

ING. BOHUSLAV ŠVARC (6. 12. 1921 Habří, okr. České Budějovice; † 18. 12. 2011 České Budějovice) absolvoval Vyšší lesnickou školu v Písku (1945) a dálkové studium Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Praze. Do VÚ v Opočně nastoupil jako asistent Huga Koniase v r. 1951. Zabýval se řešením přeměn a převodů stejnorodých lesních porostů, melioracemi degradovaných lesních půd a na Šumavě zalesňováním půd nelesních. S kolektivem Hugo Koniase se podílel na vedení opočenských pěstebních kurzů. V r. 1954 odešel na Správu lesního hospodářství a v r. 1954 se stal ředitelem lesního závodu v Nových Hradech. V odlišných přírodních a porostních podmínkách důsledně uplatňoval Koniasovy poznatky přírodě blízkého hospodářství až do svého penzionování v r. 1982.

Prof. Ing. VLADIMÍR TESAŘ, CSc.

PROF. ING. VLADIMÍR TESAŘ, CSC. (13. 7. 1933 Němčice, okr. Blansko) absolvoval v r. 1955 Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Po krátké praxi u Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů nastoupil v r. 1957 do Výzkumné stanice v Opočně. Záhy se orientoval na výzkum vlivu znečištění ovzduší na les. Na toto téma zpracoval také kandidátskou disertační práci Studie o účinku kysličníku siřičitého v ovzduší na porosty smrku (1969). Významně přispěl k řešení problematiky imisních škod v lesních porostech v Jestřebích horách na Trutnovsku a později v Krušných horách. Jeho úzká spolupráce s lesnickou praxí při realizaci pěstebních a melioračních opatření minimalizujících dopad imisí na lesní porosty vyústila v založení demonstračního objektu Broumov. V r. 1986 odešel na Lesnickou fakultu do Brna jako pedagogický pracovník katedry pěstění lesů. Trvale spolupracuje s VS Opočno.

Ing. JAROSLAV TOMAN, CSc.

ING. JAROSLAV TOMAN, CSC. (6. 4. 1928 Česká Bělá) absolvoval po studiu na Pilařské škole v Táboře Lesnickou fakultu ČVUT v Praze (1952). Na Výzkumné stanici v Opočně pracoval od roku 1954 do roku 1967. V letech 1961 - 1965 studoval na Lesotechnické akademii v Leningradě v bývalém Sovětském svazu, kde po obhájení disertace tématicky zaměřené na zvláštnosti zalesňování a fyziologii dřevin získal titul kandidáta věd. Zabýval se technologií ruční výsadby a zalesňováním mrazových kotlin. Později odešel do zahraničí, kde působil v Jugoslávii, Íránu a nakonec v Kanadě, ve které žije dodnes.

Ing. VLADIMÍR ZAKOPAL, CSc.

ING. VLADIMÍR ZAKOPAL, CSC. (14. 8. 1912 Hudlice, † 18. 1. 2000 Hořice) absolvoval v r. 1936 Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. V r. 1939 byl přijat na velkostatek Colloredo-Mansfelda v Opočně, kde od r. 1941 zastával funkci vedoucího polesí. Spolupracoval s Hugo Koniasem, v r. 1948 byl jmenován jeho zástupcem. Prosazoval přírodě blízké způsoby hospodaření, zejména výběrné hospodářství, pro něž poskytoval rozsáhlou poradní činnost. Od roku 1951 pracoval ve výzkumné stanici v Opočně, na pracovišti Dřevíč na Křivoklátsku. V této oblasti řešil zalesňování kalamitních holin a obnovu porostů s dubem a bukem. Po návratu na opočenskou stanici v r. 1957 pokračoval ve studiu a realizaci převodů hospodářství pasečného na výběrné. V roce 1959 zpracoval kandidátskou disertaci.