Některé poznatky z testování krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin

Autorka:

Jarmila Nárovcová

(Zkušební laboratoř Školkařská kontrola při VÚLHM - VS Opočno)

Úvod

Příspěvek je krátkým výňatkem z plenární přednášky Systém testování biologické vhodnosti obalů pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin a poznatky s jeho uplatněním v praxi, prezentované dne 3. června 2004 v Opočně na mezinárodním školkařském semináři Možnosti použití sadebního materiálu z intenzivních školkařských technologií pro obnovu lesa.

Metodika a průběh testovacích prací

Vypracováním metodického postupu ověřování biologické vhodnosti pěstebních obalů krytokořenného sadebního materiálu (KSM) lesních dřevin i praktickou realizací testů byla Odborem tvorby lesa MZe ČR pověřena VÚLHM - Výzkumná stanice Opočno, resp. zde působící Zkušební laboratoř Školkařská kontrola (ŘEŠÁTKO a JURÁSEK 2001).
Práce na ověřování biologické vhodnosti obalů KSM lesních dřevin, aktuálně uváděných na náš trh, byly na Výzkumné stanici Opočno zahájeny v roce 2001 a 2002. Postupně se u jednotlivých technologií vyhodnocovala nejen morfologická kvalita nadzemních částí a kořenových soustav výpěstků ve fázi pěstování ve školce, ale také se sleduje vznik kořenových deformací po výsadbě KSM na trvalé stanoviště a některé parametry zdravotního stavu výsadeb. Při hodnocení kvality krytokořenného sadebního materiálu se důsledně vychází z ustanovení tuzemských technických norem ČSN 48 2115 a ČSN 48 2115 Z1 (podrobněji JURÁSEK 2002, JURÁSEK a NÁROVCOVÁ 2002). Za standardní soubor sadebního materiálu je považován ten, který obsahuje méně než 5 % nestandardních jedinců. K neopominutelným parametrům (z hlediska kořenových soustav) pro hodnocení standardu KSA náleží poměr objemu kořenů k nadzemním částem (K/N) a nepřípustné deformace kořenových systémů. Přihlíží se k doporučeným velikostem obalů, uváděným citovanou technickou normou a její "Změnou" (Z 1) pro pěstování standardního výsadbyschopného sadebního materiálu.

Poznatky z hodnocení kontrolních výsadeb krytokořenného sadebního materiálu

Prezentace exaktních výsledků použití nových typů obalů KSM lesních dřevin v konkrétních experimentech či kontrolních testech je náplní řady jednotlivých (jiných) přednášek a referátů, které dnes odezní na semináři Možnosti použití sadebního materiálu z intenzivních školkařských technologií pro obnovu lesa (JURÁSEK 2004, v tisku). S ohledem na zaměření práce, její rozsah a osnovu budou krátce shrnuty některé dílčí (obecné) zkušenosti s kvalitou kořenových soustav u nových typů obalů KSM lesních dřevin, které byly v předchozím období (v letech 2001 - 2003) při testování intenzivních školkařských technologií na akreditovaném pracovišti Školkařská kontrola při VÚLHM - Výzkumné stanici Opočno získány:

Důležitým momentem, který se při posuzování obalů KSM u kontrolních výsadeb vždy zohledňuje, je vznik deformací kořenových soustav lesních dřevin. Zde se pozitivně odráží úsilí výrobců nových obalů KSM vybavovat své výrobky vnitřními "vodícími žebry" (lištami), které usměrňují růst kořenů a omezují vznik spirálových deformací kořenů. Již dřívější výsledky výzkumu obaleného sadebního materiálu (LOKVENC 1962, 1963, 1984 aj.) totiž prokázaly "že rozhodujícím ukazatelem vhodnosti jednotlivých obalů pro pěstování obalených sazenic, ale i semenáčků, je jejich vliv na morfogenezi kořenových systémů během pěstování a zejména během růstu po výsadbě. Obaly, které u konkrétních druhů dřevin vyvolávají omezení růstu a deformace kořenových systémů, ať již jen v krátké době po výsadbě nebo ve vyšším stáří, a snižují tím stabilitu jedinců nebo podmiňují napadení kořenů houbovými patogeny, jsou nepoužitelné" (orig. in LOKVENC 2001).
Dále je nutné poukázat, že dosavadní zkušenosti naznačují přímý vliv technologií pěstování KSM na utváření kořenových systémů semenáčků a sazenic lesních dřevin. Jmenovat lze zejména zvýšený podíl objemu jemných kořenů vůči objemu celého kořenového systému, neboť u většiny námi testovaných typů obalů KSM byl tento kvalitativní ukazatel daleko příznivější v porovnání s kontrolní prostokořennou sadbou a často i několikanásobně převyšoval požadavky ČSN 48 2115 (NÁROVCOVÁ 2003).
V případě technologií pěstování sadebního materiálu na vzduchovém polštáři dochází k zaschnutí kořenů na rozhraní obalu a vzduchového polštáře a následně ke zmnožení jemných kořenů uvnitř obalu. Vytváří se tak kompaktní kořenový systém, který má předpoklady "obstát" po výsadbě na trvalé stanoviště, neboť větší podíl jemných kořenů u semenáčků a sazenic lesních dřevin je velice příznivým východiskem z hlediska ujmutí výsadeb a snížení ztrát po výsadbě.
Dřívější i nynější zkoušky a testy obalů KSM potvrzují, že k nežádoucím deformacím kořenových soustav lesních dřevin během pěstování ve školce zpravidla nedochází, je-li krytokořenná sadba produkována v ucelené technologické soustavě (DUŠEK a kol. 1985, DUŠEK a JANČAŘÍK 1990, DUŠEK a MARTINCOVÁ 1985, JURÁSEK 2000a, LOKVENC 1985 aj.).
Problematika vzniku a předcházení deformací na kořenových soustavách krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin se tak stále více posunuje do okamžiku jejich vlastní výsadby, neboť zde je zpravidla ten rozhodující okamžik a "technologický moment", který předurčuje budoucí kvalitu a stabilitu zakládaných kultur z pohledu vzniku kořenových deformací. Problematika technologické kázně, resp. nekázně při vlastní výsadbě sadebního materiálu na trvalá stanoviště proto zůstává klíčovou pro budoucí kvalitu kořenových soustav zakládaných lesních kultur. Je tomu tak nejen při použití nových typů obalů krytokořenného sadebního materiálu, ale jak např. poukázalo nedávné šetření příčin nežádoucího zdravotního stavu smrkových mlazin v Orlických horách (JURÁSEK 2000b, NÁROVEC 1998, ZAHRADNÍK 2002 aj.), je tato problematika velmi aktuální i při uplatnění prostokořenných sazenic (JANKOVSKÝ a kol. 2002, MAUER a kol. 2002).

Závěr

Záměrem popsaných aktivit VÚLHM - VS Opočno je napomoci, aby byl v lesních školkách produkován a uživatelům v ČR nabízen takový krytokořenný sadební materiál, u něhož byla ověřena tzv. "biologická vhodnost obalů" a jenž odpovídá obchodovatelným standardům sadebního materiálu lesních dřevin podle vyhlášky č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin.
Posloupnost dílčích "kroků" uvedeného záměru zevrubně popsali JURÁSEK a MARTINCOVÁ (2001). Finálním výstupem je "Katalog biologicky ověřených obalů pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin", jenž má jednak elektronickou podobu, jednak tištěnou podobu (distribuce do lesnické praxe se od dubna 2004 realizuje prostřednictvím příloh časopisu Lesnická práce).
Uživatelé krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin i jejich pěstitelé by testování obalů KSM lesních dřevin a související aktivity zkušební laboratoře Školkařská kontrola neměli zaměňovat s výkonem kontrolní a inspekční činnosti orgánů státní správy či za úkoly státního zkušebnictví. Ze strany zkušebních laboratoří a jejich pracovníků se jedná především o službu vlastníkům lesa (ŘEŠÁTKO a JURÁSEK 2001). Ta je realizována na podkladě každoročně aktualizovaného smluvního vztahu mezi MZe ČR a VÚLHM Jíloviště-Strnady.

Použitá literatura

DUŠEK, V., JANČAŘÍK, V.: Současný stav a výhled lesního školkařství v České republice. In: Lesní školkařství včera, dnes a zítra. Sborník referátů. Praha, Česká lesnická společnost 1990, s. 11 - 24.
DUŠEK, V., MARTINCOVÁ, J.: Hodnocení nových typů obalů. [Závěrečná zpráva pro ZOŘ za etapu E 06 dílčího úkolu R-331-010/05 "Biotechnologie školkařské výroby" včetně realizačního výstupu RV 14 "Podklady pro volbu kvalitnějších a efektivnějších obalů pro obalenou sadbu"]. Opočno, VÚLHM - Výzkumná stanice 1985. 6 s.
DUŠEK, V., MARTINCOVÁ, J., JURÁSEK, A.: Zvýšení kvality obalené sadby. [Závěrečná zpráva za etapu E 05 dílčího úkolu R-331-010/05 "Biotechnologie školkařské výroby" včetně realizačního výstupu RV 13 "Podklady pro další orientaci pěstování kvalitní obalené sadby"]. Opočno, VÚLHM - Výzkumná stanice 1985. 177 s.
JANKOVSKÝ, L., MARTINKOVÁ, M., CUDLÍN, P., ČERMÁK, M., PALOVČÍKOVÁ, D.: Posouzení zdravotního stavu, možných příčin chřadnutí a stavu pletiv poškozených smrků vybraných stanovišť oblasti Orlických hor. [Studie pro vlastníky a správce lesa]. Brno, Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MZLU v Brně, 2002. 39 s.
JURÁSEK, A.: Úvod. In: Nové směry v pěstování a ochraně sadebního materiálu ve školkách. Sborník referátů z celostátního semináře. Opočno, 26. - 27. 10. 1994. Sest. A. Jurásek. Opočno, VÚLHM - Výzkumná stanice 1994, s. 3.
JURÁSEK, A.: Kam směřuje naše lesní školkařství? Lesnická práce, 79, 2000a, č. 3, s. 99 -101.
JURÁSEK, A.: Vliv kvality obalené sadby na zdravotní stav výsadeb v horských podmínkách. In: Lesnické hospodaření v imisní oblasti Orlických hor. Sborník referátů z celostátního semináře. Opočno, 31. 8. - 1. 9. 2000. Sest. M. Slodičák. Opočno, VÚLHM - Výzkumná stanice 2000b, s. 161 - 163.
JURÁSEK, A.: Pomůckou pro výběr kvalitní obalené sadby bude "Katalog doporučených pěstebních obalů". Lesu zdar (Hradec Králové), 8, 2002, spec. č. Genetika 2002, s. 5.
JURÁSEK, A.: Expertní a poradenská činnost v oboru lesního školkařství a zalesňování. [Výroční zpráva za rok 2003]. Opočno, VÚLHM - Výzkumná stanice 2003. 13 s.
JURÁSEK, A., MARTINCOVÁ, J.: Obaly pro pěstování sadebního materiálu. Lesnická práce, 80, 2001, č. 5, s. 202 - 204.
JURÁSEK, A., NÁROVCOVÁ, J.: Aktuální stav ověřování biologické vhodnosti obalů pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu. Lesnická práce, 81, 2002, č. 11, s. 498.
JURÁSEK, A., NÁROVCOVÁ, J., NÁROVEC, V.: Testování obalů krytokořenného sadebního materiálu. Lesnická práce, 83, 2004, č. 4, s. 188 - 189.
LOKVENC, T.: Perspektivy použití rašelinocelulózových pohárků v ČSSR. Lesnická práce, 41, 1962, č. 5, s. 234 - 235.
LOKVENC, T.: Metoda pěstování sazenic v rašelino-celulózových kelímcích. In: KOTYZA, F. a kol.: Nové směry ve školkařském provozu. 1. Vyd. Praha, Státní zemědělské nakladatelství 1963, s. 131 - 135.
LOKVENC, T.: Vliv obalených sazenic na růst a vývoj kultur. [Závěrečná zpráva za etapu E 02 dílčího úkolu R-331-004/03 "Vliv nových technologií výsadby na kvalitu kultur"]. Opočno, VÚLHM - Výzkumná stanice 1984. 80 s.
LOKVENC, T.: Morfogeneze obalených smrkových sazenic po výsadbě. Lesnícky časopis (Zvolen), 31, 1985, č. 4, s. 251 - 265.
LOKVENC, T.: Přínos opočenského pracoviště pro vědu a praxi v oborech lesního školkařství a zalesňování. In: 50 let pěstebního výzkumu v Opočně. Sborník z celostátní konference konané ve dnech 12. 9. - 13. 9. 2001 v Opočně při příležitosti 80. výročí vzniku VÚLHM. Sest. A. Jurásek a kol. Jíloviště-Strnady, VÚLHM 2001, s. 29 - 46.
MAUER, O., PALÁTOVÁ, E., RYCHNOVSKÁ, A. a kol.: Posouzení stavu kořenového systému smrku ztepilého v oblasti Orlických hor. [Zpráva pro odbor tvorby lesa Ministerstva zemědělství ČR]. Brno, Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MZLU v Brně 2002. 35 s.
NÁROVCOVÁ, J.: Úloha akreditované laboratoře Školkařská kontrola při ověřování biologické vhodnosti obalů krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin. II. Některé zkušenosti s kvalitou kořenových soustav testovaných technologií. In: Perspektivy pěstování krytokořenného sadebního materiálu v podmínkách České republiky po vstupu do EU. Sborník přednášek z mezinárodního semináře. Dlouhá Loučka, 3. 9. 2003. Praha, Silvaco 2003, s. 13 - 20.
NÁROVEC, V.: Průběh a závěry pochůzky po hřebenu Orlických hor dne 24. října 1997. [Poradenská zpráva pro Správu Kolowratských lesů v Rychnově nad Kněžnou]. Opočno, VÚLHM - Výzkumná stanice 1998. 5 s.
NERUDA, J., ŠVENDA, A.: Technický a technologický rozvoj v lesních školkách. Lesnická práce, 79, 2000, č. 3, s. 111 - 113.
ŘEŠÁTKO, M., JURÁSEK, A.: Služby vlastníkům lesa. Lesnická práce, 80, 2001, č. 12, s. 548 - 549.
ŠINDELÁŘ, J.: Některé cíle a možnosti racionalizace v lesním školkařství. Zprávy lesnického výzkumu, 44, 1999, č. 3, s. 11 - 14.
ZAHRADNÍK, P.: Orlické hory - jak dál? Lesnická práce, 81, 2002, č. 12, s. 543.


* * *