Stránky o bejlomorce bukopupenové (Contarinia fagi Rübsaamen)

Autoři:

Václav Nárovec & Jarmila Nárovcová

Úvod

Na pozadí informací o aktuálním působení (rozšíření) bejlomorky bukopupenové (Contarinia fagi) ve školkařských provozech jsou rekapitulovány některé zkušenosti, týkající se prezentace této problematiky na webových stránkách řešitelského pracoviště (http://vulhm.opocno.cz).

Publikované práce o bejlomorce bukopupenové v našich lesních školkách

Přítomnost larev bejlomorky bukopupenové (Contarinia fagi Rübsaamen) v rašících pupenech semenáčků buku lesního, pěstovaných ve fóliovnících VÚLHM - VS Opočno, byla poprvé zaznamenána dne 25. května 2001. Následný rozbor poškozených a znetvořených bukových semenáčků vedl k potvrzení pracovní hypotézy, že se tento škůdce spolupodílí na snížené morfologické kvalitě finálních výpěstků (redukce přírůstu terminálního vrcholu, zmnožování počtu bočních výhonů, příznaky nanismu a jiné tvarové deformace sadebního materiálu). Z kontroly kvality sadebního materiálu buku lesního, uskutečněného v průběhu léta a na podzim 2001 ve vybraných lesních školkách, se navíc ukázalo, že obdobný problém se týká celé řady dalších školkařských provozů. Lesnická praxe (resp. konkrétní vlastníci lesa, jichž se problematika přímo či nepřímo dotýkala) byla o nově zjištěném škůdci operativně informována formou přednášek a prostřednictvím terénního poradenství, prováděného pracovníky VÚLHM v rámci Poradenské a expertní činnosti v oboru lesního školkařství a zalesňování (přehled těchto poradenských aktivit viz JURÁSEK a kol. 2001, s. 7).
Informace pro nejširší lesnickou veřejnost pak byly shromážděny v rozsáhlém článku, který otisknula Lesnická práce č. 3/2002 (NÁROVCOVÁ a SKUHRAVÁ 2002a). Přímý přenos poznatků výzkumu do hospodářské praxe naplnil zejména seminář Příčiny poškození buku v lesních školkách a možnosti preventivních opatření, pořádaný Výzkumnou stanicí Opočno dne 30. 5. 2002 ve spolupráci se Sdružením lesních školkařů ČR, SRS Rychnov nad Kněžnou a spolu s dalšími zainteresovanými organizacemi. Přednášky, zabývající se konkrétně bejlomorkou bukopupenovou (SKUHRAVÁ 2002, NÁROVCOVÁ 2002), byly kompletovány ve sborníku, jehož vydání v nákladu 200 ks zajišťovalo pro své členy a pro účastníky semináře Sdružení lesních školkařů ČR. V témže období (květen 2002) byla krátká informace o poškozování nadzemních částí buku lesního ve školkách publikována i ve Zpravodaji ochrany lesa, vydávaném každoročně Lesní ochrannou službou (KAPITOLA, LIŠKA a KNÍŽEK 2002, s. 35). Pro účastníky výročního semináře pracovišť, zabývajících se pěstováním lesů v České a Slovenské republice (Současné trendy v pěstování lesů. Kostelec nad Černými lesy, 16. a 17. 9. 2002), a tedy pro užší okruh uživatelů je také dostupný příspěvek Problém bejlomorky bukopupenové v lesních školkách v České republice (NÁROVCOVÁ a SKUHRAVÁ 2002b). Sborník z tohoto semináře byl však vydán až na počátku roku 2003. Informace o bejlomorce bukopupenové zahrnovala i plenární přednáška "Bejlomorka bukopupenová (Contarinia fagi) (Cecidomyiidae, Diptera), nový škůdce buku v lesních školkách v České republice", kterou prezentovala SKUHRAVÁ (2003) dne 13. 2. 2003 na "Zoologických dnech 2003" v Brně. I tato akce, pořádaná brněnskou pobočkou České zoologické společnosti, znamenala rozšíření jinak úzkého spektra uživatelů těchto informací.

Prezentace problematiky na webových stránkách řešitelského pracoviště

Webové stránky řešitelského pracoviště (http://vulhm.opocno.cz) jsou orientovány převážně na takové soubory informací (historie, současnost a organizační struktura pracoviště, personální obsazení, přehled řešených výzkumných projektů, seznam pokusných ploch a experimentálních objektů, nabídka služeb, přehled publikační činnosti apod.), u kterých se nepředpokládají časté změny a tedy i nutnost každodenních aktualizací. Seminářům, přímo pořádaným VÚLHM - Výzkumnou stanicí Opočno (sekce "Semináře"), je zde věnována pouze dílčí část oddílu "Činnost". Sem byla v červnu 2002 vložena krátká informace o semináři Příčiny poškození buku v lesních školkách a možnosti preventivních opatření, pořádaném dne 30. 5. 2002 v Opočně.

Audit návštěvnosti webových stránek o bejlomorce

Monitoring návštěvnosti jednotlivých stránek této webové prezentace (prostřednictvím auditu na serveru toplist.cz) zaznamenal bezprostřední reakci uživatelů Internetu. Zatímco se v předchozím období (březen a duben 2002) návštěvnost webových stránek Výzkumné stanice Opočno pohybovala kolem 50 až 60 přístupů měsíčně, po uveřejnění informace o uspořádaném semináři se během června 2002 zvýšila téměř na třínásobek (154 přístupů). Následně (červenec a srpen) opět poklesla na 60, resp. 57 přístupů.
Stejnou zkušenost jsme zaznamenali i v září, kdy v souvislosti s přípravou referátu na seminář Současné trendy v pěstování lesů (16. a 17. 9. 2002) byla na samostatné webové stránce podrobněji popsána problematika působení bejlomorky bukopupenové v lesních školkách České republiky. Návštěvnost stránek VÚLHM - VS Opočno během září, resp. října 2002 opět vzrostla na 175, resp. 197 přístupů. Z uvedených údajů lze odvodit, že již v červnu projevilo o publikovanou dílčí aktualitu zájem téměř 100 uživatelů Internetu. Během září, kdy bylo na Web umístěno podrobnější sdělení, pak přibližně další stovka zájemců vizitovala novou stránku o bejlomorce Contarinia fagi (její českou verzi).
Do jisté míry překvapením pro nás byla struktura návštěvníků podle domén 1. řádu (států), neboť nadpoloviční podíl představovaly přístupy ze zahraničí. Uvážíme-li však, že bejlomorka Contarinia fagi se vyskytuje přirozeně v přírodě v celé Evropě (SKUHRAVÝ a SKUHRAVÁ 1998), pak to bylo "překvapení" neoprávněné. Vedle zemí střední a západní Evropy, kde je pěstování nejen buku, ale i dalších dřevin, intenzivními technologiemi rozšířené (např. Nizozemí, Polsko), byly nejčastějšími návštěvníky stránky o bejlomorce uživatelé z Finska (domény oamk.fi a funet.fi) a Slovenska (lesnická pracoviště ve Zvolenu, např. vlu.zv.nextra.sk). Jmenovat však lze i jednotlivé uživatele z Turecka (ege.edu.tr) či ze zámoří (videotron.ca; aol.com, intensive.net aj.).
Překvapením pak byla i otevřenost zahraničních návštěvníků a jejich připravenost vést o problematice dialog prostřednictvím elektronické pošty. Řešitelky dané problematiky (NÁROVCOVÁ a SKUHRAVÁ 2002a, 2002b) se tak setkaly i s požadavkem (resp. prosbou), aby své praktické poznatky a informace o bejlomorce bukopupenové v České republice odeslaly konkrétním žadatelům (praktickým školkařům) do zahraničí (v orig.: "I saw an article on internet about contarinia fagi. It interests me very much. Could you give me some information in English please? I think we are strugling here in Belgium also with this plague. Thanks for any answer, yours sincerely..."). Nutno přitom poznamenat, že výše citovaná prosba byla ze zahraničí odeslána pouze několik dní (18. září) po zveřejnění (9. září) české verze stránek na Webu. Přímou reakcí na uvedený požadavek proto bylo vytvoření anglické mutace zájmové stránky a její bezodkladné uveřejnění.

Shrnutí

Publikování na Internetu představuje efektivní a rychlou formu předávání výzkumných poznatků hospodářské praxi.

Citovaná literatura