Účinky pomalu rozpustných tabletovaných hnojiv
Jiří Remeš1, Daniel Zahradník2, Vilém Podrázský1, Jaroslav Kubíček3, Václav Nárovec4
Předmluva
V poloprovozních podmínkách porostů, zakládaných na Lesní správě Horní Blatná v západním Krušnohoří, se na pěti pokusných plochách testovala praktická účinnost tabletovaných hnojiv s pozvolným uvolňováním živin (tzv. Slow Release Fertilizer, dále SRF). Po čtyřech letech od výsadby sazenic a jejich přihnojení různými hnojivými tabletami tuzemské i zahraniční provenience se u smrku ztepilého a buku lesního vyhodnocoval výškový a tloušťkový růst přihnojovaných a nepřihnojovaných sazenic. Výsledky pokusu mohou vlastníkům lesa usnadnit jejich rozhodování o využití tabletovaných hnojiv k podpoře růstu zakládaných lesních porostů.Pomalu působící hnojiva (SRF)
Produkty získané reakcí močoviny s isobutylaldehydem (IBDU - isobutylidendiurea) nebo s formaldehydem (UREAFORM - močovinoformaldehydový kondenzát) bývají hlavními složkami tuhých, pomalu působících jednosložkových (dusíkatých) nebo i vícesložkových minerálních hnojiv. Pozvolné uvolňování živin z těchto (i dalších) složek využívají také hnojiva, uváděná na trh přednostně pro přihnojování semenáčků a sazenic lesních dřevin. SRF hnojiva se v tuzemské i zahraniční lesnické praxi uplatňují nejen při pěstování sadebního materiálu ve školkách, ale i při individuálnímu hnojení v lesních výsadbách. Mnohá SRF hnojiva pro lesní výsadby jsou lisováním upravována do tvaru tablet, aby se tak provozní praxi usnadnilo jejich použití (snazší dávkování, aplikace pomocí sázecích holí).Metodika pokusu
Experiment byl založen na jaře roku 2001 na území Lesní správy Horní Blatná (LČR, s. p. - KI Teplice). Metodiku pro založení a vedení tohoto srovnávacího testu připravila VÚLHM - Výzkumná stanice Opočno (NÁROVEC 2000), která pro založení (uspořádání) a statistické vyhodnocení výsadbového hnojivářského pokusu upřednostnila metodu znáhodněných bloků (blok - seskupení všech variant pokusu). Pro buk i smrk tak vzniklo vždy 5 bloků (dílčích pokusných ploch), z nichž každý představoval opakování pokusu. Znáhodněný blok zahrnoval 8 parcel (tj. 7 variant s aplikovanými hnojivy plus 1 nehnojenou kontrolní variantu). U každé varianty se analyzoval růst přibližně 350 kusů sazenic. Hnojivé tablety byly k sazenicím aplikovány souběžně se zakládáním kultur, tj. na jaře 2001 při výsadbě sazenic. Při vlastním porovnávání účinnosti konkrétních výrobků je nutné brát do úvahy rozdílnou celkovou dávku hnojením dodávaných živin i rozdílný způsob aplikace hnojiv. Počet aplikovaných tablet byl u jednotlivých produktů projektován tak, aby se celkové množství aplikovaného dusíku přiblížilo hodnotě 9,0 (-1,0 až +1,5) gramů na jednu sazenici (tab. 3).Založené kultury byly hodnoceny v období let 2001-2004; měřena byla celková délka (výška) nadzemní části sazenic, výškový přírůst v běžném roce a tloušťka kořenového krčku. Při základním statistickém vyhodnocení těchto výchozích dendrometrických dat se použila analýza rozptylu (variance). Každé hnojivo se navzájem porovnávalo a testovalo ve čtyřech revírech na celkem deseti dílčích pokusných plochách (blocích). Statistické testování dat bylo provedeno:
1) Samostatně se pomocí jednofaktorové analýzy variance hodnotila každá lokalita (revír) zvlášť. Důvodem byly výrazné stanovištní rozdíly, které se nutně promítají do růstu sazenic (a tedy i variability znaků porovnávaných souborů).
2) Pro souhrnné hodnocení výsledků ze všech revírů se využila dvoufaktorová analýza rozptylu, kde jedním faktorem bylo hnojivo a druhým pokusná plocha. Tomuto hodnocení předcházela korekce nehomogenity lokalit. Ta byla testem potvrzena jak u výchozí výšky sazenic, tak i u výchozí tloušťky kořenového krčku sazenic (stav před aplikací hnojiv).
Pro podrobné otestování jednotlivých pokusných variant navzájem byla použita Scheffého metoda mnohonásobného porovnání. Všechny statistické testy byly provedeny na hladině významnosti 0,05.
Výsledky pokusu
Ze statistického vyhodnocení dat vyplynul pozitivní vliv aplikovaného přihnojení na výškový růst výsadeb obou dřevin. U smrku (obr. 1) se statisticky signifikantní rozdíl mezi všemi hnojenými variantami a kontrolou projevil během 2. roku po přihnojení (2002). Dominantní efekt tehdy vykázaly zejména varianty s hnojivými tabletami AGRIFORM a SILVAMIX. Tentýž trend bylo možné doložit i v roce 2003, kdy se předchozí rozdíly mezi nejúčinnějšími aplikacemi (řada SILVAMIX, FERTIMEL a AGRIFORM) a kontrolou dále prohloubily. V roce 2004 (jemuž předcházel extrémně suchý a horký rok 2003) se již některé dílčí rozdíly mezi testovanými hnojivy začaly stírat (tj. rozdíly ve výškovém vzrůstu sazenic již nebyly statisticky doložitelné), nicméně signifikantní rozdíl všech hnojených variant vůči kontrole zůstal zachován.Také u tloušťky kořenového krčku smrkových sazenic bylo u všech variant s hnojivými tabletami dosaženo v letech 2002, 2003 a 2004 průkazného zvýšení tohoto znaku vůči kontrolní (nehnojené) variantě. V roce 2002 měly smrkové sazenice přihnojené SILVAMIXEM prokazatelně větší tloušťku kořenového krčku než sazenice všech ostatních variant s tabletami (s výjimkou porovnání vůči tabletám SILVAMIX FORTE). V roce 2003 a 2004 se tytéž statisticky signifikantní diference potvrdily pouze v některých případech (zejména mezi nejúčinnějšími aplikacemi a skupinou hnojivých tablet s relativně nižšími účinky na přírůst kořenového krčku).
U výsadeb buku lesního (obr. 2) se rovněž prokázal pozitivní efekt některých tabletovaných hnojiv na výškový přírůst sazenic. Statisticky průkazný vliv měly v letech 2002 a 2003 zejména hnojivé tablety FERTIMEL, SILVAMIX, SILVAMIX MG, SILVAMIX FORTE a WOODACE. U tablet AGRIFORM a AGPRO se naproti tomu zvýšení výškového přírůstu buku prostřednictvím přihnojení při výsadbě prokázat nepodařilo. V roce 2004 účinky přihnojení některými tabletami již odeznívaly (odezněly), neboť u řady hnojených variant se rozdíly ve výškovém vzrůstu (oproti kontrole) již nepotvrdily. Výjimkou byly aplikace tablet typu SILVAMIX, SILVAMIX FORTE (u obou variant byla statistická průkaznost ve výšce a výškovém přírůstu buku vůči kontrole nadále zachována) a WOODACE (rozdíly v celkové výšce sazenic).
Analogické výsledky (pozitivní efekt v roce 2002-2003) byly potvrzeny i při vyhodnocení vlivu hnojení na tloušťku kořenového krčku bukových sazenic. Příznivé výsledky byly zaznamenány zejména u aplikací hnojiv SILVAMIX, FERTIMEL, SILVAMIX FORTE a SILVAMIX MG (u kterých byl při porovnání s kontrolou potvrzen pozitivní vliv na tloušťku kořenového krčku). Výsledky z roku 2004 pak byly poměrně výrazně ovlivněny také rozsáhlým poškozením bukových výsadeb hraboši, v jehož důsledku značně poklesl počet zdravých (hodnotitelných) sazenic. Měření a vyhodnocování tloušťek kmínků od roku 2004 má proto v případě popisovaného pokusu pouze malou vypovídací schopnost.
Shrnutí výsledků a závěr
Čtyřleté sledování růstu smrkových a bukových výsadeb na LS Horní Blatná prokázalo účinnost testovaných typů tabletovaných hnojiv (aplikovaných k sazenicím při založení kultur) na výškový a tloušťkový růst sazenic. Finální (největší) efekt přihnojení na výškový vzrůst kultur smrku činil po 4 letech více než +20 cm (hnojivo SILVAMIX: 121 % úrovně kontroly), u buku +11 cm (tablety FERTIMEL: 115 % úrovně kontroly). Podrobněji mohou čtenáři LP vysledovat rozdíly mezi průměrnou celkovou výškou sazenic, dosaženou v letech 2001 - 2004 na kontrolních plochách a na hnojených parcelách, z obr. 3 a obr. 4.Přihnojení výsadeb tabletami podpořilo výškový přírůst sazenic až v roce následujícím po aplikaci hnojiv, tj. ve 2. vegetačním období po přihnojení (zde v r. 2002). Reakce sazenic na přihnojení byla různá a závisela na druhu dřeviny, dávce aplikovaných živin a na podmínkách konkrétního stanoviště. Pozitivní účinek přihnojení tabletami na výškový přírůst kultur pak přetrvává v některých případech i ve 3. a 4. roce po aplikaci tablet. Poté zpravidla doznívá, resp. případné rozdíly ve výškovém přírůstu sazenic porovnávaných variant jsou v tomto období také podmíněny rozdíly v celkové výšce jednotlivých souborů sazenic. Následující vyšší přírůst na základě zvýšení celkové výšky však může být považován také za kladný efekt provedeného přihnojení (NÁROVEC 1992).
Literatura:
Austin, R. C., Strand, R. F.: The use of slowly soluble fertilizers in forest planting in the Pacific Northwest. Journal of Forestry, 58, 1960, č. 8, s. 619 - 627.Bengston, G. W.: Forest fertilization in the United States: Progress and outlook. Journal of Forestry, 77, 1979, č. 4, s. 222 - 229.
Burschel, P., Huss, J.: Grundriss des Waldbaus. Hamburg, Paul Parey 1987. 352 s.
Fiedler, H., Ruetz, W. F.: Erfahrung mit der Forstdüngeteblette "Fertilinz". Forst- und Holzwirtschaft, 38, 1983, č. 20, s. 528 - 531.
Haley, D.: The economics of forest fertilization. Forestry Chronicle, 42, 1966, č. 4, s. 390 - 394.
Koberg, H.: "Fertilinz" - eine Tablette zur Düngung von Forstpflanzen. Im Blickfeld - Aktuelle Informationen für die moderne Landwirtschaft [Chemie Linz AG, Austria], 25, 1974, č. 38, s. 12 - 15.
Kubelka, L.: Tvarovaná hnojiva a jejich použití v imisních oblastech. Lesnická práce, 66, 1987, č. 10, s. 441 - 445.
Kubelka, L.: Technologie obnovy lesa. Lesnická práce, 67, 1988, č. 7, s. 323 - 327.
Kubelka, L.: Silvamix - moderní hnojivo pro lesní hospodářství. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce 2001. 39 s.
Lokvenc, T.: Zkušenosti s hnojením sazenic tabletami. Lesnická práce, 66, 1987, č. 7, s. 299 - 301.
Materna, J., Ledinský, J.: Některé výsledky použití hnojivých tablet Fertilinz. Lesnické práce, 66, 1987, č. 8, s. 374 - 375.
Nárovec, V.: Výsledky testování hnojivých tablet Preform v lesních kulturách. Zprávy lesnického výzkumu, 37, 1992, č. 1, s. 18 - 21.
Nárovec, V., Štěnička, S.: Zkušenosti s hnojivými tabletami Preform. Lesnická práce, 70, 1991, č. 12, s. 365 - 368.
Nárovec, V., Štěnička, S.: Pokyny pro přihnojování lesních kultur tabletovaným hnojivem Preform I. Bulletin TEI. Série Pěstování č. 8/1992. Jíloviště-Strnady, VÚLHM 1992. 5 s.
Wilde, S. A., Wittenkamp, R.: Duff briquette fertilizers: their preparation, use, and effect upon the growth of trees and other plants. Journal of American Society of Agronomy, 34, 1942, s. 736 - 746.
Poděkování a poznámka
Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu NAZV 50105 Obnova lesního prostředí nelesních a devastovaných stanovišť a výzkumného záměru MZE 0002070201 Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se podmínkách prostředí. Seznam autorů je setříděn dle příslušnosti k řešitelským pracovištím. Předprojektovou přípravou, terénním šetřením, výběrem a lokalizací experimentálních objektů vč. vypracování metodiky pokusů a závěrečné revize rukopisu se na práci podílel Ing. Václav Nárovec, CSc. (VS Opočno); vedení pokusů vč. dendrometrických měření zajišťoval Ing. Jaroslav Kubíček (CHEM AGRO, Ústí nad Labem); statistické zpracování dat, grafickou a věcnou prezentaci výsledků provedli pracovníci FLE ČZU v Praze. Detailní informace a další podrobnosti o pokračování tohoto testu budou k dispozici na serveru www.silvamix.com (ECOLAB Znojmo, spol. s r. o.).* * *
* * *
Poslední změna: 16. 3. 2006 (Zapsal: V. Nárovec)
Primární pramen (citace):
REMEŠ, J., ZAHRADNÍK, D., PODRÁZSKÝ, V., KUBÍČEK, J., NÁROVEC, V.: Účinky pomalu rozpustných tabletovaných hnojiv. Lesnická práce, 84, 2005, č. 6, s. 312 - 314.* * *
Poslední změna: 16. 3. 2006 (Zapsal: V. Nárovec)