Výsledky testování hnojivých tablet Preform v lesních kulturách
Václav Nárovec
Úvod a nástin problematiky
Zahájení zkušební výroby hnojivých tablet Preform (výrobce Přerovské chemické závody, dnes Precheza a.s. Přerov) v roce 1986 a v následujícím roce jejich poskytnutí širokému okruhu potenciálních uživatelů k poloprovozním zkouškám a testování znamenalo bezesporu významné oživení zájmu naší lesnické veřejnosti o problematiku přihnojování lesních kultur tabletovanými hnojivy. Svědčí o tom mimo jiné i řada domácích prací publikovaných v posledních pěti letech (Červenka 1988, Kubelka 1987, Ledinský 1987, Lokvenc 1987, Materna - Ledinský 1987, Novák 1990, Novák - Štěrba 1988, Soják - Obr 1989, Šarman 1989 aj.).O aplikacích tvarovaných průmyslových hnojiv v lesních kulturách a školkách existují desítky prací i v zahraniční odborné literatuře. Pozornost je věnována mnoha druhům a typům hnojivých tablet řady výrobců. Stručný přehled a rozbor domácích a zahraničních prací byl publikován ve Zprávách lesnického výzkumu č. 1/1991 (Nárovec 1991).
Hnojivo Preform má tvar tablet o průměru 30 mm a výšce 18 mm. Hmotnost jedné tablety je 24 gramů a obsahuje kolem 11 % N, 10 % P2O5, 11,5 % K2O, 2 % MgO a 0,3 % stopových prvků.
Jako zdroje dusíku se při výrobě hnojivých tablet používá močovina (Preform I), močovinoformaldehydové kondenzáty (Preform II) nebo je dusík obsažen ve formě upravené rohoviny (Preform Eko). Fosfor je v tabletách obsažen jako práškový superfosfát a mikromletý fosfát, popř. je přítomen ve formě chelátu se solemi huminových kyselin (Preform Bio), draslík je ve formě síranu draselného, mikroelementy jsou vázány na jemně mletý zeolit.
Testování uvedených typů tabletovaného hnojiva Preform bylo ve Výzkumné stanici Opočno zahájeno v únoru 1987. Výrobní podnik na naší VS Opočno požadoval provedení aplikačních zkoušek hnojivých tablet Preform a ověření jejich agrochemické účinnosti na zvýšení výškového přírůstu sazenic lesních dřevin v kulturách po přihnojení. Záměrem výrobce bylo získat tak dílčí podklady pro schvalovací řízení k tomuto hnojivu v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském Praha (Státní zkušebna 217). Řešení uvedené problematiky bylo začleněno do rámce poradenské činnosti výzkumného pracoviště pro mimoresortní organizace a probíhalo v letech 1987 - 89 na základě uzavřených hospodářských smluv o provedení výzkumně-technických prací.
V předkládaném příspěvku jsou kompletovány podstatné výsledky testování hnojivých tablet Preform, které byly získány v letech 1987 - 90 na pracovišti VÚLHM - VS Opočno. Příspěvek navazuje na předchozí předběžné sdělení, publikované ve Zprávách lesnického výzkumu č. 3/1989 (Nárovec 1989). Obsahuje dále některé doplňující informace a poznatky k tématice přihnojování lesních kultur tabletovanými hnojivy, které byly v posledních letech publikovány našimi domácími autory.
Nová právní úprava zákona o státním zkušebnictví
Dříve než přistoupíme k popisu výsledků zkoušek tablet Preform, je nutné doplnit, že na výrobky z oboru průmyslových hnojiv se s účinností od 1. 1. 1987 vztahuje povinné schvalování podle novely zákona č. 30/1968 Sb. o státním zkušebnictví, dnes ve znění zákona č. 54/1987 Sb., a to výnosem ÚNM č. 137/1986. Schvalovacím orgánem je pověřena Státní zkušebna 217 (SZ 217), tedy ÚKZÚZ Praha. Ve schvalovacím řízení klade zákon důraz především na bezpečnost a nerizikovost výrobku při jeho funkčním využívání.V kritériích schvalování je u průmyslových hnojiv zahrnuta zejména jejich funkčnost, resp. agrochemická a agrotechnická účinnost, dále tzv. provozuschopnost (fyzikální a chemické vlastnosti, skladovatelnost, manipulovatelnost apod.) a hygienicko-zdravotní nezávadnost. Hnojiva jsou rovněž posuzována (klasifikována) z hledisek ochrany životního prostředí (ohrožení pro včely, lovnou zvěř, ryby apod.) a hledisek požární bezpečnosti. Hodnocená hnojiva jsou testována dle uvedených kritérií ve SZ 217 nebo zkušebnou schvalována na základě posudků příslušných institucí a ústavů.
Rozsah provedených pokusných aplikací a zkoušek
Hlavní důraz při testování hnojivých tablet byl výrobcem kladen na ověření jejich agrochemické účinnosti na výškový přírůst sazenic lesních dřevin v kulturách po přihnojení. Za tím účelem bylo na LZ Opočno založeno sedm poloprovozních pokusných ploch. Jednalo se o 3 plochy s borovicí na lesní správě Týniště nad Orlicí, 3 plochy se smrkem a o 1 plochu s bukem na lesní správě Deštné v Orlických horách. Pokusné výsadby a kultury byly přihnojovány na začátku vegetačního období roku 1987, popř. i v roce 1988. Hnojivé tablety se v souladu s doporučením výrobce umisťovaly v dávce 1 - 4 ks k 1 sazenici ve vzdálenosti 10 - 15 cm od kmínku sazenic do hloubky 3 - 5 cm pod povrch půdy. Při jamkové výsadbě se ukládaly k boku jamky, v případě již založených kultur se vkládaly do štěrbiny vyhloubené vedle sazenice sazečem.Stanovištní charakteristika a způsob založení pokusných objektů včetně doplňujících metodických údajů, metod biometrických měření kultur a vyhodnocování výsledků byl podrobně popsán v předchozím sdělení (Nárovec 1989).
Součástí zkoušek bylo rovněž ověření možnosti uplatnění tablet Preform (typu I a II o hmotnosti 24 gramů) k přímému přihnojení obalených sazenic v středo-objemových rašelinocelulózových kelímcích (RCK) Jiffy pots o průměru 11 cm. V této informativní zkoušce jsme metodicky navazovali na předchozí testování vývojových šarží hnojivých tablet z VÚAgT Bratislava, které na našem pracovišti provedl Lokvenc (1977, 1985). Tablety Preform se vkládaly k boku kelímku asi 3 cm pod jeho horní okraj při osazování dvouletými semenáčky smrku ztepilého (objem obalu 700 cm3, dávka 1 tableta á 24 g na 1 kelímek, umístění obalů na uložišti pro dopěstování obalené sadby v areálu VS). Podrobnosti založení a vedení tohoto pokusu uvádí příloha výroční zprávy pro PřCHZ Přerov z roku 1988 (archiv VÚLHM - VS Opočno).
Šetření dále zahrnovala sledování dynamiky uvolňování živin z hnojivých tablet Preform. Pokus vycházel z principu porovnání kvality průsakové vody z lyzimetrů kontrolních a lyzimetrů obsahujících hnojivé tablety. Plastikové lyzimetry o objemu 0,7 litru byly naplněny písčitou zeminou a do jejich středu uloženy po jednom kusu tablety Preform typu I a II. Lyzimetry byly instalovány na otevřeném prostoru v areálu VS a procházející srážková voda byla jímána a přibližně v třítýdenních intervalech analyzována na obsah amoniakálního dusíku, fosforu, draslíku a vápníku. I v tomto případě se tak navazovalo na předchozí výzkum Lokvence (1977). Podrobnosti uváděného pokusu publikoval Štěnička (1989) ve výroční zprávě pro PřCHZ Přerov z roku 1989. V této výroční zprávě obdržel zadavatel úkolu rovněž informace o skladovatelnosti jednotlivých typů tablet Preform.
Testování tablet Preform provedené na VS Opočno se tedy dotýkalo v první řadě agrochemické účinnosti hnojiva při použití v lesních kulturách a dále některých aspektů jeho "provozuschopnosti". Řešení úkolu bylo vedeno záměrem poskytnout zadavateli úkolu takové poznatky a informace o jejich výrobku z pohledu uživatele, které by byly využitelné jako podklady pro schvalovací řízení na SZ 217.
Souhrn podstatných výsledků aplikačních zkoušek hnojiva Preform
Provedená šetření poukázala především na velmi rychlé uvolnění téměř veškerého obsahu dusíku z tablet typu I i II v průběhu přibližně jednoho měsíce po jejich aplikaci. V prvních 42 dnech sledování lyzimetrických pokusů (jimž odpovídalo 140 mm srážek a 62 mm průsakové vody) se srážkami vyplavilo 95 % z celkového uvolněného dusíku, přičemž k nejintenzivnějšímu vyplavení této živiny došlo mezi 5. a 26. dnem od založení pokusu. Chemické rozbory zbytků tablet typu I vyjmutých 1 rok po aplikaci z obalů ukázaly, že zůstatek dusíku v tabletě činil asi 0.02 g, což nepředstavuje ani 1 % jeho původního obsahu. Z tablet byl rovněž intenzivně vyplavován draslík. V případě fosforu a vápníku nebyly zjištěny podstatné rozdíly ve výluzích z lyzimetrů s tabletami a lyzimetrů kontrolních, svědčící o překotném vyplavování těchto prvků z tablet (Štěnička 1989).Rychlé uvolnění amonných a draselných solí z tablet bylo rovněž příčinou neúspěchu v pokuse, v němž se tablety aplikovaly do středo-objemových obalů RCK při osazování smrkovými semenáčky. Mortalita obaleného smrku s tabletami typu I dosáhla již po 4 týdnech od přihnojení průměrnou hodnotu 46,7 % a po 2 měsících 93,3 % . Citlivěji reagovaly semenáčky menších rozměrů (s nižší výškou nadzemní části). Odumírání obalených semenáčků přihnojovaných tabletami typu II mělo poněkud pozvolnější průběh než u tablet typu I, nicméně po 2 měsících dosáhl úhyn těchto sazenic hodnoty 46,7 % a na konci vegetačního období (po 155 dnech od založení pokusu) 70 % podílu. V té době přežívalo u varianty s tabletami Preform I již jen 3,3 % z celkového původního počtu sazenic, u kontroly pak 91,1 % (tj. úhyn nezávislý na přihnojení byl 8,9 %). Hnojivé tablety Preform I a II o hmotnosti 24 gramů se tedy neosvědčily k přímému přihnojování obalených sazenic v rašelinocelulózových kelímcích o objemu kolem 0,7 litru.
Nutné je dále uvést, že v průběhu řešení úkolu výrobce hnojiva i nadále pokračoval v jeho dalším vývoji a úpravách. Ty spočívaly především v záměně jednotlivých výchozích komponentů (surovin) pro přípravu práškové směsi určené k tabletování (slisování). Znamená to, že výše uváděné poznatky o velmi rychlém uvolňování dusíku a draslíku nemusejí mít obecnou platnost pro všechny typy tablet Preform, ale že se týkají výhradně konkrétně testované šarže tablet typu I.
Záměny především dusíkatých složek hnojiva se odrazily i na skladovatelnosti a manipulovatelnosti s hnojivem, resp. na trvalosti jeho fyzikálních vlastností. V průběhu zkoušek byla hnojiva uložena v původních obalech v krytém a větratelném skladu (ocelokolna z vlnitého plechu a betonovou podlahou). Po jednom roce uskladnění byly u tablet typu I zaznaménány drobné povrchové trhliny a odlamování částic hnojiva z povrchu tablet (viz foto). Naproti tomu u tablet typu II vznikly hluboké úzké trhliny vedoucí k rozlomení tablet na více částí, popř. i k úplnému rozpadu tablet. Povrchové i hlubší trhliny jsme zaznamenali rovněž na tabletách typu Bio, avšak bez výrazného odlamování jednotlivých částic. Tablety Preform - Eko naopak během skladování v důsledku příjmu vzdušné vlhkosti výrazně zvětšily svůj objem, ztratily pevnost a další manipulace s nimi byla již obtížná. Opět je však nutné konstatovat, že uváděné zkušenosti se vážou ke konkrétním vývojovým šaržím hnojiva a nemusejí mít obecnější platnost. Od výrobce jsme rovněž ke zkouškám obdrželi variantu tablet, které si i po třech letech uskladnění zachovaly svoje původní fyzikální vlastnosti a mimořádnou mechanickou pevnost. Uváděné příklady pouze ilustrují úsilí výrobce obohatit sortiment vyvíjených tabletovaných hnojiv o rozličné varianty.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ze strany zadavatele úkolu však bylo nejžádanější ověření funkčnosti (agrochemické účinnosti) hnojivých tablet Preform na zvýšení přírůstu sazenic lesních dřevin v lesních kulturách po přihnojení. Aplikace hnojivých tablet Preform se u pokusných výsadeb a kultur neprojevila průkazným zvýšením přírůstu terminálního výhonu sazenic během prvního vegetačního období po jejich aplikaci. Rozdíly ve výškovém přírůstu sazenic mezi variantami s tabletami (různé typy a dávka tablet na 1 sazenici) a kontrolou byly v prvním roce po přihnojení zanedbatelné (neprůkazné) a pohybovaly se v rozpětí chyby měření (údaje viz předchozí sdělení Nárovec 1989).
Přihnojení výsadeb tabletami podpořilo výškový přírůst sazenic až v roce následujícím po aplikaci hnojiv, tj. ve 2. vegatačním období po přihnojení. Reakce sazenic byla různá a závisela na druhu dřeviny, dávce aplikovaných živin a podmínkách stavu výživy sazenic a ostatních ekologických faktorů na konkrétním stanovišti. O významnější stimulaci výškového přírůstu kultur můžeme hovořit v případě výsadeb borovice lesní na kyselých, minerálně velmi slabých písčitých půdách v pokuse založeném na rekultivované pískovně. Zde byl u variant s tabletami (testovány byly typy I, II, Eko, Bio) zjištěn ve 2. roce po přihnojení největší průměrný rozdíl výškových přírůstů přihnojených sazenic oproti nehnojené kontrole v rozpětí + 8 až + 12 cm.
Další sledování pokusů naznačilo, že pozitivní účinek přihnojení na výškový přírůst kultur přetrvává v některých případech i ve 3. roce po aplikaci tablet Preform. Poté zpravidla doznívá, resp. případné rozdíly ve výškovém přírůstu sazenic porovnávaných variant jsou v tomto období (tj. ve 3. a 4. roce po přihnojení) již většinou podmíněny rozdíly v celkové výšce jednotlivých souborů sazenic. Následující vyšší přírůst na základě zvýšení celkové výšky však může být považován také za kladný efekt provedeného přihnojení.
Z praktického hlediska provedené aplikační zkoušky poukázaly na reálnost dílčího podpoření počátečního výškového růstu sazenic v případech, kdy byly tablety Preform (dávka 1 a 2 ks na 1 sazenici) aplikovány k sazenicím při jejich výsadbě, popř. prvním rokem po výsadbě. Po čtyřech letech od založení kultur jsme zaznamenali na pokusných dílcích s tabletami v porovnání s nehnojenou kontrolou průměrnou celkovou výšku sazenic vyšší přibližně o 10 cm u smrku, v případě borovice lesní pak až o 20 cm.
Naopak jestliže byly tablety Preform (dávka 2 - 4 ks/saz.) aplikovány v již založených kulturách (3 - 4 roky po výsadbě sazenic), nezaznamenali jsme u těchto kultur průkazné zvýšení výškového přírůstu stromků. K podpoření intenzivnějšího růstu těchto starších kultur je pravděpodobně zapotřebí většího množství živin, než jaké bylo v našem případě ve formě tablet dodáno (např. podle Ledinského /1987/ je nutné v kulturách starších 2 let od výsadby uvažovat s aplikacemi dávek průmyslových hnojiv, jimž by odpovídalo přibližně 4 - 10 kusů tablet Preform na 1 sazenici). Při přihnojování kultur se v této době již musí přihlížet ke konkrétnímu stavu a podmínkám výživy dřevin na konkrétní lokalitě a výživářská opatření projektovat na základě podrobného melioračního průzkumu. Paušální aplikace komplexních hnojiv zde proto nemusí vést k očekávanému zintenzivnění růstu kultur.
Závěrem této podkapitoly je nutné doplnit, že ve sledovaných pokusech nebyly zjištěny takové rozdíly v ujímavosti sazenic a ztrátách (úhynu) sazenic v kulturách mezi pokusnými dílci s tabletami a nehnojenou kontrolou, které by znamenaly negativní dopad aplikace tablet Preform na přežívání sazenic.
Diskuse
Zdůrazníme-li opakovaně hlavní účel práce, totiž ověření funkčnosti hnojivých tablet z hledisek a požadavků (kritérií), která jsou na průmyslová hnojiva kladena při schvalovacím řízení na SZ 217, je nutné konstatovat, že v našich pokusech byla prokázána agrochemická účinnost (hnojivý účinek) tabletovaného hnojiva Preform při jeho použití v lesních kulturách.Závažnější z hlediska uživatele výrobku je však stanovení rozsahu použitelnosti tohoto hnojiva při péči o harmonickou výživu sazenic lesních dřevin v kulturách, popř. i při pěstování sadbového materiálu ve školkách. K tématu využitelnosti tvarovaných (tabletovaných) hnojiv v lesním hospodářství existuje od různých autorů řada často protichůdných názorů. Je to dáno mimo jiné i tím, že jednotlivé zkoušky byly prováděny s různými druhy a typy hnojivých tablet, lišícími se vzájemně např. svojí hmotností, obsahem živin, způsobem přípravy i fyzikálními vlastnostmi. Podle konkrétních podmínek, za kterých tyto pokusy probíhaly, pak často poskytly i vzájemně neporovnatelné výsledky a závěry.
Průkopnické práce s hnojivými tabletami vyvíjenými od roku 1976 ve VÚAgT Bratislava u nás provedl Lokvenc (1977 - 1985). Svůj výzkum uzavírá konstatováním, že od použití hnojivých tablet k přihnojování sazenic lesních dřevin v kulturách nelze všeobecně očekávat zvýšení růstu ani odolnosti kultur v širším měřítku (Lokvenc 1987). Obdobně jako v našem případě nedoporučuje využívat tyto tablety k přihnojování středo-objemových obalených sazenic, neboť u těchto sazenic zaznamenal po výsadbě 20 % ztráty uhynutím. Příčiny neúspěchu uplatnění testovaných hnojiv k přihnojování obalených sazenic lze spatřovat v nepoměru dávky minerálních solí dodaných jednou tabletou k malému objemu použitých rašelinocelulózových kelímků, který umožňoval nepříznivé zvyšování koncentrace roztoku v rhizosféře sazenic.
Pokusy s přihnojováním lesních kultur tvarovanými hnojivy z VÚChT (předtím VÚAgT) Bratislava byly v letech 1984 - 85 založeny též pracovníky LF VŠLD Zvolen v různých oblastech Slovenska. O jejich průběhu a závěrech referuje např. Červenka (1988). Uvádí, že tento výzkum potvrdil předchozí závěry Lokvence (1987) o tom, že ne ve všech případech lze od aplikací tabletovaných hnojiv v lesních kulturách očekávat pronikavé zvýšení ujímavosti výsadeb, výškového přírůstu kultur a odolnosti sazenic. Významným přínosem jeho práce je, že vymezuje tři hlavní oblasti, kde přichází přihnojování výsadeb v úvahu (na chudých degradovaných lesních a antropogenních půdách, při poruchách výživy kultur a při intenzivním pěstování účelových kultur jako jsou průmyslové plantáže určené k rychlé produkci vlákninového dříví), a že zdůrazňuje nutnost individuálního přístupu k projekci hnojivářských zásahů v lesních porostech podle konkrétních poměrů dané lokality. Stejný názor vyslovili i Materna a Ledinský (1987), kteří u nás testovali rakouské tabletované hnojivo Fertilinz.
Rozsáhlejší využití tvarovaných hnojiv se u nás předpokládá při obnově kalamitních holin v Krušných horách (Kubelka 1987). Za tímto účelem byla ve VÚAnCh Ústí nad Labem navržena příprava tabletovaného hnojiva, jehož chemická skladba by nejlépe odpovídala specifickým poměrům této imisní oblasti (Kubíček 1988). Výroba tohoto hnojiva s obchodním názvem Silvamix se nyní realizuje v ZD v Práčích na Znojemsku. Prosazují se aplikace většího počtu těchto tablet prostým uložením na povrch půdy kolem sazenice a kombinace přihnojení sazenic tabletami s jejich ochranou před buření mulčovacími plachetkami (Kubelka 1987, Válková 1987), neboť účinnost samotných tvarovaných hnojiv na růst sazenic bez použití ochranných plachetek se ukázala být velmi malá (Válková - Kubelka 1986).
Pokud se týká konkrétně hnojivých tablet Preform, námi získané výsledky více méně korespondují se zkušenostmi i jiných domácích autorů. Např. Raška (1986) shodně nepotvrdil ve výsadbových pokusech z oblasti SmSL Krnov účinnost přihnojení na zvýšení výškového přírůstu smrkových sazenic v roce aplikace hnojiva. Rozdíly v růstu sazenic na sledovaných variantách pokusů (dávka 1 a 2 ks tablet na 1 sazenici) se v 1. roce pohybovaly v rozpětí chyby měření. Ani 2. rokem nebyl výškový přírůst výsadeb přihnojených tabletami Preform I významně ovlivněn. Rozdíl oproti kontrole zde dosáhl hodnot nanejvýš +1 až +3 cm (Raška - ústní sdělení, Chvalčov 1988).
Aplikace 2 ks tablet Preform I k sazenicím smrku a jedle nepodpořily jejich výškový a tloušťkový přírůst v prvých dvou letech po aplikaci ani v pokusech založených pracovníky VÚLH Zvolen v oblasti LZ Čadca a LZ Námestovo (Soják - Obr 1989).
Obdobné výsledky získal ve svém pokuse se smrkem na LZ Hanušovice také Šarman (1989), který uvádí zvýšení výškového přírůstu sazenic po třech letech od aplikace hnojiva typu I v rozsahu pouze do 5 cm. V jiném pokuse realizovaném na LZ Jihlava (Šarman - Rýgl 1989), kde byly testovány tablety Preform typu II, Eko a Bio, byla naopak zjištěna velmi příznivá reakce smrkových sazenic na přihnojení. Průměrný výškový přírůst přihnojených sazenic dosáhl po dvou letech sledování pokusu o 18 až 24 cm vyšších hodnot než nehnojená kontrola. Přitom intenzivnější přírůst sazenic nastal druhým rokem po přihnojení (+16 až +21 cm).
Relativně příznivé výsledky obdržel rovněž Novák (1990), který aplikoval 1 - 2 ks tablet Preform ve čtyřleté smrkové kultuře na LZ Horní Maršov. Po dvou letech od založení pokusu zjistil u sazenic přihnojovaných jednou tabletou vyšší přírůst o 9,6 cm, resp. o 13,5 cm u varianty s dvěma tabletami. Přínosem jeho práce je, že současně vyhodnotil průměrné finanční náklady na přihnojování kultur tabletami Preform (při ceně 1 tablety á 0,35 Kčs). Ty se v místních poměrech pohybovaly kolem 2.150,- Kčs při dávce 1 tableta na sazenici, resp. 3.800,- Kčs při 2 ks tablet na sazenici při přepočtu na 1 ha. Pro srovnání uvádí rovněž informaci, že letecké aplikace vápenců v místních horských podmínkách vyžadují průměrné náklady kolem 4.000,- Kčs na 1 ha ošetřené plochy (údaje v cenových relacích let 1987 - 1989 !).
Z publikovaných výsledků i uvedeného základního přehledu tuzemských prací k tématice uplatnění tabletovaných hnojiv k přihnojování lesních kultur vidíme, že aplikace těchto hnojiv mohou v některých případech splnit svůj účel a podpořit růst kultur. V optimálních poměrech je možné jimi dosáhnout podpoření počátečního růstu výsadeb v rozsahu nanejvýš +10 až +20 cm. Nicméně nelze od nich očekávat takové zintenzivnění počátečního přírůstu sazenic, které by mohlo vést k jejich urychlenému odrůstání buřeni a ke zkrácení období péče o kultury a doby zajištění kultur. Stejně tak nelze očekávat, že by samotnými aplikacemi komplexních tvarovaných hnojiv mohly být řešeny úkoly chemické meliorace stanovišť pro umělou obnovu lesa v imisemi postihovaných oblastech a že by nebylo potřebné věnovat tímto způsobem přihnojeným výsadbám a kulturám další pozornost z hledisek péče o jejich výživu.
V případech, kdy oprávněně vzniká potřeba aplikovat při zalesňování holin hnojiva s komplexním zastoupením živin (viz Červenka 1988) , lze rovněž tvarovaná hnojiva včetně hnojivých tablet Preform využít. V soustavě hnojení lesních kultur pak mohou jejich aplikace plnit úlohu víceméně profylaktického hnojení. Vždy to budou konkrétní podmínky stanoviště a konkrétní cíle melioračních opatření na dané lokalitě, které v rozhodující míře ovlivní výběr konkrétního hnojiva i techniky hnojení pro splnění stanovených pěstebních záměrů. Nutné je odmítnout paušální aplikace průmyslových hnojiv v lesních ekosystémech bez předchozího posouzení podmínek a stavu výživy porostů, tedy ty případy, kdy je při volbě melioračních opatření a hnojivářských zásahů spoléháno na povrchní odhad, zdánlivou obdobu s jinými případy či na předpokládanou všemocnost "universálních" prostředků.
Závěr
Poloprovozní aplikační zkoušky (pokusy), provedené pracovníky VÚLHM - VS Opočno v letech 1987 - 90 , potvrdily agrochemickou účinnost tabletovaného hnojiva Preform při jeho použití v lesních kulturách. Hnojivé tablety typu Preform I byly Státní zkušebnou 217 schváleny k použití v lesnictví, resp. tento výrobek je dovoleno aplikovat pouze v odvětví lesního hospodářství (stav v květnu 1991). Zde může nalézt uplatnění např. při profylaktickém přihnojování zakládaných či již založených lesních kultur.Od samotných aplikací hnojivých tablet však nelze očekávat natolik pronikavé zvýšení přírůstu sazenic, které by dovolovalo zkrácení doby ochrany kultur před buření a uspíšilo jejich zapojení. Aplikacím průmyslových hnojiv v lesních kulturách a porostech musí na dané konkrétní lokalitě předcházet fundovaná analýza podmínek a stavu výživy dřevin a meliorační průzkum.
Literatura
Červenka, E. : Overovanie tvarovaných hnojív na kultúrach lesných drevín. In: Zborník referátov Využitie tvarovaného hnojiva Dukofert vo výžive a hnojené špeciálnych kultúr. Šaĺa, Duslo 1988, s. 27 - 42.Kubelka, L. : Tvarovaná hnojiva a jejich použití v imisních oblastech. Lesn. Práce, 66, 1987, č. 10, s. 441 - 445.
Kubíček, J. : Technické podmínky pro podnikovou normu pro tvarované kombinované hnojivo lesnické (TKH-L). Ústí nad Labem, VÚAnCh 1988. 2 s.
Ledinský, J. : Hnojení lesních kultur. In : Sborník přednášek Zakládání a zajištění lesních kultur. Brno, Dům techniky ČSVTS 1987. s. 78 - 84.
Lokvenc, T. : Výsledky testování hnojivých tablet. /Zpráva pro VÚAgT Bratislava/. Opočno, VÚLHM - VS 1977. 4 s.
Lokvenc, T. : Zpráva o výsledcích zkoušek hnojivých tablet VÚAgT Bratislava. /Zpráva pro VÚAgT Bratislava/. Opočno, VÚLHM - VS 1985. 4 s.
Lokvenc, T. : Zkušenosti s hnojením sazenic tabletami. Lesn. Práce, 66, 1987, č. 7, s. 299 - 301.
Materna, J., Ledinský, J. : Některé výsledky použití hnojivých tablet Fertilinz. Lesn. Práce, 66, 1987, č. 8, s. 374 - 375.
Nárovec, V. : Předběžné výsledky pokusných aplikací hnojivých tablet Preform v lesních kulturách. Zprávy lesn. Výzk., 34, 1989, č. 3, s. 14 - 17.
Nárovec, V. : Přihnojování lesních kultur tabletovanými hnojivy. Zprávy lesn. Výzk., 36, 1991, č. 1, s. 29 - 31.
Novák, J. : Vyhodnocení různých druhů přihnojování na lesních kulturách v imisních oblastech LS Malá Úpa. /Závěrečná práce postgraduálního studia/. Kostelec nad Černými lesy, ÚAEE VŠZ v Praze 1990. 32 s.
Novák, P., Štěrba, S. : Vliv tvarovaných hnojiv na růst roubovanců buku lesního a borovice lesní. Zprávy lesn. Výzk., 33, 1988, č. 4, s. 1 - 3.
Raška, L. : Zpráva o aplikaci hnojiv v roce 1986. /Zpráva pro PřCHZ Přerov/. Krnov, SmSL 1986. 1 s.
Soják, D., Obr, F. : Melioračné opatrenia a umelá obnova lesov pod vplyvom imisií. /Čiastková záverečná správa/. Zvolen, VÚLH 1989. 58 s.
Šarman, J. : Vyhodnocení účinku přihnojení na výškový přírůst sazenic smrku ztepilého a změn půdních vlastností na LS Branná, LZ Hanušovice. /Zpráva pro PřCHZ Přerov/. Brno, LF VŠZ v Brně 1989. 10 s.
Šarman, J., Rýgl, J. : Hodnocení hnojení smrkové kultury na LZ Jihlava. /Zpráva pro PřCHZ Přerov/. Brno, LF VŠZ v Brně 1989. 4 s.
Štěnička, S. : Dynamika uvolňování živin z hnojivých tablet Preform. In : Nárovec, V. - Štěnička, S. : Výroční zpráva úkolů řešených v roce 1989 v rámci HS č. 5/89. /Zpráva pro PřCHZ Přerov/. Opočno, VÚLHM - VS 1989, s. 21 - 23.
Válková, O. : Uplatnění chemizace v boji proti buřeni. In : Sborník přednášek Zakládání a zajištění lesních kultur. Brno, Dům techniky ČSVTS 1987, s. 65 - 70.
Válková, O., Kubelka, L. : Biotextilie a možnosti jejich využití v ochraně lesních kultur před buření. Bulletin TEI, série Ochrana , č. 1/1986. Jíloviště-Strnady, VÚLHM 1986. 12 s.
* * *
Primární pramen (citace):
NÁROVEC, V.: Výsledky testování hnojivých tablet Preform v lesních kulturách. [Results of the Preform fertilizer tablets testing in forest plantations]. Zprávy lesnického výzkumu, 37, 1992, č. 1, s. 18 - 21.