Čeká i naše jasany chřadnutí?

Václav Nárovec1, Jana Trejtnarová2, Vlastislav Jančařík3


Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. - Výzkumná stanice Opočno1

Lesy České republiky - Lesní správa Rychnov nad Kněžnou2

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady3


Předmluva

Areál jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior L.) zaujímá s výjimkou nejzazšího severu či severovýchodu téměř celou Evropu. Středem Pyrenejského a Apeninského poloostrova a jižní polovinou Balkánského poloostrova probíhá jižní hranice rozšíření jasanu; na severu roste také v teplejších oblastech Skandinávie a v jižním Finsku. V západní Evropě obsazuje celou Francii a Britské ostrovy (s výjimkou Skotska).

Úvod

V našich lesích je jasan ztepilý šestou nejrozšířenější dřevinou; jeho plošný podíl ve druhové skladbě činí 3,5 %. Roste roztroušeně od nížin do horských poloh celého území České republiky (ČR), nejhojněji v planárním a kolinním stupni lužních lesů a v suťových lesích kolinního až montánního stupně. V pěstební praxi je dostatečně známa zvýšená citlivost jasanu k pozdním mrazům, nicméně z pohledu ochrany lesa a se zřetelem na celkový zdravotní stav našich lesů nikdy v minulosti jasany nepatřily k problémovým dřevinám. Také z praktických hledisek pěstování lesa bývá jasan ztepilý vnímán víceméně za dřevinu "bezproblémovou". Za dílčí problém, týkající se jasanu teprve v posledních dvou desetiletích, tak lze dokonce protikladně uvést jeho spontánní rozšiřování náletem i na pozemcích, kde to je z hledisek ochrany přírody a krajiny vnímáno jako nežádoucí expanze (např. v habrových doubravách na Křivoklátsku, v Národním parku České Švýcarsko a v dalších přírodovědecky či esteticky zvláště chráněných územích).

Běžně známí biotičtí škůdci a choroby jasanů

Publikace, zabývající se problematikou zdravotního stavu lesních dřevin v ČR, uvádějí u jasanů především sporadické a většinou jen lokální napadení některými dřevokaznými houbami, virovými chorobami nebo běžnými houbovými původci listových chorob a skvrnitostí, dále četné druhy na letorostech i větvích a také rakovinu, jejíž původce, baktérie z rodu Pseudomonas, je v literatuře uváděna pod různými názvy, z nichž nejběžnější bývá Pseudomonas savastanoi (E.F.Smith) Sievens f.sp. fraxini (Brown) Dowson. Stejně tak jsou na jasanech uváděni i někteří hmyzí škůdci, jejichž škodlivost bývá jen úzce lokální a zpravidla s menším hospodářským dopadem.

Starší epizody hynutí jasanů v zahraničí

V zahraničí byla naopak již popsána řada různých problémů, které měly širší regionální význam a které se dotýkaly zdravotního stavu či dokonce hromadného hynutí jasanů. Z Velké Británie lze například zmínit epizody, označované jako "ash dieback" či "ash decline", které ohrožovaly Fraxinus excelsior L. již v padesátých a osmdesátých letech minulého století. Vyznačovaly se progresivním zasycháním prýtů, větví i celých stromů, ale jejich příčina zůstala neznámá. Hlavní podezření na původce stresů tehdy směřovalo k nepříznivým abiotickým, resp. antropogenním vlivům.

Na konci 80. let minulého století byl zdravotní stav jasanů intenzivně studován také v Nizozemsku. Choroba, nazývaná zpočátku nespecificky jako "dying of ash" (odumírání jasanu), vyvolávala tehdy u vlastníků lesa značné obavy. Důvodem byl její rychlý vzestup a zejména její rychlé šíření v porostech 1. věkové třídy. Podrobný fytopatologický výzkum a zejména rozsáhlá terénní šetření, uskutečněná v roce 1988, poukázala na častý výskyt houby Verticillium dahliae Kleb. v chřadnoucích jasanech. Studiemi, testy i infekčními pokusy se později prokázalo, že tato houba byla hlavní příčinou odumírání jasanů ztepilých (HIEMSTRA, J. A.: Verticillim wilt of Fraxinus excelsior. PhD Thesis. Wageningen Agricultural University 1995. 213 s. - ISBN 90-5485-360-3). Podobně jako grafióza jilmů, vodoznaková choroba vrb či vadnutí dubů ("oak wilt") mělo toto onemocnění tracheomykózní charakter. V některých případech sice u napadených jasanů docházelo k jejich regeneraci, ale častěji naopak k jejich postupnému odumření. Nově bylo toto onemocnění označováno také jako "ash wilt disease", resp. "essensterven" (vadnutí jasanů).

Nynější chřadnutí jasanů v Evropě

Zadáme-li dnes do internetových vyhledávačů výše uvedené cizojazyčné ekvivalenty pro hynutí či chřadnutí jasanů, lze vyhledat desítky nejrůznějších zahraničních pramenů a zdrojů, které se problematikou zabývaly či aktuálně zabývají. Zjistíme např., že již od počátku 90. let minulého století byly vleklé problémy se zdravotním stavem jasanů a jejich nadregionálním chřadnutím v lesních porostech popisovány zejména v pobaltských zemích (nejprve v Polsku a Litvě; od poloviny 90. let v Lotyšsku a Estonsku a po roce 2000 také v jižním Finsku, ve Švédsku, Dánsku a v severovýchodním Německu). Překvapením nicméně pro nás může být, jak velmi znepokojivé informace k tématu zdravotního stavu jasanů jsou na Internetu v posledních několika letech publikovány také u našich bezprostředních sousedů, tedy v Rakousku, Polsku či ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Pozornost řady vědeckých pracovišť se v posledním období upíná také k nálezům a popisu nového druhu pravděpodobně patogenní houby Chalara fraxinea T. Kowalski v sousedním Polsku (KOWALSKI, T., HOLDENRIEDER, O.: Eine neue Pilzkrankheit an Esche in Europa. Schweizerische Zeitschrift für Forstwesen, 159, 2008, č. 3, s. 45 - 50.).

V období od června 2007 do března 2008 byly průkazné nálezy houby Chalara fraxinea Kow. oznámeny také ze 13 lokalit v Rakousku (Horní a Dolní Rakousy, Štýrsko, okolí Vídně). Houba byla již předtím izolována také ve Švédsku a Litvě; dále byl v loňském roce výskyt této houby potvrzen v Německu, kde škody na jasanech podstatně narůstají již od roku 2002. Zasycháním letorostů bývají postiženy nejen juvenilní semenáčky ve školkách nebo nejmladší jedinci v porostech, vzniklých jak výsadbami, tak z přirozeného zmlazení, ale také dospělé stromy. Symptomaticky se onemocnění projevuje korními nekrózami, vadnutím, předčasným opadem listů a odumíráním terminálních výhonů a větví. Nápadný přitom bývá ostrý přechod mezi odumřelou a živou částí rostlinných pletiv (blíže SCHUMACHER, J., WULF, A., LEONHARD, S.: Erster Nachweis von Chalara fraxinea T. Kowalski sp. nov. Deutschland - ein Verursacher neuartiger Schäden an Eschen. Nachrichtenblatt des Deutschen Pflanzenchutzdienstes, 59, 2007, č. 6, s. 121 - 123).

Studium role houby Chalara fraxinea Kow.

Nakolik za současnou vlnou chřadnutí jasanů stojí houba Chalara fraxinea Kow., jiní biotičtí původci či abiotické vlivy a jejich synergismus, se nyní snaží zodpovědět mnohá lesnická výzkumná pracoviště. U nás k nim patří např. Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MZLU v Brně (Doc. Dr. Ing. Libor Jankovský), který v březnu 2008 mezi vypisovaná témata disertačních prací v oboru fytologie lesa zařadil i téma, nazvané "Problematika chřadnutí jasanu v ČR, rozšíření a úloha Chalara fraxinea v ČR".

Ze zahraničních ústavů pak nelze neuvést vídeňský Ústav ochrany lesů, který se totožnou problematikou zabývá v Rakousku a který se zatím přiklání k názoru, že tento druh houby by neměl být interpretován jako jednoznačná a jediná příčina odumírání letorostů a větví v korunách jasanů (CECH, T. L. a HOYER-TOMICZEK, U.: Aktuelle Situation des Zurücksterbens der Esche in Österreich. Forstschutz Aktuell, 2007, č. 40, s. 8 - 10.).

Rakouští fytopatologové na odebíraných vzorcích poškozených jasanů identifikovali také celkem běžně se vyskytující druhy Phomopsis scobina Höhn., Cytophoma pruinosa (Fr.) Höhn. a také druh Diplodia mutila (Fr.:Fr.) Mont. (teleomorfa Botryosphaeria stevensii Shoem.), který působí korní nekrózy a rakoviny i u řady jiných dřevin. Uvádějí, že zatím nejsou známy ani všechny spolupůsobící škodlivé faktory, ani nejsou stanoveny hlavní příčiny odumírání vrcholků jasanů. Za iniciační faktor (resp. možný stresor) nynějšího nadregionálního a rozsáhlého chřadnutí adultních jasanů, pozorovaného v Rakousku od roku 2004, pokládají mimo jiné také snížení obranyschopnosti jasanů vůči houbovým onemocněním v důsledku přísušků během klimaticky abnormálního roku 2003 (CECH, T. L.: Eschenschäden in Österreich. Forstschutz Aktuell, 2006, č. 37, s. 18 - 20).

Některá pozorování u nás

Vzhledem k zeměpisné poloze ČR je předvídatelné, že problémy, týkající se zdravotního stavu jasanů a popisované v posledním období ve většině okolních zemí (viz obrázek v titulu), se dříve či později dotknou i našeho území. Tento předpoklad zatím předznamenávají některá naše dílčí (lokální) pozorovaní, uskutečněná v průběhu loňského roku. Týkají se například nevyjasněných příčin mortality výsadeb jasanu ztepilého v porostech Sázavského údolí (povodí Moravské Sázavy; LČR - LS Lanškroun) a podél toku Divoké Orlice u Potštejna (LS Rychnov nad Kněžnou). V obou případech se jednalo o odumření kambia a kůry na vrcholových letorostech, vyrašených v roce 2007, a o následné vleklé odumírání částí korun i celých jedinců u jasanů v porostech 1. věkového stupně, založených v různorodých stanovištních poměrech (podsadby jasanů ve vzrostlých porostech; přirozené zmlazení v okrajích lesních porostů; umělé výsadby na lesních pozemcích; zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd apod.). Poškození jasanů se navenek projevovalo postupným zasycháním letorostů směrem od vrcholků k bázi; na kůře zasychajících prýtů byly zaznamenávány nekrotické změny, ostře ohraničené od nepoškozených pletiv. Na radiálních řezech stonků bylo patrné zahnědnutí odumřelých dřevních elementů, popř. i dřeně a dřeňových paprsků. Po kultivaci vzorků v tzv. vlhkých komůrkách byla ve spolupráci s Lesní ochrannou službou na poškozených pletivech identifikována přítomnost saprogenních hub z rodu Phomopsis, avšak samotnou jejich přítomností, ani občasným slabým výskytem hub z rodu Verticillium nebo Cylindrocarpon, nešlo relativně rychlé počáteční poškození prýtů uspokojivě vysvětlit (SOUKUP, F. a PEŠKOVÁ, V.: Odumírání jasanů. Poradenské sdělení ze dne 23. 10. 2007. Strnady, VÚLHM, v. v. i. 2007. 1 s.).

Potřeba dalších pozorování (Závěr)

Rozbor nastíněné problematiky vyúsťuje v poznání, že z evropských druhů listnatých dřevin je v současné době chřadnutí jasanů hojně rozšířeným a široce diskutovaným jevem. Tento fenomén je s velmi variabilní intenzitou pozorovatelný v mnoha částech severní, západní, střední i východní Evropy. Jeho příčiny ještě nejsou jednoznačně a vyčerpávajícím způsobem objasněny. Plně lze však akceptovat názor (CECH 2006; CECH a HOYER-TOMICZEK 2007), že v poškozených lesních porostech ještě bude zapotřebí uskutečnit mnohá další šetření a podrobnější průzkumy, aby bylo možno včas podchytit všechny důležité předpoklady pro úspěšnou a zejména preventivní ochranu ohrožených jasanových porostů i rozpěstovaných semenáčků a sazenic v lesních školkách.

Příspěvek lze rovněž přijmout jako upozornění, abychom jasanu ztepilému, Stromu roku 2008, věnovali zvýšenou pozornost i s ohledem na jeho potenciální ohroženost novodobým chřadnutím. Je možné, že teprve po shromáždění všech jednotlivých a dílčích pozorování vyplyne skutečné měřítko, s jakým máme na problematiku aktuálního zdravotního stavu jasanů v ČR nahlížet a nakolik se jedná o vážný, rozšířený a lesnicky významný problém. (Pozdější doplnění).

Použitá literatura:

CECH, T. L.: Eschenschäden in Österreich. Forstschutz Aktuell (Wien), 2006, č. 37, s. 18 - 20.

CECH, T. L., HOYER-TOMICZEK, U.: Aktuelle Situation des Zurücksterbens der Esche in Österreich. Forstschutz Aktuell (Wien), 2007, č. 40, s. 8 - 10.

KOWALSKI, T.: Chalara fraxinea sp. nov. associated with dieback of ash (Fraxinus excelsior) in Poland. Forest Pathology, 36, 2006, č. 4, s. 264 - 270.

KOWALSKI, T.: Chalara fraxinea - nowo opisany gatunek grzyba na zamierających jesionach w Polsce. [Chalara fraxinea - new described fungus species on dying ash in Polan]. Sylwan, 151, 2007, č. 4, s. 44 - 48.

KOWALSKI, T., HOLDENRIEDER, O.: Eine neue Pilzkrankheit an Esche in Europa. [A new fungal disease of ash in Europe]. Schweizerische Zeitschrift für Forstwesen, 159, 2008, č. 3, s. 45 - 50.

SCHUMACHER, J., WULF, A., LEONHARD, S.: Erster Nachweis von Chalara fraxinea T. Kowalski sp. nov. Deutschland - ein Verursacher neuartiger Schäden an Eschen. [First record of Chalara fraxinea T. Kowalski sp. nov. in Germany - a new agent of ash decline]. Nachrichtenblatt des Deutschen Pflanzenchutzdienstes (Braunschweig), 59, 2007, č. 6, s. 121 - 123.

THOMSEN, I. M., SKOVSGAARD, J. P., BARKLUND, P., VASAITIS, R.: Svampesygdom er arsag til toptorre i ask. [A fungal disease is the cause of dieback of ash]. Skoven (Skov & Landskab; Kobenhavns Universitet; Copenhagen, DK), 2007, č. 5, s. 234 -236.

Poznámka

Příspěvek vychází z praktické realizace pověření MZe ČR Poradenská a expertní činnost v oboru lesního školkařství, umělé obnovy lesa a zalesňování a z řešení výzkumného záměru Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se podmínkách prostředí (MZE0002070201). Obrázek v titulku (mapka Evropy s vyznačením států, kde je chřadnutí jasanů velmi aktuálním problémem) byl převzat ze serveru http://phytorive.cra.wallonie.be/.


* * *

Primární pramen (citace):

NÁROVEC, V., TREJTNAROVÁ, J., JANČAŘÍK, V.: Čeká jasany chřadnutí?. [Are ash stands expected to decline?]. Lesu zdar (Hradec Králové), 14, 2008, č. 5, s. 4 - 6.


* * *

Poslední změna: 3. 1. 2011 (Zapsal: V. Nárovec; 16. 4. 2008)