Chřadnutí jasanů, nové poznatky z postižených států (2008)
Václav Nárovec1, Jana Trejtnarová2, Vlastislav Jančařík3, Martin Čermák4
Předmluva
V květnovém čísle časopisu Lesu zdar (č. 5/2008, s. 4 - 6) jsme upozornili na současnou aktuální i akutní problematiku chřadnutí jasanů v nejrůznějších oblastech severní, západní, střední i východní Evropy. Za uplynulý půlrok byla v okolních zemích získána a publikována řada nových a důležitých poznatků, vztahujících se k tomuto tématu.Úvod
Že je problematika zdravotního stavu jasanů, rostoucích na lesních i nelesních pozemcích či v lesních a okrasných školkách, u našich sousedů s obavami sledována a také pečlivě monitorována, dokládají četná dílčí sdělení. Tyto prameny nespadají pouze do úzkého okruhu recenzovaných vědeckých periodik, nýbrž v mnoha případech o chřadnutí jasanů referují už i tisk či jiná zpravodajská média. Mnohé aktuální či doplňující informace k nálezům houby Chalara fraxinea Kow. na jasanech je proto možné vyhledávat také na internetu (např. na serverech www.waldwissen.net; eppo.org; pestalert.org; bfw.ac.at; lwksh.de; baumpflege-online.de; deutschebaumschule.de; bioforsk.no atd.). Záměrem předkládaného příspěvku je na prvním místě upozornění na dva články, publikované k tématu chřadnutí jasanů ve Forstschutz Aktuell č. 43 na stranách 24 až 34 (vyšlo v srpnu 2008 ve Vídni), a jejich stručné okomentování.Nové poznatky z Dolních Rakous
V prvním případě se jedná o výsledky výzkumu Dr. Thomase Cecha (CECH, T. L. 2008: Eschenkrankheit in Niederösterreich - neue Untersuchungsergebnisse. Forstschutz Aktuell 43, s. 24 - 28) , který na 50 monitorovacích plochách v rámci území spolkové země Dolní Rakousy analyzoval souvislosti mezi vybranými stanovištními charakteristikami a intenzitou chřadnutí jasanů. Onemocnění jasanů, označované v němčině jako "Zurücksterben der Esche" nebo také jako "Eschen-Triebsterben", zaznamenal na 47 plochách (tj. ve 94 % případů), přičemž u převážné většiny studijních ploch se onemocnění již v předchozím roce (v červenci 2007) projevovalo nižším než 30 % olistěním. Ze zajímavých výsledků, které v citované práci popisuje, je především nutné zmínit statisticky potvrzený poznatek, že v západní části Dolních Rakous byla intenzita chřadnutí jasanů vyšší než na východě. Horší stav vůči dominantním a úrovňovým jedincům vykazovali jedinci potlačení (v podúrovni); z hlediska porostního zápoje byla situace mnohem příznivější v porostech plně zapojených. Zajímavým dendrologickým detailem u jasanu, jako rostliny mnohomanželné, může být i údaj o nižším poškození jedinců, nesoucích pouze samčí jednopohlavné květy. Neopomenutelným přínosem popisované zahraniční práce je rovněž fakt, že její autor (CECH 2008) věnoval pozornost také souvislostem zdravotního stavu jasanů s kvantitou i kvalitou jejich kořenových soustav. Přehlédnout nelze ani poznatek o přítomnosti rhizomorf václavek (druhy neuvádí) na kořenech některých z analyzovaných (chřadnoucích) jasanů a také nálezy nekróz po infekcích houbami Phytophthora sp.Zásadní názorový posun
Druhá publikovaná práce (KIRISITS, T.; MATLAKOVA, M.; MOTTINGER-KROUPA, S.; HALMSCHLAGER, E. 2008: Verursacht Chalara fraxinea das Zurücksterben der Esche in Österreich? Forstschutz Aktuell 43, s. 29 - 34.) pochází od kolektivu pracovníků vídeňské zemědělské univerzity BOKU (Universität für Bodenkultur Wien). Předkládá čtenářům zřetelný názorový posun, neboť až doposud se v Rakousku předpokládalo (např. CECH 2006; CECH a HOYER-TOMICZEK 2007), že onemocnění jasanů je podmíněno především působením abiotických stresových faktorů (časné, zimní i pozdní mrazy; přísušky; náhlé výkyvy teplot během zimy apod.) a že se rozšiřuje na oslabených jedincích slabě virulentními houbami typu slabých parazitů a endofytů. Nyní zde na podkladě prezentovaných vlastních pozorování (KIRISITS, T. a kol. 2008) i s ohledem na výzkumné práce v dalších zemích (KOWALSKI 2006, 2007; THOMSEN a kol. 2007; KOWALSKI a HOLDENRIEDER 2008) získává daleko pevnější pozici (prioritu) názor, že nadregionální problémy se zdravotním stavem jasanů v Evropě mají charakter infekčního onemocnění, spojeného s přítomností houby Chalara fraxinea Kow.S ohledem na skutečnost, že současné poznání bionomie této houby zahrnuje celou řadu dosud neprostudovaných úseků, formulují autoři popisovaného příspěvku v jeho závěru mnohé ještě nezodpovězené otázky. Patří k nim nejen nejistota, zda byl tento nově popsaný druh houby do Evropy zavlečen, nebo zda je v Evropě původním druhem, ale také nedostatečná znalost způsobu, jak své hostitele infikuje, a dokonce i které dřeviny může napadat. Otevřenými otázkami zůstává, zda se přenášení onemocnění spoluúčastní také biotičtí činitelé a jakou roli přitom sehrávají abiotické faktory. Zejména však chybějí prakticky využitelné poznatky o tom, jaké existují možnosti na úseku prevence a při obraně vůči tomuto novodobému onemocnění. Dílčí odpovědi na naznačené otázky má poskytnout teprve výzkumný projekt, zahájený v Rakousku v červnu 2008 a koncipovaný na období příštích nejméně 3 let.
Fytopatologická doplnění a komentáře
Již z výše načrtnutého okruhu nedořešených obecných otázek je zřejmé, že pro hospodářskou praxi zatím ani v zahraničí nejsou k dispozici žádné provozně využitelné podklady. V dotčených státech zatím rozpracování dané problematiky vyúsťuje ve formulace pracovních hypotéz či teorií a k přiklánění se buď k té či oné domněnce nebo k její verzi. Ty však v konkrétních místních poměrech teprve čekají na svá potvrzení či zamítnutí.Komentovat a zdůraznit si zaslouží např. okolnost, že zprávy o chřadnutí jasanů z Litvy (LYGIS, V., VASILIAUSKAS, R. a STENLID, J. 2006) zvýrazňují úlohu václavky drobné Armillaria cepistipes Velenovský a podíl této houby na chřadnutí jasanů. Je to nový poznatek, protože václavka drobná byla dosud pokládána za saprofyta na odumřelém dřevě jehličnanů i listnáčů a za patogenní byl spíše pokládán blízký a podobný druh Armillaria gallica Marxmüller et Romagnesi, václavka hlízovitá, která často přechází k parazitismu a která bývá rozšířena ve vlhčích nížinných lesích, v lužních lesích ale i v pahorkatinách. Na možný význam a spolupodíl václavky při chřadnutí jasanů bude proto třeba vzít zřetel také u nás. Podobnými úvahami se zaobírali i výše zmiňovaní rakouští fytopatologové (CECH 2008).
Vzhledem k tomu, že chřadnutí jasanů a nově zjištěný druh Chalara fraxinea Kow. je rozšířen i ve všech sousedních evropských státech, lze očekávat, že už i u nás bude tato houba značně rozšířena. Zatím o tom na tuzemských webových serverech nacházíme pouze jediný údaj (JANKOVSKÝ, L. a PALOVČÍKOVÁ, D.; 27. 8. 2008: Zavlečené choroby na dřevinách - I. díl.). Nové rakouské poznatky (KIRISITS, T. a kol. 2008) poukazují právě na velký význam jednoho patogena - na druh Chalara fraxinea Kow. Téměř všeobecný výskyt této houby zvýrazňuje možnost jejího patogenního působení a je tedy zcela oprávněné, že někteří vědečtí pracovníci se kloní k názoru o patogenním působení tohoto druhu a o jeho roli jako dominantního patogena. V tomto ohledu je proto také nutné obojí výše prezentovaná sdělení rakouských specialistů označit za průlomová. Obracejí především naši pozornost k úvahám, že nynější chřadnutí jasanů může mít charakter hromadného šíření nákazy (tzv. epifytotie), a to napříč mnohými státy Evropy.
Ještě vloni nebylo např. Norsko uváděno mezi země, kde lze novodobé onemocnění jasanů pozorovat (viz http://www.metla.fi/org/pathcar/ash-decline.htm). Jen s odstupem několika měsíců jsou však již z území Norska oznamovány verifikované nálezy houby Ch. fraxinea Kow. na chřadnoucích jasanech (blíže TALGO, V. a kol.: Soppen som ein meiner forer til askeskotsjuke i store delar av Europa er no funnen i Ostfold. Bioforsk Plantehelse, 3, 2008, č. 20, s. 1 - 5. - ISSN 0809-8654) a nyní zde platí velmi přísná regulační opatření při obchodování s reprodukčním materiálem jasanů z postižených oblastí.
Je možné, že podobný scénář se brzy naplní i v případě našeho území. Bez zajímavosti pak není ani fakt, že komentovaná práce (KIRISITS, T. a kol. 2008) Českou republiku (ale také i Slovensko, Slovinsko a další země) již řadí po bok států, novodobým onemocněním jasanů postižených. To nám otevírá příležitost věnovat se zdravotnímu stavu jasanů v lesních porostech i na nelesních pozemcích jak na celorepublikové (podnikové) úrovni, tak i v kontextu s nadregionálním (a více méně dnes již celoevropským) onemocněním jasanů. Pokud totiž nebudou objasněny některé důležité dílčí otázky, zejména pokud nebude zjištěn způsob šíření tohoto onemocnění a také prokázán způsob a cesty šíření houby Chalara fraxinea, tedy především než budou zjištěni reální vektoři z řad hmyzích druhů na jasanech, nebo potvrzeno její šíření abiotickými cestami (větrem, deštěm), bude jediným hospodářským opatřením doporučitelným praxi zdravotní negativní výběr v postižených porostech.
Citovaná literatura:
CECH, T. L.: Eschenschäden in Österreich. Forstschutz Aktuell (Wien), 2006, č. 37, s. 18 - 20.CECH, T. L.: Eschenkrankheit in Niederösterreich - neue Untersuchungsergebnisse. Forstschutz Aktuell, 2008, č. 43, s. 24 - 28.
CECH, T. L., HOYER-TOMICZEK, U.: Aktuelle Situation des Zurücksterbens der Esche in Österreich. Forstschutz Aktuell, 2007, č. 40, s. 8 - 10.
KIRISITS, T.; MATLAKOVA, M.; MOTTINGER-KROUPA, S.; HALMSCHLAGER, E.: Verursacht Chalara fraxinea das Zurücksterben der Esche in Österreich? Forstschutz Aktuell, 2008, č. 43, s. 29 - 34.
KOWALSKI, T.: Chalara fraxinea sp. nov. associated with dieback of ash (Fraxinus excelsior) in Poland. Forest Pathology, 36, 2006, č. 4, s. 264 - 270.
KOWALSKI, T.: Chalara fraxinea - nowo opisany gatunek grzyba na zamierających jesionach w Polsce. [Chalara fraxinea - new described fungus species on dying ash in Polan]. Sylwan, 151, 2007, č. 4, s. 44 - 48.
KOWALSKI, T., HOLDENRIEDER, O.: Eine neue Pilzkrankheit an Esche in Europa. [A new fungal disease of ash in Europe]. Schweizerische Zeitschrift für Forstwesen, 159, 2008, č. 3, s. 45 - 50.
SCHUMACHER, J., WULF, A., LEONHARD, S.: Erster Nachweis von Chalara fraxinea T. Kowalski sp. nov. Deutschland - ein Verursacher neuartiger Schäden an Eschen. [First record of Chalara fraxinea T. Kowalski sp. nov. in Germany - a new agent of ash decline]. Nachrichtenblatt des Deutschen Pflanzenchutzdienstes (Braunschweig), 59, 2007, č. 6, s. 121 - 123.
THOMSEN, I. M., SKOVSGAARD, J. P., BARKLUND, P., VASAITIS, R.: Svampesygdom er arsag til toptorre i ask. [A fungal disease is the cause of dieback of ash]. Skoven (Skov & Landskab; Kobenhavns Universitet; Copenhagen, DK), 2007, č. 5, s. 234 -236.
Poznámka
Příspěvek vzešel z praktické realizace veřejné zakázky Expertní a poradenská činnost v oboru lesního semenářství a školkařství, umělé obnovy lesa a zalesňování včetně hodnocení kvality reprodukčního materiálu lesních dřevin (MZE-26694/2008-16210/VZ-38)a přísluší řešení výzkumných záměrů MZE0002070201 a MSM6215648902-projekt 04/01/05. Obrázek v titulku stránky byl převzat ze serveru http://phytorive.cra.wallonie.be/.* * *
* * *
Poslední změna: 12. 12. 2008 (Zapsal: V. Nárovec; 31. 10. 2008)
Primární pramen (citace):
NÁROVEC, V., TREJTNAROVÁ, J., JANČAŘÍK, V., ČERMÁK, M.: Chřadnutí jasanů, nové poznatky. [Ash dieback - new findings]. Lesu zdar (Hradec Králové), 14, 2008, č. 11, s. 4 – 6.* * *
Poslední změna: 12. 12. 2008 (Zapsal: V. Nárovec; 31. 10. 2008)