Alternativa rozvoje agrochemické půdní kontroly v lesních školkách (1995)

Václav Nárovec, František Šach, Antonín Jurásek



Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti - Výzkumná stanice Opočno




Úvod

Předkládaný referát se zabývá systémem agrochemické půdní kontroly v lesních školkách. Vychází ze sdělení předneseného na toto téma v rámci semináře "Nové směry v pěstování a ochraně sadebního materiálu ve školkách" (NÁROVEC et JURÁSEK 1994) a navíc předkládá možnou alternativu organizace poradenských služeb na úseku kontroly úrodnosti půd školkařských pozemků.

Účel agrochemické půdní kontroly

Účelem agrochemické půdní kontroly (APK) v lesních školkách je získávání a vyhodnocování informací o aktuálním stavu a vývoji podmínek výživy sadebního materiálu na školkařských polích. Hlavním uživatelem těchto informací je podnikatelský subjekt, hospodařící na daných pozemcích. Pro něj jsou podkladem pro plánování, přípravu a realizaci hospodářských opatření na úseku udržování a zvyšování půdní úrodnosti a zajišťování výživy sadebního materiálu hnojením. Možnost racionalizace dávek hnojiv na školkařských pozemcích je významnou aplikací výsledků agrochemických půdních analýz, nikoliv však jejich jediným praktickým využitím. Je žádoucí, aby získané informace o půdě byly co nejefektivněji využity státní správou při realizaci systému kontroly genetické, morfologické a fyziologické kvality sadebního materiálu pro obnovu lesních porostů a dále aby byly nedílnou součástí státního poradenského systému pro lesní školkařství, resp. součástí širšího systému kontroly úrodnosti půd (KÚP).

Předchozí zkušenosti s organizováním APK pro lesní školky

Patříme mezi země s dlouholetou tradicí APK v lesních školkách. Jejím protagonistou byl již ve 30. letech dr. ing. Antonín Němec, náš přední lesnický pedolog a agrochemik.
Povinné odběry a laboratorní analýzy vzorků orniční vrstvy půdy z lesních školek předepisovala již ČSN 48 2320 Práce v lesních školkách z roku 1959. Prováděly se vždy před založením školky a poté v intervalu 5 let. Základní rozbor půdy zahrnoval určení stupně kyselosti půdy, obsahu celkového dusíku a organických látek v půdě a stanovení koncentrace hlavních minerálních živin v půdě (P, K, Ca a Mg). Rozborovou činnost pro lesní školky tradičně zajišťovala pedologická laboratoř VÚLHM Jíloviště-Strnady.
Povinnost realizovat pro každou jednotně obhospodařovanou školkařskou plochu půdní rozbory a evidovat výsledky těchto rozborů naposledy vyplývala z Metodického pokynu pro rozbory půd v lesních školkách, publikovaného v Bulletinu TEI č. 1/85 (DUŠEK 1985). Tento Metodický pokyn ... se stal výnosem MLVH ČSR (čj. 18 726/ORLH/26/OPV/86 ze dne 21. ledna 1986) pro státní organizace lesního hospodářství závazný. Organizacemi pověřenými prováděním rozborů půdních vzorků ze školek byly VÚLHM Jíloviště-Strnady a ÚHÚL Brandýs nad Labem. Laboratoře obou pracovišť ke stanovení obsahu rostlinám přístupných živin v půdě používaly König-Hasenbäumerovu metodu (výluh půdy 1 % roztokem kyseliny citronové).
Současné školkařské společnosti, resp. transformované školkařské provozy bývalých státních organizací lesního hospodářství, by tak měly mít k dispozici základní informace o časovém a prostorovém vývoji produkční schopnosti půd v jednotlivých školkách. Zkušenosti však ukazují, že v minulosti nebyla v řadě školek kontrola úrodnosti půd prováděna na potřebné úrovni.
V důsledku problémů s operativností zpracování půdních rozborů v lesnických pedologických laboratořích se mnohé školky obracely také na zemědělské oblastní laboratoře (ZOL). Jimi uplatňované analytické postupy jsou však obtížně porovnatelné s tradiční König-Hasenbäumerovou metodou. Komplikujících momentů, ztěžujících v současnosti využití předchozích průzkumů půd pro sledování trendů ve vývoji ukazatelů půdní úrodnosti ve školkách, je však více. Patří k nim např. přechod laboratoře VÚLHM Jíloviště-Strnady na nové analytické metody (od r. 1989 stanovení obsahu minerálních živin ve výluhu půdy chloridem amonným), změna způsobu rozborování půd u ZOL (od r. 1989 se zde zavádí analytická metoda Mehlich II a upouští se od postupů agrochemického zkoušení zemědělských půd podle Egnera a Schachtschabela), přerušení kontinuity rozborů půd v jedné laboratoři, nejednotnost ve způsobu odebírání půdních vzorků, chybějící údaje v hospodářské evidenci apod. Mnohé školkařské společnosti tak dnes stojí před úkolem vybudovat pro svou potřebu nový funkční systém kontroly úrodnosti půd, resp. APK.

Požadavky na služby APK

Pro sledování časových a prostorových trendů ve vývoji ukazatelů úrodnosti půd školkařských polí je důležitou podmínkou vzorky půdy ve školkách odebírat jednotným způsobem a zpracovávat je shodným laboratorním postupem nejlépe v téže pedologické laboratoři.
Analytické postupy jednotlivých laboratoří totiž vykazují větší či menší metodickou různorodost, která neumožňuje výsledky půdních analýz vzájemně porovnávat. I při použití stejného extrakčního činidla (resp. principiálně stejné analytické metody) existují mezi laboratořemi dílčí rozdíly ve způsobech extrakce půdy, době expozice půdních vzorků účinkům vyluhovadla, způsobech přípravy vzorků před analýzami, v použitých laboratorních přístrojích apod., které ve svém důsledku znamenají, že absolutní hodnoty dílčích analytických stanovení od různých laboratoří budou u shodných půdních vzorků rozdílné (YOUNGBERG 1984).
Při zavádění systému APK je proto žádoucí, aby si školkařské společnosti pro realizaci svých záměrů pečlivě vybraly "svoji" spolupracující pedologickou laboratoř, u které budou nárokovat provádění půdních rozborů, popř. i rozborů vzorků rostlin, závlahové vody, organických hnojiv apod. Upřednostňovat je přitom třeba taková analytická pracoviště, která mají vypracován a zaveden systém zabezpečení jakosti (Quality Assurance, QA). Hledisko perspektiv dlouhodobé spolupráce a funkčního programu QA je v tomto případě prioritní a mělo by být nadřazeno jiným kritériím výběru (např. krátkodobé ekonomické výhodnosti levných rozborů).
Do budoucna si lze samozřejmě představit i systém kontroly úrodnosti půd (resp. APK) v lesních školkách, který bude organizačně zajišťovaný školkařskou společností ve spolupráci s jednotlivými laboratořemi vždy individuálně a bude založený na vzájemně odlišné soustavě analytických postupů. Pro státní správu tím však zaniká možnost vykonávat dozor a kontrolu nad časovým a prostorovým vývojem půdní úrodnosti ve školkách a zprostředkovaně nad morfologickou a fyziologickou kvalitou sadebního materiálu lesních dřevin. Ve všech zemědělsky vyspělých zemích si stát tuto kontrolní pravomoc obvykle ponechává. Prostřednictvím svých kontrolních institucí a zpravidla i formou účelových dotací pak zajišťuje metodickou jednotnost KÚP, kontrolu práce participujících laboratoří, vyhodnocování a interpretaci výsledků půdních analýz. Předpokládá to mimo jiné i zavedený a fungující systém profesních sdružení školkařů, která jsou pro orgány státní správy partnery pro jednání. Významný je rovněž jejich vnitřně motivovaný zájem o aktivní spoluúčast na realizaci kontroly půdní úrodnosti na obhospodařovaných pozemcích a kontroly jakosti výstupních produktů.

Možná alternativa organizace služeb APK v rámci činnosti Sdružení pěstitelů sadebního materiálu

Dílčími subjekty navrhovaného systému APK jsou:

a) školkařské společnosti zastoupené Sdružením pěstitelů sadebního materiálu (primární uživatelé služeb APK),
b) profesní expediční skupina pracovníků, zajišťujících kvalifikované odběry půdních vzorků na školkařských polích,
c) pedologická laboratoř, zajišťující jednotný způsob rozborování půdních vzorků,
d) výzkumný ústav (VÚLHM) či jiný kontrolní orgán, vykonávající ve školkách KÚP (zajištění jednotné interpretace výsledků půdních analýz) a provádějící současně v rámci pověření MZe ČR i kontrolu kvality sadebního materiálu,
e) orgány státní správy lesního hospodářství (MZe ČR), které prostřednictvím výzkumného ústavu vykonávají dozor nad kvalitou sadebního materiálu pro obnovu lesních porostů a získané informace využívají pro svá rozhodnutí (sekundární uživatelé služeb APK).

Předkládaný návrh organizace APK pro lesní školkařství vychází z následujících předpokladů:

- V ČR vyvíjí aktivní činnost profesní Sdružení pěstitelů sadebního materiálu lesních dřevin a jeho členové mají zájem využívat služeb APK a podílet se na jejím organizování.
- V našich státních i privátních pedologických laboratořích existují volné laboratorní kapacity a laboratoře jsou schopny operativně přizpůsobit svoji organizační a analytickou činnost potřebám lesního školkařství.
- Orgány státní správy lesního hospodářství (MZe ČR) mají zájem podporovat zavedení jednotného systému APK a organizovat jej prostřednictvím VÚLHM v rámci pověření k expertní, kontrolní a poradní činnosti v oboru lesního školkařství a dále mají zájem vytvářet podmínky k zainteresovanosti školkařských společností na realizaci systému APK a kontroly jakosti sadebního materiálu (např. zavedením možnosti čerpání dotací na tento druh činností).
- Výzkumný ústav (VÚLHM) má ze strany zřizovatele vytvořeny podmínky pro rozvoj služeb APK, popř. pro organizování dalších okruhů odborných služeb pro lesní školkařství.

Systém APK, který by vycházel ze součinnosti všech jeho dílčích subjektů (a - e), by mohl být organizován následujícím způsobem:

ad a) Sdružení pěstitelů sadebního materiálu (dále Sdružení) zřídí na pracovišti VÚLHM - Výzkumné stanice Opočno svoji "výkonnou" kancelář, jejímž prostřednictvím bude komunikovat s ostatními subjekty systému.
ad b) Sdružení bude ze společných prostředků financovat odběry půdních vzorků na zájmových pozemcích. Odběry bude provádět expediční skupina vybraných spolupracovníků, organizačně řízená výkonnou kanceláří Sdružení.
ad c) Fyzikální a chemické rozbory půdních vzorků bude provádět privatizovaná pedologická laboratoř se sídlem ve VÚLHM - VS Opočno. Pracovníci laboratoře (nájemce: Ing. Josef Tomáš) mají již několikaleté zkušenosti s rozborováním půdních vzorků z lesních školek. Sortiment služeb této laboratoře zahrnuje vedle tradičních "lesnických" analytických postupů (metoda König-Hasenbäumer) i metody agrochemického zkoušení zemědělských půd. Další laboratorní metody lze v případě požadavků operativně zavést. Objednavatelem rozborů u laboratoře bude Sdružení prostřednictvím svého zastoupení (výkonné kanceláře) přímo v Opočně.
ad d) VÚLHM - VS Opočno bude v rámci pověření MZe ČR vykonávat dozor nad správností způsobu odběrů půdních vzorků (metodické vedení expediční skupiny), nad kvalitou práce pedologické laboratoře a způsobem vyhodnocování výsledků půdních analýz. Výsledky rozborů budou na pracovišti VÚLHM - VS Opočno shromažďovány (archivovány) a postupně využity k analýze trendů vývoje půdní úrodnosti v lesních školkách.
ad e) Prostřednictvím VÚLHM - VS Opočno bude mít tyto údaje k dispozici státní správa (odvětví lesního hospodářství MZe ČR). Účast státu by mohla být v rámci navrhovaného systému realizována kompenzací určitého podílu nákladů na rozborovou činnost (např. formou přímých dotací Sdružení), pokud školkařské společnosti budou zadávat půdní rozbory prostřednictvím výkonné kanceláře Sdružení vybrané laboratoři a budou souhlasit s širším využitím výsledků rozborů v rámci státního poradenského systému (činnosti VÚLHM).

Závěrem

Předložený návrh organizace služeb APK pro naše lesní školkařství vychází rovněž ze zahraničních zkušeností. V řadě zemí je přímá či nepřímá státní podpora činnosti profesních svazů a sdružení v této oblasti běžnou a dlouhodobě zavedenou praxí. Seminář Školkařské technologie a předosevní příprava semen je spojen s výjezdem účastníků do Nizozemí, proto lze jako příklad závěrem komentovat situaci právě v této zemi.
Na organizaci kontroly úrodnosti zemědělských půd se zde podílejí prostřednictvím své nadace přímo farmáři. Nadace spravuje tři laboratoře, z nichž nejstarší je již od roku 1927 specializována na analýzy půd pro běžnou polní výrobu. Ročně analyzuje přibližně 300 tisíc půdních vzorků. Je zajímavé, že bez jakékoliv povinnosti přikázané farmářům státem má 85 % farmářů dlouhodobou smlouvu s laboratoří na pravidelné agrochemické zkoušení půd svých pozemků. Reprezentativnost odběrů půdních vzorků zajišťuje samostatně profesionální expediční skupina, která je placena nadací farmářů. Tímto způsobem je minimalizován největší možný zdroj zkreslení analytických výsledků z laboratoře, způsobený nekvalifikovaným odběrem půdních vzorků. V Holandsku používané metody rozborování půdy jsou oproti tuzemským odlišné. Draslík v půdě se běžně stanovuje v extraktu 0,1 M HCl, fosfor podle Tomma (0,175 M šťavelan amonný + 0,1 M kyselina šťavelová). Z modernějších přístupů se živiny stanovují ve vodním výluhu půdní pasty a v posledním období se ověřuje využití výluhu půdy 0,01 M CaCl2 (původně určeného ke stanovení fosforu) i ke stanovení draslíku a dusíku (MATULA 1994).

Citovaná literatura

DUŠEK, V.: Metodický pokyn pro rozbory půd v lesních školkách. Bulletin TEI č. 1/85. Jíloviště-Strnady, VÚLHM 1985. 5 s.

MATULA, J.: Zamyšlení nad agrochemickým zkoušením půd. Úroda, 42, 1994, č. 2, s. 15 - 18.

NÁROVEC, V., JURÁSEK, A.: Poznámky k systému agrochemické půdní kontroly v lesních školkách. In: Nové směry v pěstování a ochraně sadebního materiálu ve školkách. Sborník referátů odborného semináře. Opočno, VÚLHM - VS 1994, s. 67 - 78.

YOUNGBERG, C. T.: Soil and Tissue Analysis: Tools for Maintaining Soil Fertility. In: Duryea, M. L. - Landis, T. D. /Ed./: Forest Nursery Manual: Production of Bareroot Seedlings. Hague, M. Nijhoff 1984, s. 75 - 80.
* * *

Primární pramen (citace):

Nárovec, V., Šach, F., Jurásek, A.: Alternativa rozvoje agrochemické půdní kontroly v lesních školkách. [Alternative way of soil monitoring system in forest nurseries]. In: Školkařské technologie a předosevní příprava semen. Sborník referátů z mezinárodního semináře. Praha (CZ) - Zundert (NL), 4. - 8. dubna 1995. Praha, Ministerstvo zemědělství ČR 1995, s. 54 - 60.