Poznámky k systému agrochemické půdní kontroly v lesních školkách (1994)
Václav Nárovec & Antonín Jurásek
Úvod
Východiskem pro plánování a projekční přípravu hospodářských opatření na úseku udržování a zvyšování půdní úrodnosti je pravidelný sběr a vyhodnocování informací o stavu a vývoji chemických a fyzikálních vlastností půd na zájmových pozemcích (DUŠEK 1985). V lesním školkařství má podstatnou část těchto úkolů zajišťovat tzv. agrochemická půdní kontrola (APK). Jejím hlavním posláním je poskytovat aktuální podklady pro racionální používání hnojiv při pěstování sadbového materiálu ve školkách.Agrochemická půdní kontrola
Pojem agrochemická půdní kontrola (APK) se chápe jako komplexní výraz pro systém organizování odborné služby pro školkařské provozy, kde podstatnou část výkonů představuje operativní činnost na úseku diagnostiky stavu a podmínek výživy sadebního materiálu na školkařských polích. Zahrnuje zajišťování odběrů půdních, rostlinných a jiných vzorků, jejich laboratorních analýz a dále agronomickou interpretaci výsledků rozborů ve formě zpracovaných návrhů výživářských a melioračních opatření, melioračních studií apod. APK v lesním školkařství plní obdobnou úlohu jako systém agrochemického zkoušení půd (AZP) v zemědělské rostlinné výrobě.Budoucí potřeba a možnosti rozvoje APK
Můžeme předpokládat, že úloha pravidelné kontroly úrodnosti půd ve školkách bude v moderní školkařské výrobě i nadále nabývat na svém významu. Lze si totiž jen stěží představit příznivou "ekonomiku" výroby sadebního materiálu v prostředí tržní konkurence, pokud budou ke korekci zásobenosti půd živinami používána v neefektivních dávkách drahá průmyslová hnojiva či pokud bude aplikováno paušální hnojení "naslepo". S rozvojem úlohy APK ve školkařské praxi budou zřejmě vzrůstat také nároky a požadavky na kvalitu a rozsah služeb APK.Zde se lze krátce zaměřit na problematiku testování půd a kontroly úrodnosti půd (KÚP) v zahraničí:
MATULA (1994) v této souvislosti ve své charakteristice stavu agrochemické kontroly zemědělských půd v zahraničí uzavírá, že ve vyspělých státech Ameriky a Evropy jsou služby spojené s KÚP převážně provozovány privátními laboratořemi, často za spoluúčasti sdružení farmářů.
Např. v USA je pouze jedna třetina pedologických laboratoří podporována státem. YOUNGBERG (1984) pak přímo pro organizaci půdních analýz pro lesní školky souhlasně sděluje, že na severozápadě USA působí laboratoř Oregonské státní university, laboratoř University v Idaho a 7 dalších komerčních laboratoří. Analytické postupy jednotlivých laboratoří vykazují větší či menší metodickou nesourodost, která brání možnosti vzájemně výsledky půdních analýz od jednotlivých laboratoří porovnávat. Existuje zde proto snaha tyto postupy sjednotit. Zpravidla se však standardizační úsilí míjí účinkem, neboť nejde pouze o shodnost v uplatněné analytické metodě. I při použití stejného extrakčního činidla existují rozdíly ve způsobech extrakce, době expozice půdních vzorků účinkům vyluhovadla, způsobech přípravy vzorků, použitých přístrojích apod., takže podle YOUNGBERGA (1984) mají snahy o porovnávání výsledků půdních analýz od různých laboratoří i svá omezení. Autor to dokumentuje na příkladu rozboru shodných půdních vzorků ve třech laboratořích. Absolutní hodnoty dílčích stanovení u jednotlivých vzorků se lišily, ale vývojové trendy byly stejné.
MATULA (1994) také uvádí předpoklad, že laboratoře s účastí státu budou do konce tohoto desetiletí ze systému KÚP v zahraničí vyřazeny. Za jednu z příčin ústupu státem řízených laboratoří ze sféry AZP označuje jejich menší pružnost v nabídce a užitné hodnotě jejich služeb v podmínkách volné konkurence. Citovaný autor dále poukazuje na systém organizace služeb AZP v Holandsku, kde se na něm prostřednictvím své nadace podílejí přímo farmáři, a to bez jakékoliv přikázané povinnosti. Reprezentativnost odběru půdních vzorků farmářům zajišťuje profesionální expediční skupina, která je placená nadací. Tím se minimalizuje největší možný zdroj zkreslení analytických výsledků.
Naše lesní školkařství dnes proto stojí před úkolem vybudovat pro své potřeby funkční systém APK, resp. vytvořit vhodné prostředí pro organizaci (ve smyslu činnosti, nikoliv instituce!) odborného poradenství na úseku nejen půdní agrochemické kontroly, ale komplexně všech dalších služeb, týkajících se výživy a hnojení kultur ve školkách a obhospodařování půd školkařských polí. Existuje řada možností, jakým směrem se bude organizace APK v příštím období vyvíjet.
Naše státní i privátní agrochemické laboratoře (převážně transformované ZOL) mají značné laboratorní kapacity, jsou schopny se přizpůsobit potřebě a přijít se svojí nabídkou alternativních postupů APK. Zkušenosti posledních několika let to dokládají. Na straně druhé pak bude záležet na poptávce (resp. vnitřně motivovaném zájmu) po službách APK od vlastních pěstitelů sadbového materiálu. Úvaha vychází z předpokladu, že je ve vlastním zájmu školkařských provozů služeb APK využívat, neboť jim pomáhají efektivně hospodařit. Důležitou (a možná rozhodující) roli pro usměrnění vývoje APK bude mít konečně i zájem státu o dozor nad výrobou sadebního materiálu ve školkách. Otázkou je, jak daleko tento zájem půjde a jaká bude ochota státu rozvoji APK napomáhat, resp. jej přímo či nepřímo řídit a finančně podporovat.
V poznámce na toto téma je nutné zdůraznit, že z hlediska "státního zájmu" lze rozvoj APK chápat dvojím způsobem. Buď pouze jako odbornou službu (podporu) pro producenty sadebního materiálu, nebo mimo to jako nástroj, zajišťující sběr informací pro orgány státní správy o stavu půdní úrodnosti ve školkách a o jejích vývojových tendencích. Tato dvojí role kontroly půdní úrodnosti je dnes předmětem diskuse také v případě organizace systému AZP u zemědělských půd (NERAD 1994, STAŇA 1994).
Závěrem
Rozvoj soustav hospodaření na půdách lesních školek vyžaduje korekturu tradičního (dosavadního) systému kontroly ukazatelů stavu půdní úrodnosti na školkařských polích. Se vzrůstající intenzitou pěstování sadebního materiálu prudce stoupají i požadavky na komplexnost a operativnost služeb APK, na vyšší informační obsažnost výsledků uplatněných analytických metod a na jejich odpovídající agronomickou interpretaci, využitelnou v konkrétních poměrech školkařského provozu k rychlé a ekonomicky únosné úpravě podmínek a stavu výživy pěstovaných lesních dřevin.Organizace systému APK pravděpodobně v dalším období dozná výrazných změn. Na podkladě zkušeností posledních několika let lze konstatovat, že celá řada privátních i státních pedologických laboratoří a poradenských společností je schopna předložit solidní nabídku alternativních postupů APK pro lesní školky.
Budou-li pro to vytvořeny ze strany zřizovatele odpovídající podmínky, mohou i pracoviště VÚLHM rozvoji systému APK napomoci, např. prostřednictvím pověření k expertní, poradní a kontrolní činnosti v oboru lesního školkařství.
Citovaná literatura
DUŠEK, V.: Metodický pokyn pro rozbory půd v lesních školkách. Bulletin TEI č. 1/85. Jíloviště-Strnady, VÚLHM 1985. 5 s.MATULA, J.: Zamyšlení nad agrochemickým zkoušením půd. Úroda, 42, 1994, č. 2, s. 15 - 18.
NERAD, J.: Význam systému kontroly úrodnosti půd. Úroda, 42, 1994, č. 6, s. 16 - 17.
STAŇA, J.: Nad agrochemickými rozbory půd je opravdu třeba se zamýšlet. Úroda, 42, 1994, č. 8, s. 15 - 16.
YOUNGBERG, C. T.: Soil and Tissue Analysis: Tools for Maintaining Soil Fertility. In: Duryea, M. L. - Landis, T. D. /Ed./: Forest Nursery Manual: Production of Bareroot Seedlings. Hague, M. Nijhoff 1984, s. 75 - 80.
* * *
Primární pramen (citace):
NÁROVEC, V., JURÁSEK, A.: Poznámky k systému agrochemické půdní kontroly v lesních školkách. In: Nové směry v pěstování a ochraně sadebního materiálu ve školkách. Sborník referátů odborného semináře. Opočno, VÚLHM - VS 1994, s. 67 - 78.