Poškození lesů v Orlických horách |
|
|
| Autor: kolektiv VÚLHM a ÚHÚL, sramek@vulhm.cz |
Po letošní zimě došlo k opětovnému poškození lesních porostů v Orlických horách. Přestože ani v dalších pohořích ČR, zatížených v minulosti silným znečištěním ovzduší, není zdravotní stav lesů ještě stabilizován, k tak výrazným škodám jinde nedochází. |
|
Podle nové studie o zdravotním stavu lesů v Orlických horách,
kterou zpracoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Ústav
pro hospodářskou úpravu lesů, je v současné době v hřebenové oblasti
Orlických hor výrazně poškozeno více než 1000 ha lesů. Nevíce postiženy
jsou mladé porosty smrku na jihozápadní straně hor od nadmořské výšky 800
m. Na severovýchodní straně hor jsou poškozeny pouze oblasti v blízkosti
hlavního hřebene. K úplnému odumření došlo v některých případech podsadeb
pod zbytky původních porostů. Vyčíslení reálné škody v nejvíce postižených
porostech dosahuje částky 2,5 milionu korun, přitom nejvíce postiženi jsou
soukromí vlastníci lesů – Správa Kolowratských lesů (Rychnov nad Kněžnou) a Lesy Janeček s.r.o. (Kvasiny).
|
|
Současná situace smrkových mlazin je komplikována mimo jiné tím,
že se v nich projevuje několik různých typů poškození současně. Od roku
2000 se v Orlických horách projevuje odumírání spodní části korun mladých
porostů smrku ztepilého a pichlavého. Výrazné je vždy po zimách s vysokou
sněhovou pokrývkou – tedy v roce 2000 a 2002. Toto poškození, při kterém
dochází k červenání a opadu jehličí ve výšce do 1,5 m, je spojováno s
výskytem houbového patogenu Ascocalyx abietina, jehož masivní výskyt v
těchto porostech byl zjištěn v červnu 2000. Tato houba je ovšem dosud
považována za saproparazita, u něhož se nepředpokládá schopnost napadat
zdravé jedince. Za další z možných spolupůsobících faktorů je považováno
krátkodobé znečištění ovzduší v období před napadnutím sněhové pokrývky,
či koncentrace škodlivin ve sněhu během jeho odtávání. Na jaře 2002 došlo
v celé hřebenové oblasti Orlických hor také ke zčervenání a následnému
opadu jehličí letorostů v horní části korun. Tento jev se projevil u smrků
všech věkových tříd, nejvýraznější byl ovšem právě u mlazin, kde v
kombinaci s dosavadním poškozením způsobil závažné narušení jejich
zdravotního stavu. Prvotním působícím faktorem byl v tomto případě průběh
teplot během zimního období 2001/02, který vedl k ojedinělým mrazovým
škodám na lesích i v dalších pohořích. V případě Orlických hor bylo
působení meteorologických faktorů posíleno pravděpodobně nevyvážeností
výživy, ke které dochází kvůli vysokým spadům dusíku ve srážkách (ročně 49
– 60 kg na hektar). Analýzy VÚLHM prokázaly u poškozeného jehličí vyšší
poměr dusíku k draslíku než u zdravých jedinců. Přitom zvýšené obsahy
dusíku v jehličí prodlužují období růstu a omezují vyzrávání letorostů,
draslík naopak podporuje odolnost vůči nízkým teplotám. Působení uvedených
faktorů mohou posilovat nárazově zvýšené koncentrace oxidu siřičitého,
případně některé další škodliviny. |
|
Dalším typem poškození je žloutnutí dospělých smrkových porostů,
které se ovšem nepřekrývá s již uvedenými případy. V případě žloutnutí jde
o prokazatelný nedostatek hořčíku, který je od roku 2000 odstraňován
vápněním dolomitickým vápencem v rámci programů ministerstva zemědělství
ČR. |
| Mezi opatření, která studie VÚLHM a ÚHÚL navrhuje, patří, kromě doporučení konkrétních pěstebních postupů v poškozených porostech, také dočasné omezení výsadby smrku na rizikových lokalitách a jeho případná náhrada vhodnými listnatými dřevinami, příp. i jehličnany (kleč, modřín), úprava výživy a mrazuvzdornosti aplikací draselných hnojiv a doplnění zásoby hořčíku ve vybraných lokalitách aplikací vápnitého dolomitu. V odůvodněných případech lze uvažovat i o udělení výjimky z lesního zákona v povinnosti zalesnění holin do dvou let. I při maximálním úsilí mohou tato opatření přinést očekávaný efekt teprve v horizontu desítek let. Do té doby je nutné v Orlických horách posílit monitoring zdravotního stavu lesů a příčin poškození. |
|
|