|
Problematika porostní výchovy se ve VÚLHM řešila na dvou pracovištích. Na ústředí výzkumného ústavu, v Jílovišti-Strnadech, se výchovou lesních porostů zabývala pracovní skupina Ing. Jana Pařeza, CSc. Tato skupina byla zaměřena především na výzkum výchovy dospívajících a dospělých smrkových a borových porostů ve vztahu k růstovým procesům a produkci. Druhé centrum výzkumu porostní výchovy bylo tradičně v Opočně. Zde to byla jednak pracovní skupina prof. Ing. Vladimíra Tesaře, CSc. zkoumající problematiku výchovy ve smrkových porostech pod vlivem imisí a jednak skupina Ing. Luďka Chrousta, CSc. zaměřená na výchovu mlazin dubu, smrku a borovice s důrazem na ekologické efekty lesních porostů s různým režimem výchovy.
V současnosti se výzkum porostní výchovy soustřeďuje do jediné pracovní skupiny v Opočně. Zaměření výzkumu po roce 1990 vychází jednak z tradičních metodických postupů a dlouhodobých experimentálních řad a jednak ze současných požadavků lesnické praxe. Experimentální základna skládající se převážně z experimentů ve smrkových a borových porostech je postupně rozšiřována o experimenty v listnatých a smíšených porostech a také o experimenty v porostech náhradních dřevin (PND). Vedle klasických přírůstových a produkčních studií je pozornost věnována vývoji zdravotního stavu experimentálních porostů a koloběhu živin v lesních ekosystémech. Ekologická šetření na stacionárech jsou postupně automatizována pomocí měřících stanic (typu NOEL a dalších). Pro zpracování, vyhodnocování a archivaci naměřených údajů byly vytvořeny četné databáze a programy na jejich zpracování (FOXPRO).
Struktura a stav experimentální základny sloužící pro řešení problematiky výchovy lesních porostů je podrobně popsán v příspěvku "Současná experimentální základna pro výzkum obnovy a výchovy lesních porostů" (NOVÁK, J. - SLODIČÁK, M.: In: 50 let pěstebního výzkumu v Opočně. Sborník z celostátní konference konané ve dnech 12. 9. - 13. 9. 2001 v Opočně... Jíloviště-Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství 2001, s. 209-218. - ISBN 80-86461-11-4) této konfernece.
Po zahrnutí nově převzatých dlouhodobě sledovaných objektů je skupinou pro porostní výchovu udržováno a spravováno:
- Celkem 34 experimentálních sérií, tj. 124 srovnávacích ploch pro sledování různých způsobů výchovy smrku, rozmístěných po celém území ČR. Objekty se nacházejí v LVS 3. až 8. s těžištěm v 5. a 6. LVS (70 % z celkového počtu sérií).
- Celkem 17 sérií (56 srovnávacích ploch) pro sledování různých způsobů výchovy borovice, zahrnujících hlavní borové oblasti ČR. Objekty se nacházejí v LVS 0. až 3. s těžištěm v 1. LVS (56 % z celkového počtu sérií).
- Celkem 4 série s 24 srovnávacími plochami v oblastech 25 - Orlické hory, 15 - Jihočeská pánev a 8b - Český kras pro sledování výchovy bukových porostů a smíšených porostů buku a smrku.
- Celkem 2 série s pěti srovnávacími plochami v oblasti 15 - Jihočeská pánev pro sledování výchovy dubových porostů a smíšených porostů dubu a lípy.
- Celkem 2 série se sedmi srovnávacími plochami v oblasti 1 - Krušné hory pro sledování výchovy březových porostů a smíšených porostů břízy a smrku pichlavého (zkr. SMP).
- Celkem 2 série s pěti srovnávacími plochami v oblasti 1 - Krušné hory pro sledování výchovy modřínových porostů
Většina ploch s porosty smrku a borovice je měřena v pětiletých intervalech. Plochy s listnatými dřevinami a smíšenými porosty jsou všechny měřeny každoročně.
Naměřená data na objektech porostní výchovy jsou vkládána a zpracovávána do databází v softwaru Foxpro. Vzájemná komunikace takto vytvořených databází je nezbytná pro vytváření jednotného systému biometrických, klimatických, ekologických a pedologických dat potřebných pro řešení dlouhodobých výzkumných projektů.
ZAMĚŘENÍ VÝZKUMU PROBLEMATIKY POROSTNÍ VÝCHOVY PO ROCE 1990
Problematika porostní výchovy byla v letech 1990-1994 řešena v rámci resortního úkolu Stabilizace a rozvoj produkční a mimoprodukčních funkcí lesů pod vlivem průmyslových imisí (koordinátor: doc. RNDr. M. Slodičák, CSc.) jako dílčí projekt IV Zvyšování stability a produkce lesních porostů výchovou. Výzkum byl v tomto projektu soustředěn hlavně na smrkové porosty v 5., 6. a 7. vls a také na borové porosty v pásmu ohrožení imisemi B a porosty náhradních dřevin v oblasti Krušných hor. Od roku 1995 do roku 1999 pokračoval výzkum výchovy v rámci resortního projektu Obnova a pěstování lesa v ekotopech narušených antropogenní činností (koordinátor Ing. A. Jurásek, CSc.) jako dílčí projekt 04 "Výchova lesních porostů v ekotopech narušených antropogenní činností". Od roku 2000 byl tento projekt transformován na stejnojmenný výzkumný záměr. Výzkum výchovy je v rámci výzkumného záměru zaměřen na získání poznatků o reakci hlavních hospodářských dřevin a jejich směsí na výchovné zásahy s ohledem na probíhající změny růstového prostředí, především s ohledem na antropogenní zátěž a klimatické extrémy.
Nejdůležitější výsledky získané v posledních deseti letech lze shrnout do následující bodů:
- Byly doloženy poznatky o individuální toleranci stromů vůči imisím a následném zpomalení rozpadu poškozovaných lesních porostů po silných výchovných zásazích ve smrkových mlazinách
- Výsledky experimentů s výchovou březových porostů v imisní oblasti Krušných hor prokázaly pozitivní efekt hustšího zápoje na zdravotní stav stromů a současně potvrdily vliv výchovných zásahů na zvýšení jejich přírůstu a částečné zlepšení statické stability. Na základě těchto poznatků byly navrženy diferencované způsoby výchovy náhradních porostů břízy spočívající v neceloplošných úrovňových zásazích s pozitivním výběrem (Slodičák 2001).
- Šetřením na dlouhodobě sledovaných výzkumných plochách by zjištěn pozitivní vliv výchovy na vláhový režim lesních půd. Tento poznatek byl využit při návrzích výchovných programů směřujících ke zlepšení růstových podmínek lesních porostů na lokalitách ohrožených nedostatkem vláhy.
- Na základě dlouhodobého sledování koloběhu živin ve smrkových a borových porostech s různým režimem výchovy bylo zjištěno, že ve formě opadu se na jeden hektar každoročně vrací až 60 kg N, 10 kg Ca, 9 kg P, 7 kg K a téměř 3 kg Mg (27 až 33leté smrkové porosty), resp. 36 kg N, 17 kg Ca, 5 kg P, 5 kg K a téměř 2 kg Mg (8 až 13leté borové porosty). Dusík, vápník a fosfor vykazují stálý podíl v biomase opadu jak smrkových, tak borových experimentálních porostů. Podíl draslíku a hořčíku se však trvale snižuje, což signalizuje postupnou ztrátu těchto prvků z koloběhu živin smrkových a borových ekosystémů. Podle získaných výsledků je celkové množství každoročně opadávané biomasy ve smrkových a borových porostech významně ovlivňováno uplatněným výchovným režimem a průběhem srážek. Tyto poznatky jsou využívány při řešení aktuálních otázek vlivu jehličnatých monokultur na půdní poměry (Novák, Slodičák 2000).
- Na základě vyhodnocení údajů za více jak 40leté období sledování 22 experimentálních sérií s různým způsobem výchovy smrkových porostů bylo zjištěno, že úrovňové zásahy s pozitivním výběrem, od nichž se očekávaly změny v porostní struktuře a dosažení hlubší diferenciace stromových dimenzí, neměly předpokládaný efekt. Úbytek stromů slabších dimenzí potřebných k vytvoření komplexního vertikálního zápoje prováděný při podúrovňových zásazích úmyslně byl v úrovňově vychovávaných porostech nahrazen zvýšeným podílem nahodilé těžby. Po úrovňových zásazích se ponechaní jedinci z podúrovně stali velice labilní složkou porostu (štíhlostní koeficient dosahoval kritických hodnot) a postupně odumírali následkem působení sněhu a dalších abiotických a biotických faktorů. Uvedené poznatky jsou využívány při řešení aktuálních otázek souvisejících s pěstební péčí o současné smrkové porosty (Slodičák, Novák 2000).
Výsledky získané při výše jmenovaných projektech byly využity pro formulování principů porostní výchovy pro hlavní hospodářské dřeviny v antropogenně změněných stanovištních poměrech. V roce 1996 byly nejdůležitější výsledky shrnuty v Lesnickém průvodci s názvem "Stabilizace lesních porostů výchovou" (Slodičák 1996) a v roce 2000 byl za dílčí projekt "Výchova lesních porostů v ekotopech narušených antropogenní činností" zpracován realizační výstup "Zásady výchovy hlavních hospodářských dřevin v podmínkách antropogenně změněného ekotopu" (Slodičák, Novák 2000).
Vzhledem k dlouhodobosti výzkumu problematiky spojené s porostní výchovou je oddělení porostní výchovy nositelem pověření (MZe ČR, 2001) s názvem Experimentální základna pro obnovu a výchovu lesních porostů, v rámci kterého VS Opočno jako útvar pěstování lesa VÚLHM spravuje v současné době síť dlouhodobě sledovaných výzkumných ploch založených v porostech smrku, borovice, buku, dubu, břízy, smrku pichlavého a dalších dřevin včetně jejich směsí. Výkonem tohoto pověření MZe ČR je možno udržet nejcennější experimentální objekty po skončení jednotlivých výzkumných projektů s možností jejich využití pro řešení projektů nových a také pro poradenskou, expertní a pedagogickou činnost jako zdroje cenných exaktních informací o vlivu pěstebních opatření v podmínkách změn růstového prostředí. Poradenská a expertní činnost v oboru výchovy lesních porostů a také problematiky obnovy je vykonávaná jako služba pro vlastníky lesa, na základě smluv o dílo s MZe ČR, které jsou každoročně upřesňované.
Tato služba je zaměřena zejména na vlastníky lesa a další subjekty hospodařící v lesních porostech, kterým jsou různými formami poskytovány informace, potřebné k řádnému hospodaření s ohledem na funkčnost lesních porostů a jejich stabilitu. Především se jedná o jemnější způsoby pěstování, tj. o podrostní hospodářství a o další přírodě blízké formy hospodaření a rovněž o konkrétní výchovné programy specifikované pro jednotlivé regiony s ohledem na stav porostů a úroveň antropogenní zátěže.
V rámci této služby jsou vykonávány následující činnosti:
- Podle požadavků majitelů lesa a dalších zájemců jsou poskytovány odborné informace ke konkrétním problémům v oboru obnovy a výchovy lesních porostů v ústní nebo písemné formě na základě průběžně doplňované databáze informací a poznatků z domácích i zahraničních zdrojů.
- Jsou připravovány a prováděny praktické ukázky pro vlastníky lesa s využíváním souboru trvalých zkusných ploch pro demonstraci konkrétních postupů obnovy a výchovy zaměřených na plnění produkčních i mimoprodukčních funkcí lesa
- Uskutečňují se semináře a školení pro vlastníky lesů a další subjekty k nejdůležitějším problémům obnovy a výchovy lesa v antropogenně ovlivněných růstových poměrech včetně vydávání sborníků. V posledních letech byly v rámci této služby vydány sborníky:
- Obnova a stabilizace horských lesů. Sborník z celostátní konference s mezinárodní účastí... Bedřichov v Jizerských horách, 12. 10. - 13. 10. 1999. Sest. M. Slodičák. Jíloviště-Strnady, VÚLHM 1999. 146 s. ISBN 80-902615-4-X.
- Lesnické hospodaření v imisní oblasti Orlických hor. Sborník referátů z celostátního semináře. Opočno, 31. 8. - 1. 9. 2000. Sest. M. Slodičák. Opočno, VÚLHM - Výzkumná stanice 2000. 166 s. Res. angl. ISBN 80-902615-9-0.
- Výsledky a postupy výzkumu v imisní oblasti SV Krušnohoří. Sborník referátů z celostátního semináře konaného v rámci Phare-programu přeshraniční spolupráce Teplice, 4. 2. 2000. Sest. M. Slodičák, J. Novák. Jíloviště-Strnady, VÚLHM 2000. 100 s. Res. angl. ISBN 80-902615-7-4.
- Výsledky lesnického výzkumu v Krušných horách. Sborník z celostátní konference. Teplice, 1. 3. 2001. Sest. M. Slodičák a J. Novák. Jíloviště-Strnady, VÚLHM 2001. 177 s. ISBN 80-86841-06-8.
ZAMĚŘENÍ VÝZKUMU V NÁSLEDUJÍCÍM OBDOBÍ
Zaměření výzkumu problematiky porostní výchovy je vymezeno státní lesnickou politikou, která se orientuje na rozvoj a usměrnění rozsahu a kvality mimoprodukčních funkcí s důrazem na zachování nepřetržité a vyrovnané produkce dřeva. Mezi hlavní zásady státní lesnické politiky patří mimo jiné:
- všestranné zlepšování stavu lesních ekosystémů,
- uchování a zvyšování biodiverzity lesů,
- rozvoj mimoprodukčních funkcí a environmentálních služeb lesů,
- rozšíření racionálního využívání dřeva jako přírodní obnovitelné suroviny.
S ohledem na výše uvedené zásady státní lesnické politiky bude výzkum problematiky porostní výchovy orientován na následující tématické okruhy:
- Vliv výchovy na plnění mimoprodukčních funkcí lesa
V tomto tématickém okruhu bude sledován průchod vody lesním ekosystémem a využití vláhy v porostech s různým režimem výchovy. Pozornost bude věnována také vlivu výchovy na akumulaci humusu (poutání C) a koloběh živin.
- Výchova jako prostředek ke změně systému hospodaření
Náplní druhého okruhu bude zjištění vlivu různých režimů výchovy, především úrovňových výchovných zásahů na diverzifikaci prostorové výstavby porostů, a na diverzifikaci druhové a věkové skladby.
- Vliv výchovy na plnění produkční funkce lesa
Ve třetím tématickém okruhu bude v souladu se zásadami státní lesnické politiky zkoumán vliv výchovy hlavních hospodářských dřevina jejich směsí (smrk, borovice, buk, dub, PND) na kvantitativní produkci dřeva (objemová produkce, hmotnatost). Pozornost bude věnována rovněž kvalitativním stránkám produkce (dimenze kmenů, sukatost, průběžnost, zakřivení, atd.) a také trvalosti a bezpečnosti produkce (statická stabilita, zdravotní stav).
Cílem výzkumu je získání poznatků o reakci hlavních hospodářských dřevin na výchovné zásahy s ohledem na probíhající změny růstového prostředí, především s ohledem na antropogenní zátěž a klimatické extrémy.
Výsledky budou získávány jednak vyhodnocováním dat z dlouhodobě sledovaných výzkumných objektů s porostní výchovou smrku a borovice založených v minulosti a jednak budou postupně zakládány nové výzkumné objekty v porostech bukových, dubových, porostech náhradních dřevin a v porostech smíšených. Získané výsledky budou sloužit jako podklady pro formulování principů porostní výchovy pro hlavní hospodářské dřeviny a jejich směsi se zřetelem na funkčnost porostů, množství a kvalitu produkce dřeva a stav lesních půd v měnících se imisních a stanovištních poměrech.
|
