|
Výzkumná stanice po svém založení řešila především problematiku přechodu holosečného monokulturního lesa v nepasečný smíšený hospodářský les. V 50. a 60. letech minulého století byly nosným tématem oddělení přeměny smrkových a borových monokultur a převod hospodářského lesa na les výběrný, popř. podrostní. Výzkumným objektem přitom bylo Koniasovo opočenské hospodářství v pestrých stanovištních a porostních podmínkách v rozpětí 250 - 1115 m n. m. V 60. a 70. letech byla zvýšená pozornost věnována pěstování lesa při narůstajícím tlaku imisního zatížení. K tomuto účelu byla založena řada výzkumných objektů na Trutnovsku. V průběhu 80. let byly řešeny především otázky obhospodařování horského lesa, kde prudce vzrůstalo poškození lesních ekosystémů imisně ekologickými stresy. V té době byla založena řada výzkumných ploch v pohořích Sudetské soustavy a v Krušných horách.
I v průběhu 90. let byl výzkum obnovy lesních porostů směřován do oblastí postihovaných imisně ekologickými stresy (Krkonoše a ostatní pohoří Sudetské soustavy, Krušné hory a Šumava). V souvislosti se stále narůstající rozlohou poškozených lesů vyvstala potřeba hledat specifické způsoby jejich obnovy a stabilizace. Obtížnost obnovy porostů destruovaných imisně ekologickými stresy vystupovala do popředí zejména v horách, kde je dopad imisní zátěže zvyšován nepříznivými podmínkami klimatickými a často i půdními. Kromě toho je zde výběr dřevin pro umělou obnovu mnohem užší než v nižších polohách.
Na základě přehodnocení dosavadních teoretických předpokladů a výsledků výzkumu byly v první polovině 90. let řešeny následující tematické okruhy:
- prosperita dřevin potenciálně vhodných pro obnovu lesních porostů v horských polohách,
- použitelnost druhů a ekotypů dřevin v různých imisně ekologických podmínkách horských poloh,
- technologie zalesňování kalamitních holin a rozpadávajících se porostů,
- ekologie obnovních sečí a rekonstrukce porostů náhradních dřevin,
- tvorba přírodě blízkého managementu pro lesy zvláště chráněných území.
V druhé polovině 90. let jsme v obnově lesa navázali na výzkumnou činnost v předcházejícím období, avšak více se věnovali tvorbě přírodě blízkého managementu lesních ekosystémů, který co nejvíce využívá spontánních procesů. Pokračovali jsme zejména ve výzkumu lesních ekosystémů v pohořích Sudetské soustavy, Krušných hor a Šumavy. Naším cílem přitom bylo vytvoření ekologicky stabilního a funkčně vyrovnaného přírodě blízkého zakládání a obnovy bukových a smíšených porostů s bukem. Tento přístup k obnově lesních ekosystémů můžeme označit za strategii trvale udržitelného obhospodařování lesů. Pokračovali jsme však i ve výzkumu obnovy porostů s dominantním smrkem, borovicí a dubem.
Řešeny byly zejména následující okruhy:
- přirozená a kombinovaná obnova bukových a smíšených porostů s bukem,
- zásady tvorby porostních směsí s bukem,
- možnosti přeměn porostů náhradních dřevin prosadbami buku,
- způsoby kultivace buku v extrémních podmínkách kalamitních holin,
- možnosti použití podsadeb při obnově lesů,
- podrostní způsoby obnovy a převody na les výběrný,
- přírodě blízké způsoby managementu v lesních ekosystémech zvláště chráněných území.
Od r. 2001 se oddělení obnovy lesa zabývá především následujícími okruhy obnovy a přestavby lesů ovlivněných antropogenními a klimatickými změnami:
- tvorba porostních směsí na specifických stanovištích diferencovaně podle SLT a funkčního poslání lesů,
- přirozená a kombinovaná obnova bukových a smíšených porostů s bukem,
- podrostní způsoby obnovy,
- přeměny porostů náhradních dřevin,
- podsadby,
- způsoby přírodě blízkého obhospodařování lesů,
- zakládání a pěstování lesních porostů na nelesních půdách.
Při řešení dílčích otázek obnovy, přestavby a ekologické stabilizace stávajících porostů přitom zohledňujeme významné postavení buku lesního, jedle bělokoré a dalších autochtonních dřevin (zejména javoru klenu, javoru mléče, jilmu horského, lípy srdčité a dubu letního) v našich lesních ekosystémech.
Nedílnou součástí činnosti oddělení obnovy lesa je rozsáhlá poradní a pedagogická činnost zaměřena na široké spektrum otázek obnovy, ekologie a managementu lesních ekosystémů.
|