K loňské sněhové kalamitě v Orlických horách

Ladislav Šimerda1 & Václav Nárovec2



Správa lesů Kristiny Colloredo Mansfeldové, Zámecká 6, 517 73 Opočno1

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Strnady 136, 252 02 Jíloviště -  Výzkumná  stanice Opočno, Na Olivě 550, 517 73 Opočno2



Předmluva

Po letošním lednovém orkánu jsme se znovu mohli přesvědčit, že vítr je povětrnostním faktorem, který ze všech abiotických vlivů v našich středoevropských podmínkách působí na stav lesních porostů nejvýrazněji a nejčastěji. V loňském roce jsme naopak měli možnost si připomenout, jak rozsáhlé a významné škody v lesích mohou vznikat také v důsledku sněhových polomů a námrazy. Během zimy 2005/2006 škodily sníh a námraza v nemalé míře i v Orlických horách. Obdobná sněhová kalamita postihla Orlické hory naposledy v průběhu zimy 1966/67, následně i v zimě 1967/68, tedy před téměř 40 lety. Shrnutí nejdůležitějších praktických pěstebních poznatků, vzešlých z loňské likvidace sněhem zaviněné kalamity v lesích na majetku Kristiny Colloredo Mansfeldové (LHC Colloredo Opočno) je ústředním námětem předloženého příspěvku.

Průběh počasí a vznik polomů

V Orlických horách může být výjimečnost zimy 2005/06 z hlediska sněhových srážek doložena např. údaji, zaznamenanými na stacionáru VÚLHM v oblasti Deštné (údaje převzaty od prof. KANTORA, 2006): doba trvání sněhové pokrývky 160 dnů, v zimní periodě celkových 1203 mm srážek, maximální vodní hodnota sněhu (tj. množství vody ve sněhu) 830 mm.

Sněhové polomy v průběhu zimy 2005/2006 byly v Orlických horách předznamenány nadprůměrnými sněhovými srážkami, které napadaly ve dvou rozhodujících časových vlnách: nejprve v období od 15. do 23. prosince 2005 (na volné ploše napadlo 85 cm čerstvého sněhu), poté mezi 6. a 11. únorem 2006 (dalších 81 cm nového sněhu). Vznik vlastních polomů pak byl soustředěn do několika etap, které následovaly vždy po oblevách s oteplením k 0 oC, nebo po epizodách, kdy ztěžklé sněhové závěsy v korunách stromů dále zvyšovaly útvary tvořící se námrazy. Námrazky, pevně ulpělé na záchytném povrchu stromů, přitom podporovaly další ukládání sněhových srážek v korunách. Jakmile hmotnost závěsů sněhu a námrazy v korunách stromů překročila meze pevnosti dřeva v tlaku nebo ohybu, byl již vznik a další průběh sněhové lesní kalamity neodvratný. Mechanickým působením došlo k poškození (zlomům) jednotlivých stromů, jinde k prolámání skupin stromů, nebo i celých porostních skupin.

Nejpoškozenější porosty

Loňskou sněhovou kalamitou byly nejvíce postiženy stejnorodé smrkové porosty 2. věkové třídy (zejména stáří 25 až 40 let), a to zejména porosty rostoucí na návětrných stranách hřbetních plošin a na svazích s JZ a SZ expozicí. Střední výšky nejpoškozenějších porostů se obvykle pohybovaly mezi 12 a 17 metry. Ve smrkových porostech převládaly vrcholkové, resp. korunové zlomy. Kmenové zlomy zaujímaly přibližně čtvrtinový podíl kalamitní těžby. Z analýzy dendrometrických dat těženého kalamitního dříví dále vyplynulo, že délka korunových a kmenových zlomů se pohybovala od 2,70 do 11,30 m (průměrná délka zlomů pak byla 4,82 m). U sněhem odlomených částí korun či kmenů smrků bylo možné podle polohy přeslenů identifikovat, že v posledních letech poškozené smrky odrůstaly s průměrným ročním výškovým přírůstem cca 56 cm. Průměrná šířka ročního přírůstu letokruhů v místě zlomu kmene činila 3,6 mm (tj. oboustranně 7,2 mm ročního tloušťkového přírůstu).

Sněhem utrpěly nejvíce smrky v porostech na středně bohatých stanovištích SLT 6K, které vykazovaly jinak velmi příznivou bonitu (32 AVB, resp. obvykle 26 - 28 AVB). Mezi nejpoškozenější se rovněž zařadily porosty s mírně až silně nepříznivým štíhlostním kvocientem (1,06 až 1,33 m . cm-1; resp. s poměrem 106 až 133). Ten odráží mimo jiné i intenzitu předchozích výchovných zásahů. Zřetelně se také ukázalo (a je to na spravovaném LHC potvrzeno např. daty z experimentálního objektu Polom, vedeného doc. RNDr. M. Slodičákem, CSc.), že k sněhem nejpoškozenějším smrkovým porostům se v Orlických horách zařadily porostní skupiny s opožděnou výchovou, s málo intenzivní výchovou nebo předchozí výchovou ještě s nedostatečně stabilizovaným porostním zápojem.

Porovnání s předchozí sněhovou kalamitou ze zimy 1966/67 a 1967/68

Že jsou Orlické hory přírodní lesní oblastí, permanentně ohrožovanou vznikem škodlivých forem námrazy, popsal na stránkách Lesnické práce již např. KADLUS (LP 2/60; s. 62 - 66). Pro potřebu pěstební praxe vymezil pásmo souvislé námrazy se škodami v lesních porostech přibližně od nadmořské výšky 1000 metrů výše s tím, že podle konfigurace terénu zejména na hřbetech, exponovaných vzdušnému proudění, toto pásmo pomístně sestupuje i pod 800 m. Citovaný autor podrobně analyzoval škody při lesní kalamitě po zimě 1966/1967 (viz LP 7/68; s. 307 - 314) a přesvědčivě doložil, že sněhovými polomy a námrazou jsou v Orlických horách nejohroženější porosty mezi 700 až 900 m n. m. Na bývalém Lesním závodě Opočno byly tehdy sněhové polomy koncentrovány převážně (68 %) právě do tohoto výškového pásma. Stejně jako v loňském roce se jednalo především o svahy s jihozápadní expozicí nebo o hřbetní plošiny. Vytěžením 114 tisíc m3 kalamitního dříví ze sněhem a námrazou poškozených lesních porostů tehdy na LHC Deštné vzniklo 151 ha kalamitních holin, na kterých později odrůstaly stejnověké, převážně smrkové porosty. Během zimy 2005/2006 byly mnohé z nich sněhem destruovány opakovaně.

Loňská sněhová lesní kalamita na majetku Kristiny Colloredo Mansfeldové v Orlických horách sice do lesnického hospodaření v oblasti zasáhla velmi citelně, neboť na popisovaném LHC bylo zapotřebí urychleně během roku 2006 zpracovat přes 21 tisíc krychlových metrů kalamitního dříví (což představuje zhruba 125 % ročního etátu této části LHC Colloredo Opočno), z toho přes 4,2 tisíce m3 kalamitního dříví harvestorovými technologiemi. Přesto její konečné důsledky pro obnovu lesa byly v porovnání s kalamitou po zimách 1966/67 a 1967/68 nesrovnatelně příznivější. Tentokrát se totiž nejednalo o plošně soustředěné polomy v pásmu mezi 700 a 900 m n. m., nýbrž o prolámání porostů více méně skupinového charakteru po celém území LHC od nadmořské výšky 560 metrů až do vrcholových partií pohoří (1115 m). Došlo přesto ke vzniku holin vyžadujících zalesnění, a to na výměře necelých 3 ha. Kalamitou vynucené nahodilé těžby a následně vzniklé redukované holiny produktivní, pak jsou pro místní pěstitele lesů do jisté míry až výzvou, aby na svěřeném majetku a zejména v sněhem a námrazou nejohroženějším pásmu (v rozmezí nadmořských výšek 700 až 900 metrů) Orlických hor uskutečnili přestavby smrkových porostů.



Ilustrační foto poskytnul: Ing. Martin Čermák (MZLU v Brně)

Plánované přestavby smrkových porostů Orlických hor

Tato vize se opírá o zjištění, že loňskou sněhovou kalamitou byly nejvíce postiženy stejnorodé smrkové porosty stáří 25 až 40 let v polohách, které již v předchozí periodě utrpěly citelné poškození týmiž abiotickými škodlivými vlivy. Stejně jako před 40 lety, i nyní bylo poškození porostů sněhem a námrazou v porostech se zastoupením buku lesního v druhové skladbě zřetelně nižší. Dokumentuje to například aktuální stav lesních porostů ve výzkumném objektu na Deštenské stráni, založeném v 70. letech prof. Ing. P. Kantorem, CSc., kde po zimě 2005/2006 bylo ve 25leté smrkové porostní skupině poškozeno až 98 % jedinců smrku ztepilého, zatímco v bukové porostní skupině na témže stanovišti bylo zlomených pouze 10 % podúrovňových stromů (viz snímky v titulu; Fotoarchiv VS Opočno).

Úsilí nedopustit se opakovaně stejné chyby, je motivem ke hledání vhodného pěstebního postupu pro uskutečnění přestaveb sněhem a námrazou nejvíce ohrožených stejnověkých smrkových porostů. Po zpracování kalamity nyní v asanovaných porostních skupinách 2. věkové třídy zůstává v přepočtu na 1 ha kolem 800 až 1100 kusů jedinců smrku ztepilého. Do jisté míry jde ještě o dostatečnou mezní hustotu porostů, nicméně zápoj porostů je skupinovitě rozvolněn. Právě tato místa však můžeme považovat za ideální východiska pro přestavbu stávajících smrkových porostů technikou skupinových prosadeb (event. podsadeb) odolnějšími dřevinami, převážně bukem lesním, místy i jedlí bělokorou a na vhodných lokalitách (odsouhlasených orgány ochrany přírody) také modřínem. Do úvahy pro lesního hospodáře vstupuje také možnost uskutečnění rekonstrukcí kalamitou postižených porostů prostřednictvím umělé obnovy na úzkých násečných pruzích v místech s nejvíce rozvolněným zápojem.

Závěr

Realizace skupinových prosadeb a podsadeb ve sněhem a námrazou prolámaných smrkových monokulturách na LHC Colloredo Opočno byla již v loňském roce zahájena. Po zpracování kalamity na ploše 21 ha jsme ve dvou porostních skupinách s věkem 35 roků již v podzimním období uskutečnily úvodní skupinové prosadby na souhrnné výměře 2 ha; u buku lesního ve výchozí hustotě mezi 8 až 10 tisíci ks sazenic v přepočtu na 1 ha, u jedle bělokoré v hustotě mezi 3 a 5 tisíci ks na 1 ha. Lesní porosty tak nejsou po kalamitě vytrženy z produkčního cyklu a nepochybně budou do budoucna ve změněné druhové skladbě a prostorové výstavbě lépe odolávat škodlivým účinkům námrazy a sněhovým kalamitám v Orlických horách.

Citovaná literatura

KADLUS, Z.: K otázce námrazy v Orlických horách. Lesnická práce, 39, 1960, č. 2, s. 62 - 66.

KADLUS, Z.: Kalamita 1966 - 1967 v Orlických horách. Lesnická práce, 47, 1968, č. 7, s. 307 - 314.


Poznámka

Příspěvek vychází z řešení výzkumného záměru MZE 0002070201 (Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se podmínkách prostředí) a z praktické realizace pověření Poradenská a expertní činnost v oboru lesního školkařství, umělé obnovy lesa a zalesňování, financovaných z rozpočtu MZe ČR.


* * *

Kontaktní adresy:

Ing. Ladislav Šimerda
Správa lesů Kristiny Colloredo Mansfeldové
Zámecká 6
517 73 Opočno
simerda@colloredo.opocno.cz

Ing. Václav Nárovec, CSc.
Výzkumná stanice Opočno
Na Olivě 550
517 73 Opočno
narovec@vulhmop.cz


* * *

Připraveno pro Lesnickou práci (citace):

ŠIMERDA, L. - NÁROVEC, V.: K loňské sněhové kalamitě v Orlických horách. [To last years's snow calamity in Orlické Mountains]. Lesnická práce, 86, 2007, č. 3, s. 158 - 159.

Foto v titulu: Z fotoarchivu VS Opočno poskytnul Ing. František ŠACH, CSc. (Orlické hory; 2006)


* * *

Datum poslední aktualizace:

13. března 2007 (11:00 h.)