Poznámky k nálezu houby Brunchorstia pinea (Karst.) Höhn.
na koncových výhonech smrků v Orlických horách

Ing. Václav Nárovec, CSc.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti - Výzkumná stanice Opočno



Úvod

Houba Brunchorstia pinea (Karst.) Höhn. je anamorfním (konidiovým) stadiem vřeckovýtrusé houby Ascocalyx abietina (Lagerb.) Schläpfer-Bernhard, označované také četnými synonymy: Gremmeniella abietina (Lagerb.) Morelet, Scleroderris lagerbergii Gremmen, Crumenula abietina Lagerb. aj. V České republice byla přítomnost této houby zaznamenána v květnu 1972 na tříletých sazenicích borovice lesní v lesní školce Březina (polesí Chanovice) bývalého Lesního závodu Nepomuk (Uroševič a Jančařík 1973, resp. Jančařík a Uroševič 1973). Ojedinělá přítomnost houby B. pinea (A. abietina) na lesních dřevinách byla následně potvrzena ještě v 80. letech na kleči v Krkonoších, nicméně z období posledních nejméně 10 let nazpět (1990 - 1999) chybějí jakékoliv informace o jejím rozšíření v České republice, a to přesto, že ze strany lesnických fytopatologů byla potenciálnímu výskytu A. abietina u nás věnována i nadále velká pozornost zejména v souvislosti s některým neobjasněným prosycháním a odumíráním borových porostů (Soukup a Pešková 2000a, Jančařík 2000a, 2000b, Jančařík a Procházková 2000).
Průkazný nález pyknid anamorfy B. pinea ve chřadnoucích smrkových porostech v Orlických horách, zaznamenaný poprvé v červnu loňského roku (15. 6. 2000), proto bezesporu patří k významným momentům soudobé ochrany lesa. Oprávněně na sebe váže pozornost nejen odborné veřejnosti, ale i médií. Dokladem zájmu médií bylo např. vysílání České televize dne 27. října 2000, které se problematice aktuálního rozšíření houby Ascocalyx abietina v Orlických horách věnovalo hned ve dvou zpravodajských relacích ("Večerníky" v 18:00 hod. na ČT1; "21" ve 21:00 hod. na ČT2).
Problematika rozšíření houby A. abietina v jejím anamorfním stádiu B. pinea v našich horských smrčinách zůstává v současné době (červen 2001) i nadále aktuální. Záměrem předkládaného příspěvku je kompletovat soubor informací o poradenských aktivitách pracovníků útvaru ochrany lesa VÚLHM Jíloviště - Strnady a útvaru pěstování lesa VS Opočno při studiu biotických příčin chřadnutí mladých smrkových porostů v Orlických horách v období od srpna 1994 do prosince 2000. Podrobněji jsou rozvedeny také některé informace, vztahující se k okolnostem vlastního nálezu pyknid anamorfy B. pinea na koncových výhonech poškozených smrků v červnu 2000.

Kontrola zdravotního stavu mladých smrkových porostů v Orlických horách

Odrůstání smrkových kultur, založených na rozsáhlých imisních holinách v Orlických horách, jejich zdravotní stav a předpoklady pro zajištění kultur se v první polovině 90. let jevily víceméně jako bezproblémové. Až do roku 1995 nebyly v těchto porostech zaznamenány vážnější příznaky poškození, které by mohly vyvolat obavu o budoucnost nově vznikajících porostů (Husák 2000).
Výjimkou byl pouze případ úzce lokálních problémů s vyzráváním (dřevnatěním) výhonů ve smrkových kulturách kolem Pěticestí (1004 m n. m.), zaznamenaný v roce 1994. Průběh a závěry poradenských šetření (5. 8. 1994) pracovníků VÚLHM - VS Opočno tehdy zkompletoval Šach (1994). Konstatoval, že apikální výhony smrků "byly zřejmě poškozeny jednak fyziologickým suchem …", jednak že "došlo k četným mechanickým porušením výhonů v důsledku mimořádně vysoké a tedy i hmotné sněhové pokrývky". Poradenská zpráva zahrnovala nejen prognózu, že poškozené výhony budou regenerovat, ale také majitelům lesa doporučovala bezodkladně uskutečnit komplexní zhodnocení zdravotního stavu porostů včetně fytopatologického průzkumu, pokud by vlastníci zaznamenali další zhoršení zdravotního stavu smrkových kultur v hřebenové oblasti. U mechanicky poškozených pletiv a jiných poraněních výhonů bylo totiž možné oprávněně předpokládat následnou kolonizaci houbovými patogeny. Tato obava se nicméně v dalších třech letech nepotvrdila, resp. požadavky na fytopatologicky zaměřený průzkum zájmového regionu nebyly ze strany vlastníků lesa vzneseny.
Problémy se zdravotním stavem smrkových porostů založených na hřebenu Orlických hor vystoupily do popředí zájmu teprve v polovině října 1997. Tehdy byli pracovníci VÚLHM - VS Opočno požádáni o shlédnutí Správou Kolowratských lesů (SKL Rychnov nad Kněžnou) vybraných kultur a o vypracování stanoviska k možným příčinám aktuálního poškození smrkových porostů 1. věkové třídy. S ohledem na termín zadání (blížící se zimní období) mohla mít uskutečněná terénní poradenská šetření pouze omezený rozsah a tedy jen informativní charakter. Zahrnovala jednorázové odběry vzorků půdy a jehličí k chemickým analýzám a dále odběry vzorníků (včetně kořenů) k podrobným fytopatologickým a entomologickým vyšetřením. Pochůzka po hřebenu Orlických hor se uskutečnila dne 24. 10. 1997. Na třech posuzovaných lokalitách (Malá Deštná, Velká Deštná, Pěticestí) bylo možné konstatovat skupinkovité prořeďování mlazin vlivem narůstající mortality smrku a také prohlubující se defoliaci některých jednotlivých výhonů či větví. Závažnou skutečností přitom bylo zjištění, že kořenový systém většiny již odumřelých vzorníků původně vysazovaných krytokořenných sazenic vykazoval různé typy deformací včetně případů strangulace kořenů a kmínku nerozpadavým obalem (podrobněji Jurásek 2000). Naopak fytopatologické a entomologické analýzy odebraných vzorníků nepotvrdily přítomnost žádného konkrétního biotického původce poškození, tj. defoliace jednotlivých výhonů či mortality celých stromků.
Terénní šetření, realizovaná v říjnu 1997, byla uzavřena vypracováním poradenské zprávy (Nárovec 1998) a jejím předložením zadavateli (27. února 1998). Zpráva zahrnovala doporučení, aby se v rámci nadcházejících obnov lesních hospodářských plánů uskutečnila účelově zaměřená šetření a terénní průzkumy. K neopomenutelným tématům těchto (navrhovaných) šetření měly patřit: a) analýza vlivu biotických škůdců na mortalitu smrku ztepilého v porostech první věkové třídy a na vznik nežádoucích poruch apikální dominance, b) abiotické a jiné příčiny poškozování apikálních výhonů smrku obecného na hřebenu Orlických hor, c) vývoj sadbového materiálu s různě deformovaným kořenovým systémem, d) analýza růstu smrku ztepilého různého původu na hřebenu Orlických hor a e) analýza souvislosti v minulosti uplatněných hnojivářských a melioračních opatření s četností výskytu poruch apikální dominance smrků v konkrétních kulturách včetně podrobného vyšetření stavu a podmínek výživy zájmových lesních kultur na hřebenu Orlických hor (meliorační průzkum) a průzkumu imisního zatížení. Předložená zpráva (Nárovec 1998, s. 4) definovala celkem 12 hypotéz možných příčin aktuálně nevyhovujícího zdravotního stavu smrkových mlazin na hřebenu Orlických hor. Jednou z vyslovených hypotéz byla i možnost, že "koncové výhony smrku poškozuje houba Ascocalyx abietina".
V následném 2letém období (červen 1998 až květen 2000) uskutečnili pracovníci Lesní ochranné služby VÚLHM Jíloviště - Strnady společně s pracovníky VÚLHM - Výzkumné stanice Opočno řadu výjezdů do terénu s cílem tuto pracovní hypotézu o přítomnosti houby A. abietina na území ČR potvrdit, event. vyvrátit. Šetření, orientovaná výhradně na fytopatologický průzkum hřebenových partií centrální části Orlických hor, se uskutečnila v termínech 23. června 1998, 2. a 8. června 1999, 20. a 30. července 1999, 12. září 1999, 18. a 19. května 2000. Žádné z nich však přítomnost houby A. abietina, resp. anamorfy B. pinea na smrku v Orlických horách nepotvrdila (podrobněji např. Liška 1998, Soukup 1999). Dokonce i šetření, realizovaná ještě ve dnech 18. a 19. května 2000 ve smrkových mlazinách Orlických hor a Kralického Sněžníku (tedy přesně 4 týdny před vlastním nálezem pyknid B. pinea na větvičkách poškozených smrků), bylo možné uzavřít konstatováním, že tato houba nalezena nebyla, resp. její možnou přítomnost nebylo možné dokladovat konkrétní herbářovou položkou (průkazným nálezem). I nadále se proto usuzovalo (resp. stále usuzuje), že na aktuálním poškozování kultur smrku ztepilého a smrku pichlavého v Orlických horách mají rozhodující vliv spíše faktory abiotické povahy, neboť na poškozených výhonech nebyl zjištěn ani jakýkoliv jiný biotický původce poškození.

Nález pyknid anamorfy Brunchorstia pinea (Karst.) Höhn.

Zásadní zlom z hlediska verifikace hypotézy o přítomnosti houby Ascocalyx abietina v orlickohorských smrčinách nastal teprve o několik týdnů později. Stojí za zaznamenání, že prvotním nálezcem pyknid anamorfy Brunchorstia pinea (Karst.) Höhn. na smrku v ČR nebyl žádný z tuzemských lesníků, nýbrž odborník (botanik) ze zahraničí: pan Prof. Dr. Hardy Pfanz z Univerzity v Essenu. Dne 15. června 2000 spolu se svými studenty a s doprovodem pracovníků VÚLHM (RNDr. Bohumír Lomský, CSc., RNDr. Marian Slodičák, CSc., Ing. František Šach, CSc.) navštívil Orlické hory a poukázal přitom na počínající fruktifikaci anamorfního stadia houby A. abietina na koncových větvičkách mladých smrků v kulturách kolem Malé Deštné (1090 m n. m.). Potvrdil tak platnost obecné zásady "být na správném místě ve správný okamžik", v našem případě v poškozených smrčinách během počátku tvorby plodnic. V dalším období realizovaná fytopatologická šetření (23. a 27. června 2000, 11. a 12. července 2000 aj.) pak již mohla pouze potvrdit správnost názoru německého profesora. Výskyt pyknid anamorfy Brunchorstia pinea byl přitom zjištěn nejen na Orlických horách, ale i v okolních pohraničních pohořích. Informace o průkazném nálezu A. abietina na území ČR byla bezodkladně zaslána odboru tvorby lesa MZe ČR Praha (30. června 2000; viz Soukup 2000) a následně i vlastníkům lesa (17. 7. 2000; viz Zahradník 2000). Lesnická veřejnost byla o nových poznatcích informována na odborném semináři "Lesnické hospodaření v imisní oblasti Orlických hor" (Opočno, 31. 8. - 1. 9. 2000; viz Soukup a Pešková 2000b) a zejména pak prostřednictvím cíleně zaměřeného příspěvku, otištěného v Lesnické práci č. 10/2000 (Soukup a Pešková 2000a).

Další fytopatologická šetření

V souvislosti s červnovým (15. 6. 2000) nálezem pyknid B. pinea na smrku v Orlických horách se nelze nezmínit o odezvě ze strany zahraničních odborníků v oboru ochrany lesa, resp. o jejich účasti při posuzování zdravotního stavu orlickohorských smrčin. Mimo VÚLHM Jíloviště - Strnady a jiných tuzemských pracovišť (např. LDF MZLU v Brně; vedoucí Ústavu ochrany lesa a myslivosti: Dr. Ing. Libor Jankovský; 27. června 2000) se na determinaci nalezených pyknid spolupodílel také Institut für Forstschutz rakouského ústavu Forstliche Bundesversuchsanstalt ve Vídni (FBVA; Dipl.-Ing. Dr. Christian Tomiczek; determinace přítomnosti houby B. pinea u 3 vzorků chřadnoucích výhonů, zaslaných Správou Kolowratských lesů Rychnov nad Kněžnou do Rakouska; 17. července 2000). Dva pracovníci FBVA (entomolog Dipl.-Ing. Hannes Krehan a fytopatolog Dr. Thomas Cech) navštívili ve dnech 21. a 22. srpna 2000 Orlické hory a svá pozorování a makroskopické analýzy během září kompletovali ve dvou poradenských zprávách (Cech a Krehan 2000a, 2000b). Potvrdili v nich, že příčinou poškození porostů jak smrku ztepilého, tak smrku pichlavého, je onemocnění vyvolané houbou Brunchorstia pinea. Konstatovali zde (Cech a Krehan 2000a), že aktuálně pozorované odumírání větví je důsledkem houbové infekce z období mezi rokem 1998 a 2000, a doplnili, že příčiny odumírání větví z předchozích let (tj. před rokem 1998) nebylo možné průkazně stanovit (identifikovat), neboť tyto výhony již nebyly na vzornících přítomny. Uvádějí nicméně, že pozorované abnormality ve větvení smrků, zjištěné zejména ve spodní části korun posuzovaných smrků, nepřímo poukazují na možnou předchozí přítomnost této houby. Cech a Krehan (2000b) při svých pozorováních (uskutečněných ovšem již v období tvorby plodnic!) také prokázali, jaké obtíže doprovázejí průkaznou determinaci houbových patogenů na odebíraných vzornících. Z odběru na prvním stanovišti (porost č. 815 v 730 metrech nad mořem) byly totiž pyknidy Brunchorstia pinea nalezeny pouze na 3 vzornících (tj. 19 %) z celkově 16 odebraných; ve druhém případě (vzorníky z hřebenových poloh) pak jen na 17 vzorcích (44 %) z celkově 39 analyzovaných větviček. Žádný konkrétní nález, vysvětlující poškození, přitom nebyl identifikován u 6 kusů (38 %), resp. 15 kusů (38 %) odebraných vzorníků. Mimo hledané pyknidy B. pinea byly u 6 (38 %), resp. 7 (18 %) vzorníků identifikovány také pyknidy houby Phomopsis sp. (podrobněji Cech a Krehan 2000b). Při terénních šetřeních rakouských specialistů se současně potvrdily předchozí závěry (Liška 1998, Soukup 1999) o tom, že poškození smrků nemá přímou spojitost s napadením dřevin hmyzími škůdci. Na kmínku některých stromků bylo sice při terénním ohledání v srpnu 2000 nalezeno několik jedinců mšic Cinaria sp. a na starších jehlicích či na kůře také tzv. černě (povlaky na listech způsobené saprofytickými houbami, vyvíjejícími se na exkretech savého hmyzu), avšak bez vlivu na poškození stromků (Cech a Krehan 2000a).
Dílčí výčet pozorování, terénních šetření a fytopatologických analýz, uskutečněných v období do konce roku 2000, je možné uzavřít odkazem na podzimní pochůzku (ze dne 5. října 2000), kterou na pozvání Správy Kolowratských lesů Rychnov nad Kněžnou a ředitelství LČR, s. p. Hradec Králové uskutečnil Ing. Vlastislav Jančařík, CSc. (VÚLHM Jíloviště - Strnady). Ve svém poradenském sdělení (Jančařík 2000a, s. 2) mimo jiné upozorňuje na "pozoruhodnou a nápadnou skutečnost", totiž "že příznaky odumření koncových smrkových větviček jsou na všech poškozených smrcích naprosto stejné, identické a uniformní, což už samo o sobě vytváří pochybnosti o biotických příčinách syndromu poškození". Konkrétně (doslova) uvádí: "V případě, že by příčinou poškození smrků byla houba Ascocalyx abietina jakožto hlavní a primární příčina a její patogenní napadení živých zdravých smrků, muselo by nutně dojít k diferenciaci příznaků vzhledem k postupnému napadání větví, poněvadž infekce touto houbou probíhá obvykle po dobu několika měsíců v letním období. Uniformita příznaků naopak signalizuje, že příčiny poškození jsou s největší pravděpodobností abiotického charakteru a houba osídluje teprve oslabené a chřadnoucí až odumírající smrkové větvičky. Tím ovšem není vůbec řečeno, že tato houba nemá žádný hospodářský význam. Naopak zjištění její přítomnosti jak v Orlických horách, tak i v jiných horských oblastech ČR, ukazuje na její zcela mimořádný hospodářský význam pro zdravotní stav horských smrkových porostů a signalizuje i nebezpečí, které by mohlo nastat při dalším šíření a aklimatizaci této houby, a zejména i zcela konkrétní nebezpečí vzniku a vývoje vysoce patogenních a agresivních ras či kmenů této houby."

Závěr (Souhrn)

Předložený příspěvek je dílčí retrospektivou poradenských aktivit pracovníků útvaru pěstování lesa a Lesní ochranné služby (útvaru ochrany lesa) VÚLHM Jíloviště - Strnady, vykonaných v rámci studia biotických příčin chřadnutí mladých smrkových porostů v Orlických horách. V chronologické posloupnosti jsou stručně interpretovány závěry nejdůležitějších fytopatologických a jiných šetření, realizovaných v letech 1994 až 2000 zejména v hřebenových partiích centrální části Orlických hor, event. Kralického Sněžníku a Jeseníků. Zahrnuta je také informace o návštěvě některých zahraničních odborníků (Cech a Krehan 2000a, 2000b) v České republice a dále některé upřesňující údaje, vztahující se k okolnostem vlastního nálezu pyknid anamorfy B. pinea na koncových výhonech poškozených smrků v Orlických horách (návštěva Prof. Dr. H. Pfanze dne 15. 6. 2000). Dosavadní studium a fytopatologické analýzy pracovníků VÚLHM Jíloviště - Strnady směřují k předběžnému závěru, že možná negativní úloha (potvrzená přítomnost) houby Brunchorstia pinea (resp. Ascocalyx abietina) v chřadnoucích vysokohorských smrčinách není zanedbatelná. Nicméně aktuálně zjištěnou přítomnost anamorfy B. pinea na větvičkách poškozených smrků pravděpodobně nelze interpretovat jako primární a nejdůležitější příčinu aktuálního zhoršování zdravotního stavu orlickohorských smrčin (viz Soukup a Pešková 2000a, Jančařík 2000a). Návrh na realizaci účelově zaměřených průzkumů ochrany lesa v zájmovém regionu (viz Nárovec 1998) proto zůstává i nadále aktuální.

LITERATURA

CECH, T. L., KREHAN, H.: Description and assessment of health condition of the forest stands of Jan Kolowrat properties in the Orlicki mountains. [Poradenská zpráva pro SKL Rychnov nad Kněžnou]. Wien, Forstliche Bundesversuchsanstalt - Institut für Forstschutz 2000a. 7 s.
CECH, T. L., KREHAN, H.: Microscopical analyses of cankers on twigs and stems of Norway spruces from the Orlicki Hory ("Adlergebirge"), Czech Republic. [Poradenská zpráva pro SKL Rychnov nad Kněžnou]. Wien, Forstliche Bundesversuchsanstalt - Institut für Forstschutz 2000b. 3 s.
HUSÁK, J.: Praktické problémy hospodaření v oblasti Orlických hor v porostech poškozených imisemi na LHC Kolowratské lesy Rychnov nad Kněžnou. In: Lesnické hospodaření v imisní oblasti Orlických hor. Sborník referátů z celostátního semináře. Opočno, 31. 8. - 1. 9. 2000. Ed. M. Slodičák. Opočno, VÚLHM - Výzkumná stanice 2000, s. 97 - 100.
JANČAŘÍK, V.: Zpráva o výsledku pochůzky ve smrkových porostech Orlických hor. [Poradenská zpráva pro LČR, s. p. Hradec Králové]. Jíloviště - Strnady, VÚLHM 2000a. 4 s.
JANČAŘÍK, V.: Choroby lesních dřevin karanténní povahy v okolních státech a nebezpečí jejich zavlečení do lesů v ČR. In: Škodliví činitelé v lesích Česka 1999/2000. Sborník referátů z celostátního semináře. Praha - Suchdol, 22. 3. 2000. Ed. P. Kapitola. Jíloviště - Strnady, VÚLHM 2000b, s. 35 - 41.
JANČAŘÍK, V., PROCHÁZKOVÁ, Z.: Aktuální poznatky v ochraně sadebního materiálu před nově se objevujícími houbovými patogeny. In: Kontrola kvality reprodukčního materiálu lesních dřevin. Sborník referátů z celostátního semináře. Opočno, 7. - 8. 3. 2000. Ed. A. Jurásek. Opočno, VÚLHM - Výzkumná stanice 2000, s. 101 - 106.
JANČAŘÍK, V., UROŠEVIČ, B.: First record of Brunchorstia pinea (Karst.) v. Höhn. in a forest nursery in Czechoslovakia. European Journal of Forest Pathology, 3, 1973, č. 2, s. 121 - 123.
JURÁSEK, A.: Vliv kvality obalené sadby na zdravotní stav výsadeb v horských podmínkách. In: Lesnické hospodaření v imisní oblasti Orlických hor. Sborník referátů z celostátního semináře. Opočno, 31. 8. - 1. 9. 2000. Ed. M. Slodičák. Opočno, VÚLHM - Výzkumná stanice 2000, s. 161 - 163.
LIŠKA, J.: Výsledky terénního šetření. [Poradenská zpráva pro SKL Rychnov nad Kněžnou]. Jíloviště - Strnady, VÚLHM 1998. 1 s.
NÁROVEC, V.: Průběh a závěry pochůzky po hřebenu Orlických hor dne 24. října 1997. [Poradenská zpráva pro SKL Rychnov nad Kněžnou]. Opočno, VÚLHM - VS 1998. 5 s. [9 s. příl.].
NÁROVEC, V.: K nálezu houby Ascocalyx abietina v Orlických horách. Lesnická práce, 80, 2001, č. 6, s. 268 - 270.
SOUKUP, F.: Poškození smrku v Orlických horách. [Poradenské sdělení pro ORLH MZe ČR Praha]. Jíloviště - Strnady, VÚLHM 1999. 1 s.
SOUKUP, F.: Poškození smrkových mlazin v Orlických horách. [Poradenské sdělení pro MZe ČR Praha]. Jíloviště - Strnady, VÚLHM 2000. 1 s.
SOUKUP, F., PEŠKOVÁ, V.: Napadení poškozených smrků v Orlických horách houbou Ascocalyx abietina. Lesnická práce, 79, 2000a, č. 10, s. 472 - 473.
SOUKUP, F., PEŠKOVÁ, V.: Výskyt významného sekundárního škůdce - houby Ascocalyx abietina na smrku v Orlických horách. In: Lesnické hospodaření v imisní oblasti Orlických hor. Sborník referátů z celostátního semináře. Opočno, 31. 8. - 1. 9. 2000. Ed. M. Slodičák. Opočno, VÚLHM - Výzkumná stanice 2000b, s. 87 - 88.
ŠACH, F.: Vyjádření ke stavu smrkových kultur v oblasti Pěticestí na základě pochůzky vykonané 5. srpna 1994. [Poradenská zpráva pro SKL Rychnov nad Kněžnou]. Opočno, VÚLHM - VS 1994. 1 s.
UROŠEVIČ, B., JANČAŘÍK, V.: Výskyt houby Brunchorstia pinea (Karst.) v. Höhn. na území ČSR. In: Práce VÚLHM. Svazek 44. Jíloviště - Strnady, VÚLHM 1973, s. 95 - 105.
ZAHRADNÍK, P.: Zdravotní stav lesních porostů v Orlických horách. [Poradenská zpráva pro MZe ČR Praha a vlastníky lesa]. Jíloviště - Strnady, VÚLHM 2000. 5 s.
* * *

Foto v titulu: (převzato z webové stránky na www.forst.uni-muenchen.de)

Primární pramen (citace):

NÁROVEC, V.: Poznámky k výskytu houby Brunchorstia pinea (Karst.) Höhn. na koncových výhonech smrků v Orlických horách. [Comments to the record of Brunchorstia pinea (Karst.) Höhn. on spruce twigs in the Orlické hory Mts.]. Zprávy lesnického výzkumu, 46, 2001, č. 4, s. 296 - 298.