Služby poskytované VÚLHM - VS Opočno pro vlastníky lesa
při hodnocení kvality sadebního materiálu lesních dřevin

(Výňatky z přednášky pro vlastníky lesa, prezentované v červnu 2000 na celostátním semináři v Přelouči)

Antonín Jurásek, Jarmila Martincová, Jarmila Nárovcová



Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti - Výzkumná stanice Opočno



Služby pro vlastníky lesa

Úvod

Vzhledem k privatizaci našeho lesního školkařství se sadební materiál lesních dřevin stal předmětem obchodu. Proto bylo nezbytné, podobně jako v jiných evropských zemích, vypracovat standardy kvality sadebního materiálu.
V České republice se v posledních letech již začíná projevovat nadbytek některých druhů sazenic. Tento stav napomáhá zvyšování kvality produkce a vyvolává i potřebu objektivního hodnocení kvalitativních znaků sazenic. Hodnocení kvality sadebního materiálu je důležité jednak pro školkaře, kteří chtějí zvýšit konkurenceschopnost svého zboží, jednak pro odběratele, kteří chtějí znát skutečný stav vysazovaných sazenic, a to zejména v případě pochybností, zda nedošlo k jejich poškození během předchozí manipulace.
Výsledky testů kvality sadebního materiálu lesních dřevin se pak mohou stát důležitým argumentem v případných sporech při neúspěšném zalesňování. Objektivní zjišťování kvality sadebního materiálu bude mít velký význam i při připravované certifikaci sadebního materiálu v rámci EU a OECD, postupně i pro vnitřní trh.

Akreditovaná zkušební laboratoř "Školkařská kontrola"

Provozní hodnocení kvality sadebního materiálu (nejen morfologické, ale i fyziologické) je již běžné v některých státech v Evropě i v Americe. V České republice se tímto hodnocením již po několik let v rámci pověření MZe ČR zabývá Výzkumná stanice VÚLHM v Opočně.
Laboratoř ve Výzkumné stanici VÚLHM v Opočně provádí hodnocení morfologické a fyziologické kvality sadebního materiálu jako poradenskou činnost pro školkaře a vlastníky lesa od roku 1995. Pro vlastníky lesa je tato služba dotována v rámci pověření Odboru tvorby lesa MZe ČR. Protože je tato expertní činnost využívána i pro kontrolní účely státní správy a bude zařazena do kontrolního systému v rámci EU a OECD, probíhá v letošním roce (2000) akreditační řízení.

Hodnocení kvality sadebního materiálu lesních dřevin

Standardy kvality sadebního materiálu

Základní pomůckou pro hodnocení standardů kvality je česká technická norma "Sadební materiál lesních dřevin" (ČSN 482115), která vstoupila v platnost na jaře 1999 a která udává základní morfologické i fyziologické charakteristiky sazenic. Orientačně jsou zde popsány i metody hodnocení fyziologického stavu sadebního materiálu.
Komplexní hodnocení sazenic v naší laboratoři, zahrnující řadu různých testů a které má potom vysokou vypovídací hodnotu, trvá přibližně 1 měsíc. Orientační posouzení zjišťující velmi závažné poškození sadebního materiálu, které by výrazně ohrozilo jeho výsadbyschopnost, je možno uskutečnit během jednoho týdne. Součástí hodnocení jsou i kontrolní výsadby vzorků sazenic realizované v objektu výzkumné stanice.

Zjišťované morfologické charakteristiky

Základním měřeným znakem je výška nadzemních částí semenáčků a sazenic. K této charakteristice jsou vztahována všechna ostatní morfologická kritéria. Pro úspěch zalesňování má největší význam síla kořenového krčku a dále pak stav kořenového systému, který je v ČSN 482115 charakterizován především pomocí poměru objemu kořenů k nadzemním částem a pomocí podílu objemu jemných kořenů (do síly 1 mm) v kořenovém systému. Vzhledem k pracnosti a menší přesnosti zjišťování objemů kořenů jsou v současné době zjišťovány vztahy mezi hmotnostními a objemovými charakteristikami a převodní hodnoty, které by umožnily následný přechod na gravimetrická hodnocení (vážení vzorků). Podle druhu dřeviny jsou měřeny i některé další znaky, jako například délka posledního přírůstu ve vztahu k celkové výšce (u smrku a douglasky) jako možný projev nevyváženosti výživy nebo u podřezávaných listnáčů průměr kořene v místě řezu.
V rámci hodnocení morfologické kvality je dále vizuálně posuzována průběžnost kmínků a případný výskyt deformací nebo závažných poranění kořenů.

Zjišťované fyziologické charakteristiky

Přebíraný sadební materiál je nejprve posuzován vizuálně z hlediska přítomnosti zvětšování a rašení pupenů a výskytu aktivního růstu kořenů (přítomnosti bílých rostoucích kořenových vrcholů). Kontrolováno je zajištění sazenic proti ztrátě vody a dalšímu poškození během přepravy a případné povrchové oschnutí kořenů. Na podélných řezech pupenů a kmínků je zjišťována přítomnost barevných změn jako indikátoru případného poškození. V případě podezření na výskyt biogenních škůdců (houbová infekce, hmyz) jsou vzorky předávány do fytopatologické laboratoře Lesnické ochranné služby v Jílovišti - Strnadech.
Základním testem fyziologické kvality (s relativně vysokou mírou spolehlivosti) prováděným v naší laboratoři je zjišťování takzvaného růstového potenciálu kořenů, to je potenciální schopnosti sazenic obnovit rychle růst kořenů po výsadbě do příznivých podmínek. Sazenice jsou přesazeny do přepravek se směsí rašeliny a perlitu a umístěny do růstové komory s teplotou 20 - 22 °C, relativní vzdušnou vlhkostí 70 % a délkou dne 16 hodin. Po 3 týdnech je hodnocen počet rostoucích (bílých) kořenů kratších a delších než 0,5 cm. Sledováno je rovněž rašení terminálních a postranních pupenů.
Tento test může být doplněn předchozím vystavením části rostlin teplotnímu a vlhkostnímu stresu (32 °C, 30 % r.v.v. po 15 minut). Při porovnání následného růstu stresovaných a nestresovaných sazenic je možno odhalit i menší oslabení, které se při samotném hodnocení růstového potenciálu kořenů neprojeví. Tento test vitality vyvinutý na Oregonské státní univerzitě je vhodný především pro posuzování sadebního materiálu určeného pro velmi nepříznivá stanoviště.
Orientačně je možno zjišťovat stav kořenů pomocí měření elektrické vodivosti výluhů z jemných kořenů. Vysoký podíl vodivosti z čerstvých kořenů na celkové vodivosti po usmrcení signalizuje závažné poškození. Obsah vody v nadzemních částech a kořenech sazenic je zjišťován vážením vzorků před a po vysušení a je stanoven v procentech čerstvé hmotnosti. Nově se zavádí hodnocení vodního potenciálu pomocí tlakové komory, toto zařízení je přenosné a bude využitelné i pro ambulantní měření v terénu.
Podle potřeby jsou do komplexního hodnocení zařazovány i další testy, například u dlouhodobě skladovaného sadebního materiálu je barvením řezů Lugolovým roztokem zjišťována přítomnost škrobu v pletivech. Jeho nedostatek indikuje nadměrné vyčerpání zásobních látek během skladování. U sazenic určených pro skladování je zjišťována jejich "zimní odolnost" pomocí odolnosti nadzemních částí k mrazu. Sazenice jsou vystaveny mrazovému testu (-18 °C po 20 hodin) a rozsah poškození je hodnocen pomocí poměru elektrické vodivosti kmínků před a po vystavení mrazové teplotě.
Elektrická vodivost (nebo odpor) kmínků sazenic jako indikátor jejich vitality (pokud není kombinován s jinou metodou, např. mrazovým testem) je veličinou velmi problematickou, a to zejména proto, že závisí na mnoha různých faktorech a navíc podléhá velmi výrazným sezónním změnám v souvislosti s průběhem vegetačního klidu a růstové aktivity. Proto ji není možno doporučit pro jednorázové hodnocení kvality sadebního materiálu. Výsledky jsou objektivní pouze při opakovaném měření stejného vzorku rostlin pro zjištění změn, ke kterým mezi měřeními došlo. Mimo metody, které běžně pro hodnocení kvality používáme, existuje ještě řada dalších, více či méně perspektivních metod. V některých zahraničních laboratořích je pro zjišťování kvality semenáčků jehličnanů provozně používáno hodnocení fluorescence chlorofylu. S nákupem zařízení pro tuto perspektivní metodu počítáme v příštích letech.

Odběry vzorků

Pro dosažení maximální objektivity hodnocení kvality sadebního materiálu by bylo žádoucí, aby pracovníci laboratoře odebírali vzorky sazenic přímo v terénu (ve školce, na místě založení). Současná praxe je taková, že zákazníci si většinou sami odebírají vzorky a přivážejí je do výzkumné stanice po předchozí telefonické domluvě. Tento systém má některé nevýhody:

  • Výběr reprezentativního vzorku závisí na subjektivním přístupu zákazníka. Pro komplexní testy kvality je požadováno 100 ks sazenic. Zpravidla je náhodně vybráno několik svazků. Hodnocení kvality se tedy vztahuje pouze k dodanému vzorku. Výsledky lze zevšeobecňovat pouze do té míry, do jaké odpovídá testovaný vzorek ostatním jedincům v souboru.

  • Druhým problémem je zajištění sazenic proti poškození (zejména ztrátě vody) během přepravy. ČSN 482115 udává, že "vzorky o velikosti 100 kusů sazenic musí být dodány na specializované pracoviště do 48 hodin od vyzvednutí ve školce, po vyskladnění (v případě skladovaných sazenic) nebo od přejímky. Během dopravy musí být vzorky zajištěny proti vysýchání a působení vysokých teplot." Nejvhodnější je převážet vzorky uzavřené v polyetylenových pytlích. Pokud jsou sazenice příliš velké, je možno do pytlů uzavřít pouze kořeny. Doprava musí být co nejrychlejší s vyloučením denních hodin s intenzivním slunečním svitem a vysokou teplotou. Je třeba mít na paměti, že výsledky testů odpovídají stavu, jaký měl vzorek při dodání do laboratoře a ne stavu při odběru v terénu. Proto je nutno velmi pečlivě dbát na to, aby se kvalita odebraného vzorku změnila následnou manipulací co nejméně.


    • Vzhledem k těmto nedostatkům považujeme za vhodnější aby pro vzorky vyjížděli pracovníci naší laboratoře. Závisí to samozřejmě na finančním zajištění této činnosti. V každém případě by to přispělo k dalšímu zkvalitnění poskytované služby.

    Dosavadní zkušenosti s hodnocením kvality sadebního materiálu

    Od roku 1995, kdy jsme s provozním hodnocením fyziologické kvality pro školkaře a vlastníky lesa začínali, jsme jak my, tak naši zákazníci získali řadu zkušeností a zlepšili naši spolupráci.
    Významný je zejména posun v přístupu k požadavkům na tato hodnocení. Dříve nás lesnický provoz velmi často žádal o zjištění příčin vysokého úhynu v kulturách několik měsíců po výsadbě. V takovém případě však již není zpravidla možno zpětně odvodit stav sazenic při výsadbě a odhalit příčiny a případně i viníka neúspěchu. V současné době je již většina problematických vzorků odebírána před zalesňováním.


    * * *

    Primární pramen (citace):

    Jurásek, A., Martincová, J., Nárovcová, J.: Služby poskytované VS Opočno pro vlastníky lesa při hodnocení kvality sadebního materiálu, standardy sadebního materiálu. [Services provided by Forest Research Station Opočno for forest owners and standards of forest reproductive material]. In: Možnosti poskytování služeb vlastníkům lesa v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Sborník přednášek z celostátního semináře pro vlastníky lesa. Přelouč, červen 2000. České Budějovice, INPROF 2000, s. 34 - 45.