Odběry sadebního materiálu lesních dřevin pro hodnocení kvality
Jarmila Nárovcová & Jan Leugner
Metodické pokyny k odběrům vzorků sadebního materiálu pro hodnocení kvality
Základní pomůcky
- polyetylenové pytle,
- provázky (na zavázání pytlů), nůž, zahradnické nůžky,
- štítky (samolepky a štítky pro vložení do pytlů) na označení vzorků,
- rýč (pro odběr vzorků ze záhonů),
- pásmo (pro určení polohy odběrových míst).
Postup
Velikost odebíraných vzorků vychází z technické normy ČSN 48 2115/Z1. Při odběru se postupuje podle vzorkovacího plánu.Vzorkovací plán
Minimální velikost rozborového vzorku pro komplexní hodnocení kvality je 200 ks. Počet rozborových vzorků se stanoví podle homogenity a velikosti hodnoceného souboru. Jeden vzorek je možno odebírat maximálně z plochy 0,25 ha záhonů nebo z 50 tisíc ks expedovaného sadebního materiálu (ČSN 48 2115/Z1). Používá se náhodný výběr systematický, pomocí kterého dochází k rovnoměrnému rozmístění odběrových míst po celé ploše a zároveň k vyloučení subjektivity. Vzorkovací plán vychází z metodického pokynu pro inventarizaci semenáčků a sazenic (Páv et al. 1990).a) Odběr ze záhonů obsahujících semenáčky v řádcích nebo proužcích nebo školkované sazenice
a1) Sedmiřádkové uspořádání záhonů
- Počet odběrových míst: 6
- Počet sazenic odebraných z jednoho odběrového místa: 5 po sobě následujících jedinců z každého řádku.
- Postup stanovení odběrových míst: Celková délka všech záhonů obsahující oddíl sadebního materiálu určený k odběru vzorků se vydělí 6. Tím je určena vzdálenost (interval) mezi jednotlivými odběrovými místy. Od kraje prvního záhonu je co nejpřesněji odměřena polovina vypočítané vzdálenosti mezi odběrovými body. To je první odběrové místo. Od tohoto místa je z každého řádku odebráno 5 po sobě následujících semenáčků nebo sazenic. Od prvního odběrového místa je odměřen vypočítaný interval a je vyznačeno druhé odběrové místo. Po záhonech se postupuje hadovitě, to je jedním směrem po prvním záhonu, po druhém ve směru opačném (od konce) atd. Při přechodu z jednoho záhonu na druhý je změřen úsek od odběrového místa do konce záhonu. Na dalším záhonu (v opačném směru) je pokračováno v doměření stanovené vzdálenosti. Rostliny se odebírají vždy od vyznačeného odběrového místa po směru měření.
a2) Pětiřádkové uspořádání záhonů
- Počet odběrových míst: 8
- Počet sazenic odebraných z jednoho odběrového místa: 5 po sobě následujících jedinců z každého řádku.
- Postup stanovení odběrových míst: Celková délka všech záhonů obsahující oddíl sadebního materiálu určený k odběru vzorků se vydělí 8. Tím je určena vzdálenost (interval) mezi jednotlivými odběrovými místy. Další postup je stejný s bodem a1).
b) Odběr ze záhonů obsahujících semenáčky z plnosíje
- Počet odběrových míst: 8
- Počet semenáčků odebraných z jednoho místa: 25 semenáčků rovnoměrně z celé šířky záhonu.
- Postup stanovení odběrových míst je stejný jako při odběru ze záhonů popsaném v bodě a). V každém odběrovém místě se na záhon položí rovná tyč a od ní ve směru měření jsou odebrány semenáčky.
c) Odběr ze záhonů obsahujících krytokořenné semenáčky v sadbovačích nebo přepravkách
- Počet odběrových míst: 8
- Při určování odběrových míst se postupuje obdobně jako v bodě b) s přihlédnutím k uspořádání ploch se sadbovači.
d) Odběr ze svazků (ve skladu, v založišti, na dopravním prostředku)
- Počet odběrových míst: 8
- U svazků po 25 kusech se odebere z vyznačených míst po 1 svazku. U svazků po 50 a více kusech se ze svazků určených ke vzorkování odebírá po 25 kusech z horní části (od úvazku).
- Odběrová místa jsou určena buď rozpočítáním svazků (při menším množství) nebo rozměřením vzdálenosti mezi odběrovými místy jako v předcházejících případech.
Při odběru ze svazků je ze 7 odběrových míst odebíráno po 15 kusech sazenic. Pokud je cílem odhalit poškození u okrajových sazenic uložených v odlišných podmínkách (například při skladování prostokořenných sazenic s nezakrytými kořeny v klimatizovaném skladu), je vhodné odebrat oddělené kompletní vzorky z okrajů a ze středních částí souboru.
Postup odběru
- Sazenice jsou ze záhonů vyzvedávány rýčem. Nejprve je rýč zapíchnut a sazenice jsou uvolněny ze dvou stran řádku (rýč je zapíchnut vždy v polovině mezi řádky). Hloubka rytí odpovídá velikosti kořenového systému sadebního materiálu. Potom jsou sazenice opatrně vyzvednuty tak, aby bylo poškození jejich kořenových systémů minimální. Kořeny jsou částečně zbaveny ulpívající zeminy oklepáním. Opět je přitom věnována velká péče ochraně před mechanickým poškozením kořenů.
- Vyzvednuté sazenice jsou postupně vkládány do označených polyetylenových pytlů. Během celé manipulace jsou chráněny proti vyschnutí (minimalizace doby mezi vyzvednutím a uložením do pytle) a proti poškození vysokou teplotou (uchovávání pytlů se sazenicemi ve stínu).
Evidence vzorků
Každý vzorek je uložen v polyetylenovém pytli (pokud se nevejde, pak v několika pytlích). Pytle jsou označeny štítkem uvnitř a samolepkou na povrchu. Štítek i samolepka obsahují stejné údaje o místě odběru, typu sadebního materiálu, případně i evidenční číslo oddílu sazenic.Soupiska vzorků obsahuje údaje o všech vzorcích odebraných na stejném místě (školka, sklad apod.).
* * *
Primární pramen (citace):
NÁROVCOVÁ, J. - LEUGNER, J.: Standardní operační postup 01 Odběr vzorků. [Verze 4. Pracovní postupy zkušební laboratoře Školkařská kontrola]. Opočno, VÚLHM - Výzkumná stanice 2004. 7 s.