Odběry sadebního materiálu pro hodnocení kvality

(Výňatky z přednášky pro vlastníky lesa, prezentované v březnu 2000 na celostátním semináři v Opočně)

Jarmila Martincová & Jarmila Nárovcová



Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti - Výzkumná stanice Opočno



Metodické pokyny k odběrům vzorků sadebního materiálu pro hodnocení kvality

Úvod

Zkušenosti posledních let ukazují významný posun v přístupu k hodnocení kvality sadebního materiálu mezi lesnickou veřejností. Významně se snížil podíl žádostí o zjištění příčin odumírání kultur a přibývá žádostí o zjištění kvality (resp. vitality) sadebního materiálu před výsadbou.
V případě, že příčinou neúspěchu zalesňování byla špatná kvalita sadebního materiálu, není to zpravidla několik měsíců po výsadbě již možno objektivně prokázat. Naopak, posouzení stavu sazenic při přejímce a expedici ze školky může výrazně omezit vysazování nekvalitních sazenic a zabránit následným sporům.

Kdy je vhodné požadovat hodnocení kvality sadebního materiálu?

  • na jaře při vyzvedávání sazenic,

  • 4 týdny před expedicí z klimatizovaných skladů po dlouhodobém skladování,

  • při podezření na snížení vitality nebo kvality sazenic,

  • při přejímce zakoupeného sadebního materiálu.

Jak postupovat při odběru vzorků?

Množství odebíraných sazenic

Pro komplexní hodnocení kvality sadebního materiálu jsou požadovány vzorky o velikosti 100 ks sazenic. Každý vzorek by měl představovat reprezentativní výběr z celého oddílu. Odběr vzorků je klíčovou záležitostí pro hodnocení kvality sazenic. Z tohoto pohledu by měla být zajištěna objektivita, nestrannost a reprezentativnost odběru. Výběr sazenic prováděný zainteresovanou stranou, ať již dodavatelem nebo odběratelem, by mohl vést k výraznému zkreslení vzorkovaného materiálu. Při odběru reprezentativního vzorku nestrannými pracovníky laboratoře jsou vytvořeny podmínky pro to, aby výsledky hodnocení mohly být vztaženy na celý oddíl pěstovaných sazenic.

Odběr ze záhonů ve školce

Vzorek sadebního materiálu je směsným vzorkem několika náhodných odběrů na záhoně. Postupuje se obdobným způsobem jako při inventarizaci sazenic na záhonech, a to systematickým náhodným výběrem, pomocí kterého jsou odběrová místa rovnoměrně rozmístěna po celé ploše při vyloučení subjektivního ovlivnění pracovníkem. Z jednoho místa jsou odebírány vždy tři po sobě následující semenáčky nebo sazenice, a to z každého řádku na záhoně. Při požadovaném počtu odebraných sazenic 100 ks to znamená 5 odběrových míst při sedmiřádkovém uspořádání záhonů nebo 7 odběrových míst při pětiřádkovém uspořádání.
Systém odběru vzorku je následující: Celková délka všech záhonů obsahující oddíl sadebního materiálu určený k odběru vzorků se vydělí 6 (při sedmiřádkovém uspořádání) nebo 8 (při pětiřádkovém uspořádání). Tím je určena vzdálenost mezi jednotlivými místy odběru. Po záhonech se postupuje hadovitě, to je jedním směrem po prvním záhonu, po druhém ve směru opačném (od konce) atd. Odběr jednotlivých částí směsného vzorku je přesně ve vypočteném délkovém intervalu. Takto odebraný směsný vzorek zahrnuje variabilitu pěstovaných sazenic na všech záhonech.
V případě, že při vizuálním posouzení všech pěstovaných záhonů je část plochy výrazně odlišná, pak se tato hodnotí zvlášť samostatným vzorkem a také výsledky jsou vztaženy pouze k této části.
Vyzvednuté sazenice jsou postupně vkládány do označených polyetylenových pytlů. Během celé manipulace jsou chráněny proti vyschnutí (minimalizace doby mezi vyzvednutím a uložením do pytle) a proti poškození vysokou teplotou (uchovávání pytlů se sazenicemi ve stínu).

Odběr vzorků ze svazků již dříve vyzvednutých sazenic

Tento způsob je používán v případě, kdy jsou k hodnocení určeny sazenice, které byly skladovány v klimatizovaném skladu nebo založišti nebo které byly již expedovány na místo zalesňování apod. I v tomto případě platí, že jde o vzorek směsný, tedy vybraný z více svazků. Náhodně je vybráno 10 svazků sazenic rovnoměrně z celého souboru a z každého svazku je odebráno prvních deset sazenic. Pokud je cílem odhalit poškození u okrajových sazenic uložených v odlišných podmínkách (například při skladování prostokořenných sazenic s nezakrytými kořeny v klimatizovaném skladu), je vhodné odebrat oddělené kompletní vzorky z okrajů a ze středních částí souboru.

Evidence a doprava vzorků do zkušební laboratoře

Každý vzorek musí obsahovat označení s evidenčním číslem a údajem o školce. Na soupisce jsou potom uvedeny podrobnější údaje o jednotlivých vzorcích (z listu o původu), způsob jejich pěstování, datum vyzvednutí ze školky a případné rizikové faktory, kterým byly vystaveny. Vyžadován je i údaj o případném chemickém ošetření sazenic.
Velmi důležité je zajištění sazenic proti poškození (zejména ztrátě vody) během přepravy. Technická norma ČSN 48 2115 udává, že "vzorky o velikosti 100 kusů sazenic musí být dodány na specializované pracoviště do 48 hodin od vyzvednutí ve školce, po vyskladnění (v případě skladovaných sazenic) nebo od přejímky. Během dopravy musí být vzorky zajištěny proti vysychání a působení vysokých teplot." Nejvhodnější je převážet vzorky uzavřené v polyetylenových pytlích. Pokud jsou sazenice příliš velké, je možno do pytlů uzavřít pouze kořeny. V tom případě je možné (vhodné) přisypat ke kořenům vlhký substrát. Doprava musí být co nejrychlejší s vyloučením denních hodin s intenzivním slunečním svitem a extrémní (vysokou) teplotou.
Pokud vzorek dodaný zákazníkem neobsahuje požadovaný počet sazenic nebo nebyl během dopravy dostatečně zajištěn proti poškození a ztrátě vlhkosti, může zkušební laboratoř provedení rozboru odmítnout.
Zajištění odběru vzorků sadebního materiálu pracovníky laboratoře významnou měrou přispěje ke zvýšení kvality a objektivity nabízené služby. Předpokládáme, že se metodika odběru reprezentativních vzorků sadebního materiálu pro testy bude upřesňovat na základě dalších zkušeností.

Dosavadní zkušenosti s hodnocením kvality sadebního materiálu

Od roku 1995, kdy jsme s provozním hodnocením fyziologické kvality pro školkaře a vlastníky lesa začínali, jsme jak my, tak naši zákazníci získali řadu zkušeností a zlepšili naši spolupráci.
Významný je zejména posun v přístupu k požadavkům na tato hodnocení. Dříve nás lesnický provoz velmi často žádal o zjištění příčin vysokého úhynu sazenic v kulturách až několik měsíců po výsadbě. V takovém případě však již není zpravidla možno zpětně odvodit stav sazenic při výsadbě a odhalit objektivní příčiny a případně i viníka neúspěchu. V současné době je již většina problematických vzorků odebírána před zalesňováním.


* * *

Primární pramen (citace):

MARTINCOVÁ, J. - NÁROVCOVÁ, J.: Informace o používaných metodách hodnocení kvality sadebního materiálu, instruktáž správného zadávání zakázek pro hodnocení kvality. [Methods of assessment of planting stock quality and selection of representative samples for laboratory analysis]. In: Kontrola kvality reprodukčního materiálu lesních dřevin. Sborník referátů z celostátního odborného semináře s mezinárodní účastí. Opočno, 7. - 8. března 2000. Sest. A. Jurásek. Jíloviště-Strnady, VÚLHM 2000, s. 65 - 74. - Res. angl. - ISBN 80-902615-6-6.