K článku "Patologický účinek mrazu a sněhu na smrčiny" (LP 3/2005)
Ing. Miloš Dušek
Text diskusního příspěvku
Můj příspěvek v LP č. 2/2005 k poznání mechanismu poškozování mladých smrkových porostů v Orlických horách pouze v některých letech upozornil na přímou souvislost výrazného poškození těchto porostů s průběhem některých klimatických veličin (minimálních teplot a délky trvání sněhové pokrývky) na začátku a na konci zimního období. Toto upozornění mělo usnadnit hledání skutečné příčiny, proč k tomuto poškození zde dochází, když stejné klimatické podněty v jiných podmínkách (Krkonoše, Jeseníky, Jizerské hory a v Orlických horách pod 800 m n. m.) toto poškození nevyvolají. Zjištění skutečných příčin vzniku poškození za těchto konkrétních podmínek by mělo především pomoci místním lesním hospodářům najít způsob, jak tyto škody předvídat a omezit.Uvedený článek "Patologický účinek mrazu a sněhu na smrčiny" splňuje kriteria vědecké práce na toto téma, vysvětluje všeobecně mechanismy poškození mrazem, ale nepřihlíží ke specifickým podmínkám v jednotlivých letech na hřebenu Orlických hor (např. v roce 2002 je poukazováno na kombinované působení mrazu s vysokou ozářeností, ale v zimě 2003 byly mnohem silnější mrazy a intenzivnější sluneční svit a k poškození nedošlo). Proto je nutné najít konkrétní příčiny, proč v Orlických horách v některých letech dochází k poškození. V tomto směru jsem chtěl svým příspěvkem vyvolat diskusi. Zavádějící (i když formálně správná) je úvodní věta článku, že "Nepříznivé poměry velkoplošných holin na imisemi nejvíce zatížených horských lokalitách předznamenaly i řadu současných problémů s obnovou lesa". Obnova zde již není zásadním problémem, ale vážnosti nabývá v některých letech se opakující poškozování odrůstajících smrkových výsadeb mrazem. Nápadné může být, že tyto smrkové kultury a mlaziny zde mají každoročně nepřiměřeně velké přírůsty, zcela neodpovídající extrémním podmínkám v hřebenových partiích nad 800 m n. m. To je zřejmě ovlivněno nadbytkem dostupného dusíku za současné imisní situace při nedostatku ostatních živin (zde hlavně draslíku).
Rovněž text pod obr. 2 "Stromy, které nepřežily přidání dalšího stresu, tj. působení imisí. Přesto mohou jejich torza mladé výsadby alespoň do nějaké míry chránit.", neodpovídá konkrétní situaci v Orlických horách. Toto tvrzení často slýchám od jednoho divadelního kritika a od jednoho veterináře (od nichž mne to nepřekvapuje) v souvislosti s katastrofou na Šumavě, ale v tomto článku je toto sdělení chybné a zavádějící. Před čím má mrtvý les mladé porosty chránit? Před mrazem v zimním období, kdy k poškození dochází, tato jednotlivá torza nechrání vůbec. V letním období chrání alespoň částečně před sluncem, což se zde jeví jako škodlivé, protože v těchto specifických horských podmínkách toto zastínění způsobuje určité malé zpoždění ve vyzrávání letorostů. Má také za následek fakt, že právě podsadby pod suchými stromy i vylepšení v mezerách starších porostů jsou zde poškozovány stejně či více než stejné výsadby na holé ploše. Stejně negativně zde vyznívá i závěrečná věta článku, že "Tuto šanci (růst pod mrtvým porostem - pozn. autora) jsme mladým orlickohorským lesům již před dvaceti lety vzali." Pokud jsme to byli my, lesníci, domnívám se, že v daných podmínkách jsme pro tyto porosty více udělat nemohli.
Tímto diskusním příspěvkem nechci zpochybnit práci autorů, ale upozornit na skutečný problém, který by se po přečtení jejich článku mohl zdát vyřešen. Další výzkum by měl z těchto poznatků vycházet.
V Hradci Králové 16. března 2005
* * *
ÚHÚL - pobočka Hradec Králové
Veverkova 1335
500 02 Hradec Králové
Tel.: 495 540 123
Adresa autora:
Ing. Miloš DušekÚHÚL - pobočka Hradec Králové
Veverkova 1335
500 02 Hradec Králové
Tel.: 495 540 123
* * *
Foto v titulu: Rudolf Remeš
Primární pramen (citace):
DUŠEK, M.: K článku "Patologický účinek mrazu a sněhu na smrčiny" (LP 3/2005). Lesnická práce, 84, 2005, č. 4, s. 220.Foto v titulu: Rudolf Remeš